Silvie Jasičová

Balet Národního divadla Brno přivedl do Janáčkova divadla klasika dvacátého století spolu se současnými tvůrci. Úrovní nastudování tří rozmanitých choreografií brněnský soubor prokázal svou konkurenceschopnost ve světě současného tance.  více

Ze všech múzických umění jdou tanec a hudba vedle sebe nejtěsněji. Naplnit hudbu pohybem ale častokrát znamená odsunout ji do pozadí. V novém projektu hudebníka Ivana Palackého a tanečního sdružení Filigrán se povedlo postavit pohyb a hudbu jako dva póly téhož tvaru, jako rovnocenné partnery, z nichž ani jeden není pouhým doplňkem či vodítkem druhého.  více

Už několikrát jsem si ověřila, že se v Africe nedá nic uspěchat, a to ani v případech, kdy byste si rádi naplánovali dovolenou. V takových situacích zabere nějakou tu chvilku zkoordinovat všechny věci dohromady, ale nakonec se nám – dobrovolnicím z City of Hope – podařilo vzít si na čtrnáct dnů volno. Naším cílem byl Zanzibar.  více

Když jsem uslyšela v jejich podání velkou hitovku Michaela Jacksona – We Are The World, chvilku jsem si myslela že král popu povstal z mrtvých. Možná až v téhle chvíli jsem si uvědomila, jak moc černošská jeho hudba byla a jak geniálně dokázal její tradice přizpůsobit euro-americkému posluchači.  více

V populární africké hudbě právě nastává velký boom počítačových technologií, který mi připomíná éru devadesátých let v Americe. Ne že by se v současné euroamerické populární tvorbě nepoužívala počítačově modifikovaná hudba, ale způsob mixování je odlišný. Možná to způsobují i zdejší lehce zastaralé technologie.  více

V Zambii se Velikonoce pojí pouze s křesťanstvím, což má za následek, že pokud zrovna nejdete do kostela, ani si nevšimnete, že nějaké jsou. Ono se asi není co divit – slavit svátky jara v zemi, kde je po celý rok léto, opravdu nedává smysl. Jen jsou to ty chvíle, kdy mě upřímně mrzí, že se v Zambii žádné původní – předbělošské – svátky a slavnosti nedodržují.  více

Jsou chvíle kdy si myslím, že můj pobyt a činnost zde se rovnají dobrovolnému trestu za vše zlé, co jsem kdy provedla. To, jak jsou zde činnosti organizované, nebo spíše vůbec neorganizované, mě častokrát přivádí na pokraj šílenství, z čehož mě vyprošťuje pouze apatie. Třetí část vyprávění o roce v křesťanské škole v Zambii.  více

Rok v Africe – to zní jako dobrodružství i dnes, kdy i ty nejodlehlejší kouty zeměkoule přestávají být nedostupné. Ale český turista se obvykle nepodívá příliš daleko za hotelovou pláž v Tunisu a my nebudeme mluvit o výletu, ale o životě. V prázdninovém seriálu přinášíme první část ohlédnutí Silvy Jasičové za rokem, který strávila jako učitelka v křesťanské škole v Zambii. Asi je zbytečné připomínat, že přitom místy dojde i na hudbu.  více