Taťuldo, jak se prodává nevěsta? Jak jsi přišel na to, že by někdo prodal nevěstu, Hurvínku? No tady čtu: Národní divadlo Brno uvádí operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Tak jak to teda je, taťuldo? No víš, to je jen jako… jak bych ti to jen… je to taková finta, jak si koupit nevěstu sám pro sebe. Tak teď jsem z toho tumpachovej – prodává se nebo kupuje? Víš co, Hurvajz, vezmi Žeryka a Máničku a jdeme do opery, to bude jednodušší než ti to vysvětlovat!
Taťuldo, jak se prodává nevěsta? Jak jsi přišel na to, že by někdo prodal nevěstu, Hurvínku? No tady čtu: Národní divadlo Brno uvádí operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Tak jak to teda je, taťuldo? No víš, to je jen jako… jak bych ti to jen… je to taková finta, jak si koupit nevěstu sám pro sebe. Tak teď jsem z toho tumpachovej – prodává se nebo kupuje? Víš co, Hurvajz, vezmi Žeryka a Máničku a jdeme do opery, to bude jednodušší než ti to vysvětlovat!
Jeden z pilířů klasického baletního odkazu je balet Don Quijote na hudbu Ludwiga Minkuse inspirovaný slavným Cervantesovým románem Důmyslný Don Quijote de La Mancha. Ten popisuje příhody hrdiny, rytíře Dona Quijota, zmítaného představami pohybujícími se mezi iluzí a skutečností.
Baletní inscenace ale používají ve svém libretu Cervantesův příběh jen jako inspiraci a záminku. Veškeré jevištní dění se soustřeďuje okolo mladého mileneckého páru Basilia (Basil) a Quiterie (Kitri), kterým překáží bohatý nápadník Comacha (Gamacho). Jen díky Donu Quijotovi dojde jejich láska naplnění.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
Zvuk kapely spojuje kytarové prvky moderního bluesrocku s rytmickým cítěním brazilského bubeníka a energickým, nezaměnitelným hlasem Kate. V setlistu se objeví nejen vlastní skladby, ale také songy současné světové bluesrockové generace.
Režisér David Radok a jeho Rusalka jako osudové drama o nenaplněných tužbách a lidském selhání, o rozporuplném konfliktu mezi láskou a erotickou touhou, drama o hříchuplné lidské duši. Inscenace bude dalším příspěvkem k Roku české hudby. Dvořákova Rusalka patří od doby svého vzniku k nejmilovanějším a nejhranějším českým operám nejen díky krásné a jedinečné hudbě, ale i poetickému a nadčasovému libretu Jaroslava Kvapila, jež sobě skrývá nekonečnou symboliku. Téma jako stvořené pro Davida Radoka, který poprvé v České republice vytvoří mnohovrstevnatou inscenaci plnou silných emocí.
Scénografie Davida Radoka vychází z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené v GöteborgsOperan v roce 2012.
Choreografie Serenity přinese na jeviště klidnou sílu minimalismu, která pozve diváky ke ztišení a hlubšímu vnímání. Téma choreografie staví na kontrastu pohybu a nehybnosti. Tanečníci se budou pohybovat na rozhraní dynamického pohybu až do momentu absolutního zastavení. Tyto okamžiky nehybnosti evokují živé sochy, které vytvářejí prostor pro meditativní zážitek a zastavení v uspěchaném světě. Choreografka, Barbora Rašková, se tímto dílem snaží nabídnout divákům jedinečnou příležitost zpomalit a nechat se unést hloubkou okamžiku.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
Omnion je sólový projekt skladatele, multi-instrumentalisty a hráče na tabla Tomáše Reindla. Omnion definuje svůj osobitý styl „OmniBeat“ jakožto unikátní kombinaci živých nástrojů s interaktivní elektronikou. V jeho jasně rozpoznatelném autorském rukopisu se snoubí inspirace pradávnými kořeny hudby Východu i Západu, spolu se sofistikovanými přístupy k live processingu a loopingu. Jeho přesahy zasahují do kategorií od elektro-akustického downtempa, přes world-beat, až po extatickou taneční hudbu s pozitivními deep vibes. Kromě klubových a festivalových vystoupení má Omnion za sebou i řadu vystoupeni v chrámových prostorech, s meditativně laděným programem. Omnion vytváří hudbu nejen k poslechu, ale i k tanci, který vnímá jako archetypální lidskou potřebu.
Velkolepou narozeninovou oslavu tenoristy Pavla Černocha nám na Festivalu Špilberk překazila bouřka. Náhradní koncert jsme proto přesunuli do Janáčkova divadla, aby diváky opět nezaskočilo počasí.
Věříme, že všichni posluchači festivalového koncertu, na které jsme měli kontakt, již obdrželi vstupenky do Janáčkova divadla v novém termínu. Pokud jste si koncert v rámci festivalu Špilberk kupovali fyzicky v předprodeji a nové náhradní vstupenky ještě nemáte, prosíme ozvěte se nám na adresu predprodej@filharmonie-brno.cz, domluvíme se s vámi na dalším postupu.
Pokud vám nový termín nevyhovuje, můžete svoje vstupenky vrátit do konce roku 2024.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
Lektorský tým baletu si pro vás připravil čtyři varianty workshopů, které nabízí účastníkům hravou a zážitkovou formou možnost nahlédnout do světa baletního umění. Workshop je v modifikacích uzpůsobený pro mateřské školy, základní školy, střední školy a gymnázia. Kontaktujte nás a zvolte si o jaký typ workshopu máte zájem.
Jeden z pilířů klasického baletního odkazu je balet Don Quijote na hudbu Ludwiga Minkuse inspirovaný slavným Cervantesovým románem Důmyslný Don Quijote de La Mancha. Ten popisuje příhody hrdiny, rytíře Dona Quijota, zmítaného představami pohybujícími se mezi iluzí a skutečností.
Baletní inscenace ale používají ve svém libretu Cervantesův příběh jen jako inspiraci a záminku. Veškeré jevištní dění se soustřeďuje okolo mladého mileneckého páru Basilia (Basil) a Quiterie (Kitri), kterým překáží bohatý nápadník Comacha (Gamacho). Jen díky Donu Quijotovi dojde jejich láska naplnění.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
120minutový workshop nabízí hravou a zážitkovou formou dětem mladšího školního věku (6-11 let) možnost nahlédnout do světa baletního umění.
V rámci workshopu se děti dozví něco o historii baletu, významných hudebních skladatelích (nejen) baletní hudby, o choreografii, kostýmu, scénografii a také budou mít možnost vyzkoušet si základy klasické taneční techniky a propojení nejrůznějších pohybů těla a gest a rozšířit si pohybový slovník. Součástí dílny je také setkání s tanečníkem souboru baletu NdB s cílem dětem představit tuto uměleckou profesi zblízka. Zároveň jim nabízí možnost diskutovat s aktivním umělcem o tématech spojených s baletním uměním, hudbou a mnoha dalších, která se profese tanečníka týkají.
Jeden z pilířů klasického baletního odkazu je balet Don Quijote na hudbu Ludwiga Minkuse inspirovaný slavným Cervantesovým románem Důmyslný Don Quijote de La Mancha. Ten popisuje příhody hrdiny, rytíře Dona Quijota, zmítaného představami pohybujícími se mezi iluzí a skutečností.
Baletní inscenace ale používají ve svém libretu Cervantesův příběh jen jako inspiraci a záminku. Veškeré jevištní dění se soustřeďuje okolo mladého mileneckého páru Basilia (Basil) a Quiterie (Kitri), kterým překáží bohatý nápadník Comacha (Gamacho). Jen díky Donu Quijotovi dojde jejich láska naplnění.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
Láska nezná hranice, má vina upadne v zapomnění, ale má láska nezemře… Žádná lidská slabost krásné Manon není cizí – chtěla by lásku mladého rytíře Des Grieux i život v přepychu a bohatství, který jí může poskytnout jen starý bankéř Géront… Všechno má ale svou cenu a ani láska nedokáže vše zachránit.
„Manon je hrdinka, které věřím, a proto si nemůže nezískat srdce publika. Proč by o Manon nemohly vzniknout dvě opery? Žena jako Manon může mít více než jednoho milence. Massenet ji cítí jako Francouz, s pudrem a menuety. Já ji budu cítit jako Ital, se zoufalou vášní,“ prohlásil odhodlaně Puccini, když se mu jeho nakladatel snažil rozmluvit komponování opery na již zhudebněný námět. A dobře udělal, protože Manon Lescaut od svého uvedení v Turíně roku 1893 patří k jeho velkým úspěchům. Co slíbil, to dodržel a nabídl svému publiku vášeň, zoufalství a naději, která překoná i tragický konec hlavní hrdinky. Láska přece nikdy nezemře.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
Třiačtyřicetiletá Kanaďanka patří ve své generaci k nejzářivějším hvězdám jazzového piana. A také k nejpilnějším. Málokdy mine rok, aby nevydala nové album. A mine-li, můžete vzít jed na to, že ten následující vydá novinky nejméně dvě.
Námět na Veselou vdovu našel libretista Leo Stein v podobě francouzské komedie, kterou náhodou objevil, když se na návštěvě prohrabával v knihovně. Původně zamýšlený skladatel neměl zájem a volba tak padla na mladého Franze Lehára. Pokud to byl zásah osudu, pak se ukázal jako velmi šťastný. Lehár, po matce Maďar a po otci z Moravy, měl zřejmě díky smíšenému rodinnému dědictví cit pro melodie, švih a vtip. Každé číslo Veselé vdovy je malým hudebním dárkem a melodie jako U Maxima jsem znám, píseň o Vilije, Ženy, ženy a další se staly rychle slavnými. Slavným se díky Veselé vdově stal i Lehár a dnes jeho opereta patří na i repertoár newyorské MET. Veselá vdova se na brněnské jeviště vrací po téměř třiceti letech a ujme se jí zkušený tým. Režisérka Magdalena Švecová spolu s choreografem Martinem Packem a výtvarníky Zuzanou Přidalovou a Davidem Janoškem jsou autory skvělých a výpravných inscenací Ferdy Mravence a La bohème. Můžete se tedy těšit na kouzlo Paříže na přelomu století se vší parádou.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
Kdosi moudrý řekl, že hrát na bicí nástroje je jako bydlet v hračkářství. Každý si zde chvilku může hrát s něčím úplně jiným! A na co všechno se dá hrát? A potřebují bubeníci vůbec nástroje? A neschovává se v každém z nás kousek bubeníka? Interaktivní koncert, ve kterém děti figurují jako rovnocenní parťáci hudebníků a jsou jim doslova „na dosah“. Žádné sezení na židličkách, ale spousta hudební zábavy pro děti ve věku 3 až 6 let.
moderují: Kristýna Drášilová a Magdalena Dostálová
Kairos Creature Club je americký projekt, který dali dohromady Lena Simon (La Luz) a Glenn Michael Van Dyke (BOYTOY). V rámci evropského turné přivezou na Flédu loňské eponymní album Kairos Creature Club, které nabízí perfektní žánrový mix. Lena i Glenn aktuálně žijí v Jacksonville na Floridě, kde pořádají každoroční hudební festival Winterland. Dokonalá synergie těchto dvou hudebních individualit odstartovala debutovou nahrávkou Join The Club v roce 2021 a následně si Kairos Creature Club živými vystoupeními podmanili zástupy fanoušků po celém světě.
Francouzský esprit a španělskou vášeň to v sobě ukrývá hudba Bizetovy Carmen. Nakonec, kdo by neznal nesmrtelné operní hity – slavnou Habaneru, nebo árii toreadora Escamilla. Co když se ale za příběhem o přelétavosti lásky skrývá něco víc?
Orchestrální akademie Filharmonie Brno (OAFB) je projekt, který umožňuje mladým talentovaným hudebníkům – studentům či čerstvým absolventům hudebních škol přijímaným na základě výběrového řízení – získat orchestrální praxi v profesionálním tělese. Filharmonie si touto cestou vychovává nové generace hráčů, kteří jednou mohou usednout do jejích řad. OAFB má za sebou šest sezon fungování a její plody jsou již nyní zjevné: někteří její absolventi jsou už členy našeho orchestru, jiní se do něj pravidelně vrací vypomáhat. Význam a cennost této zkušenosti pro umělecký růst mladých hudebníků i pro budoucnost orchestru je tak nezpochybnitelný.
Cyklus Mladá krev si v uplynulých sezonách získal početné publikum, které oceňuje mladicky strhující projevy účinkujících, atraktivní rozmanitý repertoár a v neposlední řadě i podmanivou atmosféru těchto koncertů, při nichž je sál Besedního domu intimně nasvícen, atypicky rozestaven a hudebníci jsou v něm takřka na dosah, jak ostatně naznačuje podtitul cyklu Hudba zblízka. Při koncertech odpadá bariéra pódia i večerní róby. Stalo se však již tradicí, že na koncertech Mladé krve vystupují i bývalí členové OAFB nebo další hosté.
Druhá tráva - přední česká kapela, která se během let odchýlila od původního moderního bluegrassu k nadžánrovému výrazu a řadí se mezi špičku na české scéně.
Aktuální koncertní program Druhé trávy zahrnuje průřez tvorby Roberta Křesťana z celé doby existence skupiny, nyní s důrazem na skladby z posledních studiových alb Díl první a nově také Díl druhý.
Klavíristka a skladatelka Nikol Bóková patří mezi nejsledovanější a nejúspěšnější tvůrkyně mladé generace. Jen v loňském roce koncertovala mimo jiné v Japonsku, Rakousku, Německu, Spojeném království či Itálii. Koncertuje a nahrává v různých sestavách i sólově, do Brna přiveze stabilní sestavu svého Tria.
Principem tvorby Maomah je rozvíjení autorských skladeb na bázi klasické hudby prostřednictvím improvizace a rytmické svobody přejaté z jazzu. Kontrabas a troje housle na jednu stranu ctí pravidla kompozice, z druhé strany se i díky schopnostem a zkušenostem zúčastněných mohou strhnout proudem svobodné improvizace a díky tomu znějí skladby Kláry Pudlákové, jež tento posun nazývá hudebním mysteriem, pokaždé jinak. Hudební výraz a dynamika se tak neřídí notovým zápisem, nýbrž vzájemnou reakcí hudebníků a danou chvílí. Což platí i pro současné uskupení, ve kterém se původně smyčcová sestava (kontrabas a troje housle) rozšířila o dechy (saxofon, saxofon a klarinet, trombon).
Kdosi moudrý řekl, že hrát na bicí nástroje je jako bydlet v hračkářství. Každý si zde chvilku může hrát s něčím úplně jiným! A na co všechno se dá hrát? A potřebují bubeníci vůbec nástroje? A neschovává se v každém z nás kousek bubeníka? Interaktivní koncert, ve kterém děti figurují jako rovnocenní parťáci hudebníků a jsou jim doslova „na dosah“. Žádné sezení na židličkách, ale spousta hudební zábavy pro děti ve věku 3 až 6 let.
moderují: Kristýna Drášilová a Magdalena Dostálová
Málokterý muzikálový titul způsobil doslova celosvětový poprask tak jako muzikál Mamma Mia!, který je plný nesmrtelných hitů švédské skupiny ABBA. Patří do skupiny tzv. jukebox muzikálu, kdy se pro již existující písně vymyslí nový, originální příběh, do nějž se povětšinou známé hity zasadí. Autorce scénáře tohoto muzikálu Catherine Johnsonové se postup, který se často nesetkává s nadšeným přijetím, vyvedl znamenitě. Zkušená britská dramatička dokázala napsat zábavný strhující příběh, jehož jsou známé písně nedílnou a přirozenou součástí. Muzikál měl premiéru již v roce 1999 v londýnském Prince Edward Theatre, byl nominován na čtyři ceny Laurence Oliviera a následně i na pět amerických cen Tony, když byl v roce 2001 úspěšně uveden na Broadwayi. Od té doby se hrál doslova po celém světě a dočkal se i slavné filmové adaptace. V roce 2008 ve filmu Mamma Mia! zazářila Meryl Streepová, Pierce Brosnan, Colin Firth a další a z muzikálu se stal doslova fenomén. Není divu, že se v roce 2018 dočkal film pokračování, respektive prequelu. Nový film Mamma Mia! Here We Go Again vypráví o tom, co prvnímu dílu předcházelo.
Na podzim roku 2019 se tedy konečně i naši diváci mohou těšit na romantický příběh se svižnou komediální zápletkou, v níž se dvacetiletá Sophie snaží v den své svatby zjistit, kdo je její otec, a proto na malebný řecký ostrůvek pozve všechny tři potenciální nápadníky z minulosti své matky. Novou sezónu tak zahájíme na Hudební scéně v divokém rytmu nezapomenutelných hitů jako je Super Trouper, Dancing Queen, Money, Money, Money či The Winner Takes It All.
Kde vznikla opera? Co je to libreto? Kdo je to inspicient? A co všechno musí vědět scénograf? To a mnohem více se dozvíte na našem workshopu. Účastníci se seznámí s operním žánrem, s procesem vzniku inscenace, s provozem divadla a profesemi, které v divadle působí. Nechybí v něm ani ochutnávka operního zpěvu.
Účastníky čeká několik na sebe navazujících aktivit, které jim mají dát možnost nahlédnout pod pokličku fungování operního divadla, opernímu žánru a jeho náročnosti. Součástí workshopu je i krátká prohlídka Janáčkova divadla.
Kdosi moudrý řekl, že hrát na bicí nástroje je jako bydlet v hračkářství. Každý si zde chvilku může hrát s něčím úplně jiným! A na co všechno se dá hrát? A potřebují bubeníci vůbec nástroje? A neschovává se v každém z nás kousek bubeníka? Interaktivní koncert, ve kterém děti figurují jako rovnocenní parťáci hudebníků a jsou jim doslova „na dosah“. Žádné sezení na židličkách, ale spousta hudební zábavy pro děti ve věku 3 až 6 let.
moderují: Kristýna Drášilová a Magdalena Dostálová
Koncert nejen se slavnými jazzovými standardy, ale i současnou tvorbou světoznámých jazzmanů včetně vlastních skladeb a textů Jany Koubkové. Ondřej Kabrna zde nejen citlivě doprovází, ale je též výborným sólistou.
Její pastorkyňa patří k nejslavnějším Janáčkovým dílům a je stálou součástí repertoáru brněnské opery. Na jejím počátku bylo realistické drama Gabriely Preissové, které si skladatel sám upravil do podoby operního libreta. Přestože musel text dramatu výrazně zkrátit, podařilo se mu účinek tragického příběhu z moravského venkova ještě prohloubit. Marnotratný a nestálý Števa, prudký a přece v jádru laskavý Laca, a především neúprosná Kostelnička, kterou snaha zachovat si postavení a respekt ve vesnické komunitě přivede k vraždě dítěte její schovanky Jenůfy. Janáček (1854–1928) zachytil jednotlivé charaktery v mistrné dramatické zkratce, která až mrazí, a zároveň v nás vzbouzí soucit a pochopení. Ke konečné podobě díla, poznamenané smrtí skladatelovy dcery Olgy, vedla dlouhá a trnitá cesta. Její pastorkyňa musela po úspěšném uvedení v Brně roku 1904 dlouhých dvanáct let čekat, než bylo Janáčkovo úsilí korunováno zaslouženým úspěchem na dalších domácích i zahraničních scénách.
Málokterý muzikálový titul způsobil doslova celosvětový poprask tak jako muzikál Mamma Mia!, který je plný nesmrtelných hitů švédské skupiny ABBA. Patří do skupiny tzv. jukebox muzikálu, kdy se pro již existující písně vymyslí nový, originální příběh, do nějž se povětšinou známé hity zasadí. Autorce scénáře tohoto muzikálu Catherine Johnsonové se postup, který se často nesetkává s nadšeným přijetím, vyvedl znamenitě. Zkušená britská dramatička dokázala napsat zábavný strhující příběh, jehož jsou známé písně nedílnou a přirozenou součástí. Muzikál měl premiéru již v roce 1999 v londýnském Prince Edward Theatre, byl nominován na čtyři ceny Laurence Oliviera a následně i na pět amerických cen Tony, když byl v roce 2001 úspěšně uveden na Broadwayi. Od té doby se hrál doslova po celém světě a dočkal se i slavné filmové adaptace. V roce 2008 ve filmu Mamma Mia! zazářila Meryl Streepová, Pierce Brosnan, Colin Firth a další a z muzikálu se stal doslova fenomén. Není divu, že se v roce 2018 dočkal film pokračování, respektive prequelu. Nový film Mamma Mia! Here We Go Again vypráví o tom, co prvnímu dílu předcházelo.
Na podzim roku 2019 se tedy konečně i naši diváci mohou těšit na romantický příběh se svižnou komediální zápletkou, v níž se dvacetiletá Sophie snaží v den své svatby zjistit, kdo je její otec, a proto na malebný řecký ostrůvek pozve všechny tři potenciální nápadníky z minulosti své matky. Novou sezónu tak zahájíme na Hudební scéně v divokém rytmu nezapomenutelných hitů jako je Super Trouper, Dancing Queen, Money, Money, Money či The Winner Takes It All.
Mimořádný večer s Ivou Bittovou nabídne jedinečnou kombinaci hudební intimity a mezinárodního uměleckého dialogu. V rámci koncertu, který je součástí květnového turné organizovaného Palácem Akropolis a jeho partnery, se představí rovnou dvě hudební formace. První část večera bude patřit spolupráci Ivy Bittové a klavíristy Antonína Fajta, která slibuje hluboce osobní propojení hlasu a klavíru. Ve druhé polovině vystoupí Iva společně s americkým ansámblem Chimera, ve složení Steve Gorn, Timothy Hill a Michael Bisio, jenž v Evropě vystoupí s Ivou vůbec poprvé. Tento mimořádný projekt kombinuje jazz, klasickou hudbu a prvky improvizace do podmanivého celku. Publikum se tak může těšit na neopakovatelný hudební zážitek, který propojí světové hudební tradice, improvizaci a jedinečné osobnosti na jednom pódiu.
Málokterý muzikálový titul způsobil doslova celosvětový poprask tak jako muzikál Mamma Mia!, který je plný nesmrtelných hitů švédské skupiny ABBA. Patří do skupiny tzv. jukebox muzikálu, kdy se pro již existující písně vymyslí nový, originální příběh, do nějž se povětšinou známé hity zasadí. Autorce scénáře tohoto muzikálu Catherine Johnsonové se postup, který se často nesetkává s nadšeným přijetím, vyvedl znamenitě. Zkušená britská dramatička dokázala napsat zábavný strhující příběh, jehož jsou známé písně nedílnou a přirozenou součástí. Muzikál měl premiéru již v roce 1999 v londýnském Prince Edward Theatre, byl nominován na čtyři ceny Laurence Oliviera a následně i na pět amerických cen Tony, když byl v roce 2001 úspěšně uveden na Broadwayi. Od té doby se hrál doslova po celém světě a dočkal se i slavné filmové adaptace. V roce 2008 ve filmu Mamma Mia! zazářila Meryl Streepová, Pierce Brosnan, Colin Firth a další a z muzikálu se stal doslova fenomén. Není divu, že se v roce 2018 dočkal film pokračování, respektive prequelu. Nový film Mamma Mia! Here We Go Again vypráví o tom, co prvnímu dílu předcházelo.
Na podzim roku 2019 se tedy konečně i naši diváci mohou těšit na romantický příběh se svižnou komediální zápletkou, v níž se dvacetiletá Sophie snaží v den své svatby zjistit, kdo je její otec, a proto na malebný řecký ostrůvek pozve všechny tři potenciální nápadníky z minulosti své matky. Novou sezónu tak zahájíme na Hudební scéně v divokém rytmu nezapomenutelných hitů jako je Super Trouper, Dancing Queen, Money, Money, Money či The Winner Takes It All.
Málokterý muzikálový titul způsobil doslova celosvětový poprask tak jako muzikál Mamma Mia!, který je plný nesmrtelných hitů švédské skupiny ABBA. Patří do skupiny tzv. jukebox muzikálu, kdy se pro již existující písně vymyslí nový, originální příběh, do nějž se povětšinou známé hity zasadí. Autorce scénáře tohoto muzikálu Catherine Johnsonové se postup, který se často nesetkává s nadšeným přijetím, vyvedl znamenitě. Zkušená britská dramatička dokázala napsat zábavný strhující příběh, jehož jsou známé písně nedílnou a přirozenou součástí. Muzikál měl premiéru již v roce 1999 v londýnském Prince Edward Theatre, byl nominován na čtyři ceny Laurence Oliviera a následně i na pět amerických cen Tony, když byl v roce 2001 úspěšně uveden na Broadwayi. Od té doby se hrál doslova po celém světě a dočkal se i slavné filmové adaptace. V roce 2008 ve filmu Mamma Mia! zazářila Meryl Streepová, Pierce Brosnan, Colin Firth a další a z muzikálu se stal doslova fenomén. Není divu, že se v roce 2018 dočkal film pokračování, respektive prequelu. Nový film Mamma Mia! Here We Go Again vypráví o tom, co prvnímu dílu předcházelo.
Na podzim roku 2019 se tedy konečně i naši diváci mohou těšit na romantický příběh se svižnou komediální zápletkou, v níž se dvacetiletá Sophie snaží v den své svatby zjistit, kdo je její otec, a proto na malebný řecký ostrůvek pozve všechny tři potenciální nápadníky z minulosti své matky. Novou sezónu tak zahájíme na Hudební scéně v divokém rytmu nezapomenutelných hitů jako je Super Trouper, Dancing Queen, Money, Money, Money či The Winner Takes It All.
MIG 21 pravidelně vyprodávají Flédu a tentokrát zahrají na Špilberku. Kapela ve složení Jiří Macháček (zpěv), Pavel Hrdlička (trubka, klávesy), Jan Hladík (bicí) a Tomáš Polák (kytara) nás svými dadaistickými texty a multižánrovým popem drží mimo realitu všedního dne už od roku 1998. Za svoji téměř pětadvacetiletou kariéru stihli nahrát desítky hitů, které stačily zlidovět a zapsat se do kolektivní paměti českých posluchačů.
Snad nejpovolanější skladbou pro oslavu jara je kantáta Otvírání studánek Bohuslava Martinů, proto se opět po čase objeví na programu jarního koncertu. Doplní ji mimo jiné slovenské lidové písně nově zaranžované Kantiléniným „dvorním klavíristou“ Markem Paľou a premiéra hravého cyklu z pera Františka Fialy, který s Kantilénou v poslední době spolupracuje opakovaně.
MAREK PAĽA Zahučely hory, premiéra BOHUSLAV MARTINŮ Otvírání studánek OTMAR MÁCHA Zvířetník LEO ŠVAGERA Malé hádanky PAVEL DRÁBEK, FRANTIŠEK FIALA Nejnovější zprávičky z domova i ze světa, premiéra
Magdalénka, mladší přípravné oddělení
Kantilénka, starší přípravné oddělení Kantiléna, koncertní sbor sbormistři Veronika Novosádová a Michal Jančík
