Události

Na podmanivou hudbu Antonína Dvořáka se před vámi rozehraje snový příběh mladé ženy. V Silent Woods se protagonistka ponoří do hlubin své mysli, kde se setkává s ozvěnami minulosti. Vztah, který ji kdysi formoval, se vrací v podobě podvědomých vzpomínek. Po probuzení čeká hrdinku zásadní volba: vrátit se do známé minulosti, nebo se vydat na cestu za novým, neznámým horizontem?

Rahel Talts (Estonsko) - klavír Donatas Petreikis (Litva) - saxofon Mariusz Praśniewski (Polsko) - bas Jesper Lørup Christensen (Dánsko) - bicí

Rahel Talts Quartet je skupina, která hraje původní hudbu estonské klavíristky a skladatelky Rahel. Hudba kapely by se dala popsat především jako energický, akustický, melodický jazz, který má určité vlivy z baltských a severských lidových melodií, stejně jako ze starého tradičního jazzu a bebopu, což dělá hudbu jedinečnou a zvláštní. Zkrátka je to veselý, melodický jazz se zábavnými zvraty. V květnu 2023 vydali Rahel Talts Quartet své první album s názvem „Greener Grass“, které bylo velmi dobře přijato, a letos v listopadu začínají nahrávat nové album! Kvarteto odehrálo turné a koncerty ve Francii, Německu, Dánsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Singapuru, Thajsku, Indonésii a dalších. Poslední turné bylo do jihovýchodní Asie, které bylo velmi úspěšné.

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.

Láska nezná hranice, má vina upadne v zapomnění, ale má láska nezemře… Žádná lidská slabost krásné Manon není cizí – chtěla by lásku mladého rytíře Des Grieux i život v přepychu a bohatství, který jí může poskytnout jen starý bankéř Géront… Všechno má ale svou cenu a ani láska nedokáže vše zachránit.

Orchestrální akademie Filharmonie Brno (OAFB) je projekt, který umožňuje mladým talentovaným hudebníkům – studentům či čerstvým absolventům hudebních škol přijímaným na základě výběrového řízení – získat orchestrální praxi v profesionálním tělese. Filharmonie si touto cestou vychovává nové generace hráčů, kteří jednou mohou usednout do jejích řad. OAFB má za sebou šest sezon fungování a její plody jsou již nyní zjevné: někteří její absolventi jsou už členy našeho orchestru, jiní se do něj pravidelně vrací vypomáhat. Význam a cennost této zkušenosti pro umělecký růst mladých hudebníků i pro budoucnost orchestru je tak nezpochybnitelný.

Cyklus Mladá krev si v uplynulých sezonách získal početné publikum, které oceňuje mladicky strhující projevy účinkujících, atraktivní rozmanitý repertoár a v neposlední řadě i podmanivou atmosféru těchto koncertů, při nichž je sál Besedního domu intimně nasvícen, atypicky rozestaven a hudebníci jsou v něm takřka na dosah, jak ostatně naznačuje podtitul cyklu Hudba zblízka. Při koncertech odpadá bariéra pódia i večerní róby. Stalo se však již tradicí, že na koncertech Mladé krve vystupují i bývalí členové OAFB nebo další hosté.

Kde vznikla opera? Co je to libreto? Kdo je to inspicient? A co všechno musí vědět scénograf? To a mnohem více se dozvíte na našem workshopu.  Účastníci se seznámí s operním žánrem, s procesem vzniku inscenace, s provozem divadla a profesemi, které v divadle působí.  Nechybí v něm ani ochutnávka operního zpěvu.

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.

Kultovní kapela WWW Neurobeat se vrací na Flédu s novou deskou.

Ivo "Spyder" Křižan - americký muzikant českého původu hrál a spolupracoval s mnoha významnými hudebníky jako je Jeff Beck, Doug Lunn, Henri Bozzie, Mitch Mitchell a dalšími. Dlouhá léta hrával v černošských klubových kapelách především v Kalifornii, ktšré pro něj byly ohromnou školou rythm blues. Spyder střídavě hudebně působí jak v zahraničí, tak na české hudební scéně, a jeho koncert slibuje nevšední hudební zážitek.

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.

Mise je jasná – provdat vdovu! Ale tak, aby její miliony zůstaly v knížectví. Nápadníků by bylo dost, jenže hrabě Danilo pověřený úkolem má s vdovou Hanou Glawari už svou milostnou historii. Náklonnost je tedy oboustranná, ale nechuť přiznat si, že stará láska nezrezivěla, taky. Když přidáte další ingredience v podobě párty na velvyslanectví v Paříži, tanečnic ze slavného kabaretu U Maxima a vtipné dialogy, máte vše, co je třeba na skvělou operetu.

Známé písničky ve vlastních úpravách.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Oslavte 14. února 2025 v Melodce s nádechem symfonického metalu!

Čáslavská punk-rocková parta Civilní obrana dorazí v únoru na Flédu!

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

V kontextu přehlídky JazzFestBrno máme pianistu Sullivana Fortnera zafixovaného především z roku 2022, kdy naprosto kongeniálně doprovázel americkou zpěvačku Cécile McLorin Salvant. Už tehdy byla jeho hra natolik skvělá, že bylo jen otázkou času, kdy jej festival také pozve k vystoupení, v němž bude hrát hlavní roli.

azz Ahmed trubka, elektronika
Ralph Wyld vibrafon, marimba, elektronika

Trumpetistce Yazz Ahmed byl dán do vínku zajímavý původ: její matka je Britka a otec pochází z Bahrajnu, západoasijského ostrova, kde Ahmed strávila dětství až do návratu do Londýna v devíti letech. Hudební, a to rovnou jazzový a trumpetový vklad měla v rodině: na stejný nástroj hrál dědeček z matčiny strany. Talent a píle ji přivedla ke studiu na prestižní londýnské umělecké škole Guildhall School of Music and Drama.

Yazz Ahmed bývá řazena k současné velmi populární, a hlavně značně progresivní scéně mladého londýnského jazzu, tvořené z velké části osobnostmi s mimoevropským rodinným a kulturním zázemím. Zároveň se ale přece jen drží trochu stranou a jde si zásadně vlastní cestou. Má za sebou spolupráci s řadou umělců stojících podobně jako ona nad žánry, ať je to skupina Radiohead, zpěvačka Natacha Atlas nebo neúnavný americký avantgardista John Zorn.

Yazz Ahmed dává ve své autorské hudbě prostor kromě tradičních nástrojů také elektronice. Sama střídá trubku a křídlovku a pracuje i se speciálně vyrobenými čtvrttónovými nástroji, které jí umožňují používat postupy blízké arabské tradiční hudbě, jejíž vliv má v genech a rozhodně se jej nezříká. Možná ale ještě důležitější je to, o čem svými skladbami mluví. Je zásadní oponentkou jakéhokoli bezpráví, což se vepsalo do jejího druhého studiového alba La Saboteu se, jímž v roce 2017 v plné míře prorazila na mezinárodní scénu. A svoje (nejen) genderové vymezení traktovala na následující, zatím poslední desce Polyhymnia, kterou sama umělkyně označuje za „oslavu ženské odvahy, odhodlání a kreativity“. Je věnována konkrétním významným ženským osobnostem světových dějin, například americké lidskoprávní aktivistce Rose Parks, pákistánské držitelce Nobelovy ceny míru Malale Yousafzai nebo saúdské filmové režisérce Haifae al-Mansour.

Na brněnském koncertě vystoupí Yazz Ahmed v duu s britským hráčem na marimbu Ralphem Wyldem, který je také členem jejího kvarteta a v poslední dekádě patří k nejsledovanějším perkusistům a hráčům na vibrafon a marimbu jak ve vlastní skupině Mosaic, tak v řadě dalších projektů.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Xiu Xiu na podzim 2024 vydávají svou čtrnáctou studiovou desku s názvem 13" Frank Beltrame Italian Stiletto with Bison Horn Grips a živě ji přijedou do Brna představit 19. února. Devět zbrusu nových písní jako zpečetění dohody s těmi, kdo si ještě poslechnou album od začátku do konce, protože album je poselstvím, které se nedá číst po částech či na přeskáčku. Kultovní kalifornské uskupení, které v roce 2002 založili Jamie Stewart a v němž aktuálně působí také multiinstrumentalistka Angela Seo, se ve své hudební tvorbě vypořádává s těmi nejniternějšími lidskými pocity a emocemi. Xiu Xiu pokrývají širokou paletu žánrů včetně experimentálního rocku, art-popu, post-punku, ambientu, noisu a elektronické hudby. A stejně jako na předchozí desce Ignore Grief (2023) je součástí kapely bubeník David Kendrick, původně člen kapel Devo, Sparks a Gleaming Spire.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Moimir Papalescu & The Nihilists, Swordfishtrombones a další oslaví 35. narozeniny hudebního vydavatelství Indies.

Program koncertu:
ANTONIO VIVALDI Jaro ze Čtvera ročních dob (1. věta – Allegro)
WOLFGANG AMADEUS MOZART Symfonie č. 40 g moll KV 550 (1. věta – Molto allegro)
RICHARD WAGNER Jízda valkýr z opery Valkýra
LEOŠ JANÁČEK Taras Bulba (1. věta – Smrt Andrijova)
SERGEJ PROKOFJEV Montekové a Kapuleti z baletu Romeo a Julie
ALFRED SCHNITTKE Klauni a děti (1. část suity z hudby ke stejnojmennému filmu)

moderátoři Kristýna Drášilová a Vítězslav Mikeš
Filharmonie Brno
dirigent Patrik Červák

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Program koncertu:
ANTONIO VIVALDI Jaro ze Čtvera ročních dob (1. věta – Allegro)
WOLFGANG AMADEUS MOZART Symfonie č. 40 g moll KV 550 (1. věta – Molto allegro)
RICHARD WAGNER Jízda valkýr z opery Valkýra
LEOŠ JANÁČEK Taras Bulba (1. věta – Smrt Andrijova)
SERGEJ PROKOFJEV Montekové a Kapuleti z baletu Romeo a Julie
ALFRED SCHNITTKE Klauni a děti (1. část suity z hudby ke stejnojmennému filmu)

moderátoři Kristýna Drášilová a Vítězslav Mikeš
Filharmonie Brno
dirigent Patrik Červák

Blíž už to snad ani nejde. Během komorních hudebních programů sedíte u hudebníků tak blízko, že se jich můžete dotknout. Zjistíte, jak přesně jednotlivé nástroje fungují, a stanete se součástí celého koncertu. Komorní bude počet hráčů a komorní bude také publikum. Zahrajte si společně s filharmoniky, ptejte se v průběhu koncertu, zpívejte, tančete. Vše je dovoleno. Bez bariér a zábran, s hudbou mezi námi.

Koncert je určen rodičům a jejich dětem ve věku 4–9 let.

Barbara Tolarová housle
Věra Drápelová klarinet
Linda Coganová klavír
koncertem provádí Kristýna Drášilová a Magdalena Dostálová

Blíž už to snad ani nejde. Během komorních hudebních programů sedíte u hudebníků tak blízko, že se jich můžete dotknout. Zjistíte, jak přesně jednotlivé nástroje fungují, a stanete se součástí celého koncertu. Komorní bude počet hráčů a komorní bude také publikum. Zahrajte si společně s filharmoniky, ptejte se v průběhu koncertu, zpívejte, tančete. Vše je dovoleno. Bez bariér a zábran, s hudbou mezi námi.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Baletní večer prezentuje tvorbu předních současných choreografů Jiřího Kyliána a Nacha Duata. Titul Bdění posouvá Balet NdB opět na vyšší evropský level a slibuje divákům dechberoucí zážitek z pohybové geniality tvůrců i mimořádné interpretace našich tanečníků.

Kapela Kurtizány z 25. avenue vznikla v roce 1989 a svými energickými koncerty si rychle získala pozornost a status kultovní klubové kapely 90. let.

Jako první česká kapela po sametové revoluci zvítězily v soutěži Marlboro Rock-In, což jim otevřelo dveře k prvnímu albu u velkého vydavatelství. Od té doby mají na svém kontě pět studiových alb, která se zapsala do historie české rockové hudby.

Kurtizány jsou synonymem nespoutané energie a autentického rockového projevu, který si fanoušci oblíbili už před více než třemi dekádami.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Slovenská folklórní legenda opět zavítá do Brna! A to s úspěšným programem Koločas. O sile lásky a obyčajov

Příběh muže a ženy v koloběhu života a času vyprávěný v metaforách výročních obřadů. Na principu tanečního divadla ukazuje ideály člověka, kdy díky víře v magickou sílu obřadů vítězí dobro nad zlem a láska nad smrtí.

V listopadu roku 2021 zemřel ve věku 95 let americký spisovatel Noah Gordon. Do dějin světové literatury vstoupil především svou trilogií Dynastie Coleových, která se velmi podrobně a poučeně zabývá dějinami lékařství. Nejznámější je pravděpodobně hned první díl, román u nás známý jako Ranhojič z roku 1987 (následovala volná pokračování Šaman (1992) a Lékařka (1995)). Podle Ranhojiče byl v roce 2013 natočen i celosvětově úspěšný německý film s Tomem Paynem a Benem Kingsleym v hlavních rolích.

Titulní postavou tohoto výjimečného příběhu je Rob Cole, anglický křesťanský chlapec, který se dokáže v těžkých podmínkách 11. století vydat na cestu přes celou Evropu až na Dálný východ do města Isfahánu, aby se zde naučil umění lékařství. Motivací pro toto neobvyklé rozhodnutí jsou pro něj zkušenosti z raného dětství, kdy kvůli nedostatečným znalostem o lidském těle přijde jak o matku, tak o další blízké. Setkává se nejprve s bradýřem, který ho zasvětí do primitivního způsobu léčení, díky němuž ale brzy pochopí, že důležitější než vydělat víc peněz, je naučit se skutečnému lékařskému řemeslu. Na své dlouhé a nebezpečné pouti za poznáním, na níž se musí v nepřátelském prostředí vydávat za žida, najde nejen požadované učení, ale i životní lásku.

Kniha se stala inspirací pro španělské autory, kteří v roce 2018 uvedli v divadle Nuevo Apolo v Madridu premiéru muzikálu El Médico. Nápad zpracovat tuto látku pro hudební divadlo vznikl v hlavě hudebního skladatele Ivána Macíase, který spolu s producentem Pablo Martínezem kontaktoval Michaela Gordona, syna a agenta spisovatele. Ten byl po poslechu několika prvních hudebních ukázek natolik nadšený, že se rozhodl autory spojit přímo se svým otcem. I toho Macíasova hudba okamžitě přesvědčila, a proto udělil svolení svůj román do muzikálové podoby zpracovat. Muzikál se stal ve Španělsku okamžitě veleúspěšným a my jsme rádi, že jej můžeme představit našemu publiku v české premiéře.

Kde vznikla opera? Co je to libreto? Kdo je to inspicient? A co všechno musí vědět scénograf? To a mnohem více se dozvíte na našem workshopu.  Účastníci se seznámí s operním žánrem, s procesem vzniku inscenace, s provozem divadla a profesemi, které v divadle působí.  Nechybí v něm ani ochutnávka operního zpěvu.

Účastníky čeká několik na sebe navazujících aktivit, které jim mají dát možnost nahlédnout pod pokličku fungování operního divadla, opernímu žánru a jeho náročnosti. Součástí workshopu je i krátká prohlídka Janáčkova divadla.

V listopadu roku 2021 zemřel ve věku 95 let americký spisovatel Noah Gordon. Do dějin světové literatury vstoupil především svou trilogií Dynastie Coleových, která se velmi podrobně a poučeně zabývá dějinami lékařství. Nejznámější je pravděpodobně hned první díl, román u nás známý jako Ranhojič z roku 1987 (následovala volná pokračování Šaman (1992) a Lékařka (1995)). Podle Ranhojiče byl v roce 2013 natočen i celosvětově úspěšný německý film s Tomem Paynem a Benem Kingsleym v hlavních rolích.

Titulní postavou tohoto výjimečného příběhu je Rob Cole, anglický křesťanský chlapec, který se dokáže v těžkých podmínkách 11. století vydat na cestu přes celou Evropu až na Dálný východ do města Isfahánu, aby se zde naučil umění lékařství. Motivací pro toto neobvyklé rozhodnutí jsou pro něj zkušenosti z raného dětství, kdy kvůli nedostatečným znalostem o lidském těle přijde jak o matku, tak o další blízké. Setkává se nejprve s bradýřem, který ho zasvětí do primitivního způsobu léčení, díky němuž ale brzy pochopí, že důležitější než vydělat víc peněz, je naučit se skutečnému lékařskému řemeslu. Na své dlouhé a nebezpečné pouti za poznáním, na níž se musí v nepřátelském prostředí vydávat za žida, najde nejen požadované učení, ale i životní lásku.

Kniha se stala inspirací pro španělské autory, kteří v roce 2018 uvedli v divadle Nuevo Apolo v Madridu premiéru muzikálu El Médico. Nápad zpracovat tuto látku pro hudební divadlo vznikl v hlavě hudebního skladatele Ivána Macíase, který spolu s producentem Pablo Martínezem kontaktoval Michaela Gordona, syna a agenta spisovatele. Ten byl po poslechu několika prvních hudebních ukázek natolik nadšený, že se rozhodl autory spojit přímo se svým otcem. I toho Macíasova hudba okamžitě přesvědčila, a proto udělil svolení svůj román do muzikálové podoby zpracovat. Muzikál se stal ve Španělsku okamžitě veleúspěšným a my jsme rádi, že jej můžeme představit našemu publiku v české premiéře.

Jsme z Čech a vy se ptáte, zda umíme zpívat? Do malé české vesnice přichází z ciziny neznámá dvojice a většina místních je sleduje s nedůvěrou. Jen starý učitel Benda, milovník hudby, jim otevírá své dveře, aby vzápětí zjistil, že cizinci jsou jim blíže, než by se mohlo zdát.

JEAN SIBELIUS Karelia, předehra op. 10

V listopadu roku 2021 zemřel ve věku 95 let americký spisovatel Noah Gordon. Do dějin světové literatury vstoupil především svou trilogií Dynastie Coleových, která se velmi podrobně a poučeně zabývá dějinami lékařství. Nejznámější je pravděpodobně hned první díl, román u nás známý jako Ranhojič z roku 1987 (následovala volná pokračování Šaman (1992) a Lékařka (1995)). Podle Ranhojiče byl v roce 2013 natočen i celosvětově úspěšný německý film s Tomem Paynem a Benem Kingsleym v hlavních rolích.

Titulní postavou tohoto výjimečného příběhu je Rob Cole, anglický křesťanský chlapec, který se dokáže v těžkých podmínkách 11. století vydat na cestu přes celou Evropu až na Dálný východ do města Isfahánu, aby se zde naučil umění lékařství. Motivací pro toto neobvyklé rozhodnutí jsou pro něj zkušenosti z raného dětství, kdy kvůli nedostatečným znalostem o lidském těle přijde jak o matku, tak o další blízké. Setkává se nejprve s bradýřem, který ho zasvětí do primitivního způsobu léčení, díky němuž ale brzy pochopí, že důležitější než vydělat víc peněz, je naučit se skutečnému lékařskému řemeslu. Na své dlouhé a nebezpečné pouti za poznáním, na níž se musí v nepřátelském prostředí vydávat za žida, najde nejen požadované učení, ale i životní lásku.

Kniha se stala inspirací pro španělské autory, kteří v roce 2018 uvedli v divadle Nuevo Apolo v Madridu premiéru muzikálu El Médico. Nápad zpracovat tuto látku pro hudební divadlo vznikl v hlavě hudebního skladatele Ivána Macíase, který spolu s producentem Pablo Martínezem kontaktoval Michaela Gordona, syna a agenta spisovatele. Ten byl po poslechu několika prvních hudebních ukázek natolik nadšený, že se rozhodl autory spojit přímo se svým otcem. I toho Macíasova hudba okamžitě přesvědčila, a proto udělil svolení svůj román do muzikálové podoby zpracovat. Muzikál se stal ve Španělsku okamžitě veleúspěšným a my jsme rádi, že jej můžeme představit našemu publiku v české premiéře.