O hudební novince se píše takto: “Samozřejmě není jedno, jaký kabát Jan Burian svým písničkám obléká. Jejich výraz a posluchačovo vnímání jistě ovlivní, zda zvolí bigbít, elektroniku nebo, jako i v případě desky V horečce, formu strohých klavírních balad, blues či kupletů. Nakonec ale stejně zůstává nejdůležitější text a nápěv. A nápěvy i texty, nebo přesněji, zhudebněné básně ze sbírky Zničehonic, se Burianovi dařily. Jsou takové čím dál tím… skoro se to bojím napsat, aby to mylně nevyznělo jako ironie, no zkrátka moudřejší. Smířenější. Výstižné v hutné zkratce. „Jsem skoro starý / se skoro mladým srdcem / a to mě skoro těší,“ charakterizoval se autor přesně hned v úvodní písni Skoro. S čímž se může leckdo ztotožnit, byť je třeba skoro o… něco málo mladší. Ke zmíněné moudrosti samozřejmě nepatří žádné pozérství a školometské poučování. Ale zato spousta upřímnosti, vědomí vlastní zranitelnosti i empatie. Slyš třeba ateistův povzdech Turista.” 11/2024, UNI, Tomáš S. Polívka.
Luboš Pospíšil zahájil hudební pouť v roce 1969 v řadách populárního C&K Vocalu a brzy se stal jeho nejoblíbenějším členem. Zásadně se podílel např. na průlomovém cd Generace, zejména v druhé půlce sedmé dekády se ale stále častěji prosazoval s písněmi, které z mateřského souboru vybočovaly a paralelně jezdil po tuzemských sálech sám s kytarou. Na první sólovou desku si musel Pospíšil z dobových důvodů počkat až do roku 1983, uzrála ale jako nejlepší víno. LP Tenhle vítr jsem měl rád se ve své době stalo bombou. Pospíšilův charakteristický rejstřík v kombinaci s poetickými texty básníka Pavla Šruta přinášel zcela unikátní styl, zpěvák se rázem postavil po bok interpretů typu Vladimíra Mišíka. S novou kapelou 5P, mezi jejímiž členy nechyběl Bohumil Zatloukal (ex-Jasná páka), David Koller nebo Michal Pavlík (dnes Čechomor), vyprodával v letech 1982-88 sály po celé republice. Dvě další řadová alba pokračovala v tradici úspěšného debutu, na sklonku osmdesátých let Pospíšil a Koller podpořili R. Hladíka v na čas obnoveném Blue Effectu.
Zakladatel folkové skupiny AG Flek a zvukový mistr Ivo Viktorin představuje jedinečný hudební projekt, který je vystavěn na autorských skladbách, originálních melodiích, bohaté harmonii, zajímavých aranžích a citlivém doprovodu v minimálním obsazení. Hudební trio dále doplňuje světový hráč na dobro a lapsteel Luboš Novotný a univerzální a všestranný kytarista a baskytarista Radek Hlávka, který s Lubošem Novotným působí v aktuální sestavě Druhé Trávy Roberta Křesťana. Hlavním cílem je čirá radost z hudby, propojení dlouholetých hudebních zkušeností, sdílení společných muzikantských hodnot a propojení této hudební lahůdky s vnímavým publikem.
Hudební režisér, dramaturg, noční vypravěč rozhlasových pohádek – otec českého blues se narodil 4. 12. 1942 na Královských Vinohradech velmi mladým múzicky založeným rodičům jako prvorozený. V dětství mizerně a nemotivovaně vrzal na housle. Po prokymácení se pubertou objevil dixieland, první bránu do světa jazzu, potažmo improvizace. Hlavně ovšem potkal celý další život milované dechové hudební nástroje.
Po maturitě na jedenáctiletce pracoval jako kopáč u nádvorní party v továrně Rudý Letov. Pražskou konzervatoř studoval v létech 1964 až 1968. Hrál střídavě na trombón, tubu, barytonsaxofon, v šestapadesátém roce svého věku se začal učit hrát na kornet. V běhu let hrál dixieland, rock and roll, rhythm and blues, s bratrem Petrem měli kapely Hipps a Apollobeat, hostoval v popových kapelách a hudbě, které se převážně říká vážná. Od roku 1984 žije ASPM a pro ASPM. Celý život skládá, píše texty, aranžuje, provokuje…
ASPM
Amatérské Sdružení Profesionálních Muzikantů v současné době hraje v sestavě:
