Konvent Milosrdných bratří

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

V listopadu roku 2021 zemřel ve věku 95 let americký spisovatel Noah Gordon. Do dějin světové literatury vstoupil především svou trilogií Dynastie Coleových, která se velmi podrobně a poučeně zabývá dějinami lékařství. Nejznámější je pravděpodobně hned první díl, román u nás známý jako Ranhojič z roku 1987 (následovala volná pokračování Šaman (1992) a Lékařka (1995)). Podle Ranhojiče byl v roce 2013 natočen i celosvětově úspěšný německý film s Tomem Paynem a Benem Kingsleym v hlavních rolích.

Titulní postavou tohoto výjimečného příběhu je Rob Cole, anglický křesťanský chlapec, který se dokáže v těžkých podmínkách 11. století vydat na cestu přes celou Evropu až na Dálný východ do města Isfahánu, aby se zde naučil umění lékařství. Motivací pro toto neobvyklé rozhodnutí jsou pro něj zkušenosti z raného dětství, kdy kvůli nedostatečným znalostem o lidském těle přijde jak o matku, tak o další blízké. Setkává se nejprve s bradýřem, který ho zasvětí do primitivního způsobu léčení, díky němuž ale brzy pochopí, že důležitější než vydělat víc peněz, je naučit se skutečnému lékařskému řemeslu. Na své dlouhé a nebezpečné pouti za poznáním, na níž se musí v nepřátelském prostředí vydávat za žida, najde nejen požadované učení, ale i životní lásku.

Kniha se stala inspirací pro španělské autory, kteří v roce 2018 uvedli v divadle Nuevo Apolo v Madridu premiéru muzikálu El Médico. Nápad zpracovat tuto látku pro hudební divadlo vznikl v hlavě hudebního skladatele Ivána Macíase, který spolu s producentem Pablo Martínezem kontaktoval Michaela Gordona, syna a agenta spisovatele. Ten byl po poslechu několika prvních hudebních ukázek natolik nadšený, že se rozhodl autory spojit přímo se svým otcem. I toho Macíasova hudba okamžitě přesvědčila, a proto udělil svolení svůj román do muzikálové podoby zpracovat. Muzikál se stal ve Španělsku okamžitě veleúspěšným a my jsme rádi, že jej můžeme představit našemu publiku v české premiéře.

V listopadu roku 2021 zemřel ve věku 95 let americký spisovatel Noah Gordon. Do dějin světové literatury vstoupil především svou trilogií Dynastie Coleových, která se velmi podrobně a poučeně zabývá dějinami lékařství. Nejznámější je pravděpodobně hned první díl, román u nás známý jako Ranhojič z roku 1987 (následovala volná pokračování Šaman (1992) a Lékařka (1995)). Podle Ranhojiče byl v roce 2013 natočen i celosvětově úspěšný německý film s Tomem Paynem a Benem Kingsleym v hlavních rolích.

Titulní postavou tohoto výjimečného příběhu je Rob Cole, anglický křesťanský chlapec, který se dokáže v těžkých podmínkách 11. století vydat na cestu přes celou Evropu až na Dálný východ do města Isfahánu, aby se zde naučil umění lékařství. Motivací pro toto neobvyklé rozhodnutí jsou pro něj zkušenosti z raného dětství, kdy kvůli nedostatečným znalostem o lidském těle přijde jak o matku, tak o další blízké. Setkává se nejprve s bradýřem, který ho zasvětí do primitivního způsobu léčení, díky němuž ale brzy pochopí, že důležitější než vydělat víc peněz, je naučit se skutečnému lékařskému řemeslu. Na své dlouhé a nebezpečné pouti za poznáním, na níž se musí v nepřátelském prostředí vydávat za žida, najde nejen požadované učení, ale i životní lásku.

Kniha se stala inspirací pro španělské autory, kteří v roce 2018 uvedli v divadle Nuevo Apolo v Madridu premiéru muzikálu El Médico. Nápad zpracovat tuto látku pro hudební divadlo vznikl v hlavě hudebního skladatele Ivána Macíase, který spolu s producentem Pablo Martínezem kontaktoval Michaela Gordona, syna a agenta spisovatele. Ten byl po poslechu několika prvních hudebních ukázek natolik nadšený, že se rozhodl autory spojit přímo se svým otcem. I toho Macíasova hudba okamžitě přesvědčila, a proto udělil svolení svůj román do muzikálové podoby zpracovat. Muzikál se stal ve Španělsku okamžitě veleúspěšným a my jsme rádi, že jej můžeme představit našemu publiku v české premiéře.

V listopadu roku 2021 zemřel ve věku 95 let americký spisovatel Noah Gordon. Do dějin světové literatury vstoupil především svou trilogií Dynastie Coleových, která se velmi podrobně a poučeně zabývá dějinami lékařství. Nejznámější je pravděpodobně hned první díl, román u nás známý jako Ranhojič z roku 1987 (následovala volná pokračování Šaman (1992) a Lékařka (1995)). Podle Ranhojiče byl v roce 2013 natočen i celosvětově úspěšný německý film s Tomem Paynem a Benem Kingsleym v hlavních rolích.

Titulní postavou tohoto výjimečného příběhu je Rob Cole, anglický křesťanský chlapec, který se dokáže v těžkých podmínkách 11. století vydat na cestu přes celou Evropu až na Dálný východ do města Isfahánu, aby se zde naučil umění lékařství. Motivací pro toto neobvyklé rozhodnutí jsou pro něj zkušenosti z raného dětství, kdy kvůli nedostatečným znalostem o lidském těle přijde jak o matku, tak o další blízké. Setkává se nejprve s bradýřem, který ho zasvětí do primitivního způsobu léčení, díky němuž ale brzy pochopí, že důležitější než vydělat víc peněz, je naučit se skutečnému lékařskému řemeslu. Na své dlouhé a nebezpečné pouti za poznáním, na níž se musí v nepřátelském prostředí vydávat za žida, najde nejen požadované učení, ale i životní lásku.

Kniha se stala inspirací pro španělské autory, kteří v roce 2018 uvedli v divadle Nuevo Apolo v Madridu premiéru muzikálu El Médico. Nápad zpracovat tuto látku pro hudební divadlo vznikl v hlavě hudebního skladatele Ivána Macíase, který spolu s producentem Pablo Martínezem kontaktoval Michaela Gordona, syna a agenta spisovatele. Ten byl po poslechu několika prvních hudebních ukázek natolik nadšený, že se rozhodl autory spojit přímo se svým otcem. I toho Macíasova hudba okamžitě přesvědčila, a proto udělil svolení svůj román do muzikálové podoby zpracovat. Muzikál se stal ve Španělsku okamžitě veleúspěšným a my jsme rádi, že jej můžeme představit našemu publiku v české premiéře.

V listopadu roku 2021 zemřel ve věku 95 let americký spisovatel Noah Gordon. Do dějin světové literatury vstoupil především svou trilogií Dynastie Coleových, která se velmi podrobně a poučeně zabývá dějinami lékařství. Nejznámější je pravděpodobně hned první díl, román u nás známý jako Ranhojič z roku 1987 (následovala volná pokračování Šaman (1992) a Lékařka (1995)). Podle Ranhojiče byl v roce 2013 natočen i celosvětově úspěšný německý film s Tomem Paynem a Benem Kingsleym v hlavních rolích.

Titulní postavou tohoto výjimečného příběhu je Rob Cole, anglický křesťanský chlapec, který se dokáže v těžkých podmínkách 11. století vydat na cestu přes celou Evropu až na Dálný východ do města Isfahánu, aby se zde naučil umění lékařství. Motivací pro toto neobvyklé rozhodnutí jsou pro něj zkušenosti z raného dětství, kdy kvůli nedostatečným znalostem o lidském těle přijde jak o matku, tak o další blízké. Setkává se nejprve s bradýřem, který ho zasvětí do primitivního způsobu léčení, díky němuž ale brzy pochopí, že důležitější než vydělat víc peněz, je naučit se skutečnému lékařskému řemeslu. Na své dlouhé a nebezpečné pouti za poznáním, na níž se musí v nepřátelském prostředí vydávat za žida, najde nejen požadované učení, ale i životní lásku.

Kniha se stala inspirací pro španělské autory, kteří v roce 2018 uvedli v divadle Nuevo Apolo v Madridu premiéru muzikálu El Médico. Nápad zpracovat tuto látku pro hudební divadlo vznikl v hlavě hudebního skladatele Ivána Macíase, který spolu s producentem Pablo Martínezem kontaktoval Michaela Gordona, syna a agenta spisovatele. Ten byl po poslechu několika prvních hudebních ukázek natolik nadšený, že se rozhodl autory spojit přímo se svým otcem. I toho Macíasova hudba okamžitě přesvědčila, a proto udělil svolení svůj román do muzikálové podoby zpracovat. Muzikál se stal ve Španělsku okamžitě veleúspěšným a my jsme rádi, že jej můžeme představit našemu publiku v české premiéře.