Symfonická

V listopadu roku 2021 zemřel ve věku 95 let americký spisovatel Noah Gordon. Do dějin světové literatury vstoupil především svou trilogií Dynastie Coleových, která se velmi podrobně a poučeně zabývá dějinami lékařství. Nejznámější je pravděpodobně hned první díl, román u nás známý jako Ranhojič z roku 1987 (následovala volná pokračování Šaman (1992) a Lékařka (1995)). Podle Ranhojiče byl v roce 2013 natočen i celosvětově úspěšný německý film s Tomem Paynem a Benem Kingsleym v hlavních rolích.

Titulní postavou tohoto výjimečného příběhu je Rob Cole, anglický křesťanský chlapec, který se dokáže v těžkých podmínkách 11. století vydat na cestu přes celou Evropu až na Dálný východ do města Isfahánu, aby se zde naučil umění lékařství. Motivací pro toto neobvyklé rozhodnutí jsou pro něj zkušenosti z raného dětství, kdy kvůli nedostatečným znalostem o lidském těle přijde jak o matku, tak o další blízké. Setkává se nejprve s bradýřem, který ho zasvětí do primitivního způsobu léčení, díky němuž ale brzy pochopí, že důležitější než vydělat víc peněz, je naučit se skutečnému lékařskému řemeslu. Na své dlouhé a nebezpečné pouti za poznáním, na níž se musí v nepřátelském prostředí vydávat za žida, najde nejen požadované učení, ale i životní lásku.

Kniha se stala inspirací pro španělské autory, kteří v roce 2018 uvedli v divadle Nuevo Apolo v Madridu premiéru muzikálu El Médico. Nápad zpracovat tuto látku pro hudební divadlo vznikl v hlavě hudebního skladatele Ivána Macíase, který spolu s producentem Pablo Martínezem kontaktoval Michaela Gordona, syna a agenta spisovatele. Ten byl po poslechu několika prvních hudebních ukázek natolik nadšený, že se rozhodl autory spojit přímo se svým otcem. I toho Macíasova hudba okamžitě přesvědčila, a proto udělil svolení svůj román do muzikálové podoby zpracovat. Muzikál se stal ve Španělsku okamžitě veleúspěšným a my jsme rádi, že jej můžeme představit našemu publiku v české premiéře.

Edward Bloom je obyčejný muž, avšak neobyčejný otec. Svému synovi Willovi vždy vyprávěl o svém životě příběhy plné fantazie, krásy, lásky a dobrodružství, historky se hemžily čarodějnicemi, obry, mořskými pannami a hrdinskými činy, které překračovaly hranice uvěřitelnosti. Tak ze svých vyprávění vystavěl v očích svého syna mýtus nesmrtelného hrdiny. Dospělého Willa však už otcovy fantastické příběhy nebaví a trvá na racionálním, nikoli fantastickém popisu jeho života. Když se Edwardovo zdraví zhorší a Will se dozví, že se svou ženou Josephine budou mít vlastního syna, rozhodne se Will jednou provždy odhalit otcův „pravdivý“ životní příběh, aby se dozvěděl, kdo je jeho otec doopravdy…

Muzikál Devět křížů napsaný speciálně pro naše divadlo vypráví starou moravskou legendu o ukrutném činu, který se podle kronik odehrál kolem roku 1540 v malé vísce nedaleko Velké Bíteše. Statkář z Hlubokého při své cestě z Bíteše z trhu domů najde bezvládné tělo muže. Odveze jej domů a mladý cizinec – uherský koňský handlíř – se díky tomu za nějaký čas zotaví. Zamiluje se do statkářovy dcery Elišky, avšak otec nechce o vdavkách ani slyšet. Cizinec zaváže Elišku slibem věrnosti a odjíždí, aby v Uhrách prodal své statky a s penězi se vrátil pro svoji nevěstu. Čas však plyne a Luka se nevrací. Eliška tak podlehne naléhání otce a ostatních, aby se provdala za mlynářova syna. Ve svatební den se vrací Luka z Uher a brzy se dovídá o veselce. Šílený vztekem přísahá pomstu, kterou nakonec společně s hajným Kudlou vykoná. Spolu vyčkají na svatební průvod na cestě poblíž Hlubokého a ukončí život svatebčanů včetně statkáře, Elišky a dalších. Nakonec sprovodí ze světa svého druha i sebe. Když doběhnou ostatní svatební hosté, vidí strašný výjev. Devět mrtvých těl. Na jejich památku pak na místě strašného zločinu vztyčí devět křížů, aby tento příběh velké lásky a velké zášti nikdy z hlíny Vysočiny nevyvanul.

Slavný americký muzikál, který vznikl na motivy známé divadelní hry G. B. Shawa Pygmalion. Dnes již klasický muzikálový titul, který měl premiéru na Brodwayi v roce 1956 (o rok dříve než slavný Bernsteinův muzikál West Side Story, který je již několik let na repertoáru Městského divadla), vypráví známý příběh květinářky Lízy Doolittlové, která projde proměnou v sebevědomou mladou dámu…

To, že Líza i její otec, popelář Alfréd Doolittle, mluví v originále anglickým dialektem cockney, inspirovalo autora úpravy a režiséra Stanislava Mošu k převedení hry do brněnského prostředí a k použití místního nářečí, brněnského hantecu. Tak se zrodila My Fair Lady s přívlastkem ze Zelňáku, protože postava Lízy se přesunula z původní londýnské tržnice Covent Garden na brněnský Zelný trh. Nejde totiž jen o jazykovou inovaci, ale i o posun do místních reálií. A tak postavy v úvodu nevychází z Královské opery, ale z Reduty, kde nehráli Verdiho Aidu, ale lidovou operetku Na tý louce zelený…

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.

hororová muzikálová komedie

Tajemný ponurý dům v ústraní kdesi za městem blízko hřbitova. Tady žije poněkud svérázná rodina Addamsů, jejíž členové si libují ve strašidelném až morbidním humoru. Jejich nejoblíbenější barva je černá a za nejkrásnější věc na celém životě považují smrt. Každodenní hrůzostrašná rutina Addamsovy rodiny se však razantně změní, když si mladá Wednesday přivede svého nového přítele Lucase. Ba co víc? Na návštěvu do této démonické domácnosti mají zavítat i Lucasovi rodiče a zamilovaná Wednesday, která je jako vyměněná, požaduje po svých příbuzných, aby se chovali normálně. Jako normální lidé – tedy úplně jinak, než na co jsou zvyklí. Při společné večeři, kde dochází ke spoustě trapných výstupů, nakonec Wednesday, aby uklidnila situaci, oznámí, že se budou s Lucasem brát, což se všemi teprve pořádně zamává…

hororová muzikálová komedie

Tajemný ponurý dům v ústraní kdesi za městem blízko hřbitova. Tady žije poněkud svérázná rodina Addamsů, jejíž členové si libují ve strašidelném až morbidním humoru. Jejich nejoblíbenější barva je černá a za nejkrásnější věc na celém životě považují smrt. Každodenní hrůzostrašná rutina Addamsovy rodiny se však razantně změní, když si mladá Wednesday přivede svého nového přítele Lucase. Ba co víc? Na návštěvu do této démonické domácnosti mají zavítat i Lucasovi rodiče a zamilovaná Wednesday, která je jako vyměněná, požaduje po svých příbuzných, aby se chovali normálně. Jako normální lidé – tedy úplně jinak, než na co jsou zvyklí. Při společné večeři, kde dochází ke spoustě trapných výstupů, nakonec Wednesday, aby uklidnila situaci, oznámí, že se budou s Lucasem brát, což se všemi teprve pořádně zamává…

hororová muzikálová komedie

Tajemný ponurý dům v ústraní kdesi za městem blízko hřbitova. Tady žije poněkud svérázná rodina Addamsů, jejíž členové si libují ve strašidelném až morbidním humoru. Jejich nejoblíbenější barva je černá a za nejkrásnější věc na celém životě považují smrt. Každodenní hrůzostrašná rutina Addamsovy rodiny se však razantně změní, když si mladá Wednesday přivede svého nového přítele Lucase. Ba co víc? Na návštěvu do této démonické domácnosti mají zavítat i Lucasovi rodiče a zamilovaná Wednesday, která je jako vyměněná, požaduje po svých příbuzných, aby se chovali normálně. Jako normální lidé – tedy úplně jinak, než na co jsou zvyklí. Při společné večeři, kde dochází ke spoustě trapných výstupů, nakonec Wednesday, aby uklidnila situaci, oznámí, že se budou s Lucasem brát, což se všemi teprve pořádně zamává…

hororová muzikálová komedie

Tajemný ponurý dům v ústraní kdesi za městem blízko hřbitova. Tady žije poněkud svérázná rodina Addamsů, jejíž členové si libují ve strašidelném až morbidním humoru. Jejich nejoblíbenější barva je černá a za nejkrásnější věc na celém životě považují smrt. Každodenní hrůzostrašná rutina Addamsovy rodiny se však razantně změní, když si mladá Wednesday přivede svého nového přítele Lucase. Ba co víc? Na návštěvu do této démonické domácnosti mají zavítat i Lucasovi rodiče a zamilovaná Wednesday, která je jako vyměněná, požaduje po svých příbuzných, aby se chovali normálně. Jako normální lidé – tedy úplně jinak, než na co jsou zvyklí. Při společné večeři, kde dochází ke spoustě trapných výstupů, nakonec Wednesday, aby uklidnila situaci, oznámí, že se budou s Lucasem brát, což se všemi teprve pořádně zamává…

hororová muzikálová komedie

Tajemný ponurý dům v ústraní kdesi za městem blízko hřbitova. Tady žije poněkud svérázná rodina Addamsů, jejíž členové si libují ve strašidelném až morbidním humoru. Jejich nejoblíbenější barva je černá a za nejkrásnější věc na celém životě považují smrt. Každodenní hrůzostrašná rutina Addamsovy rodiny se však razantně změní, když si mladá Wednesday přivede svého nového přítele Lucase. Ba co víc? Na návštěvu do této démonické domácnosti mají zavítat i Lucasovi rodiče a zamilovaná Wednesday, která je jako vyměněná, požaduje po svých příbuzných, aby se chovali normálně. Jako normální lidé – tedy úplně jinak, než na co jsou zvyklí. Při společné večeři, kde dochází ke spoustě trapných výstupů, nakonec Wednesday, aby uklidnila situaci, oznámí, že se budou s Lucasem brát, což se všemi teprve pořádně zamává…

hororová muzikálová komedie

Tajemný ponurý dům v ústraní kdesi za městem blízko hřbitova. Tady žije poněkud svérázná rodina Addamsů, jejíž členové si libují ve strašidelném až morbidním humoru. Jejich nejoblíbenější barva je černá a za nejkrásnější věc na celém životě považují smrt. Každodenní hrůzostrašná rutina Addamsovy rodiny se však razantně změní, když si mladá Wednesday přivede svého nového přítele Lucase. Ba co víc? Na návštěvu do této démonické domácnosti mají zavítat i Lucasovi rodiče a zamilovaná Wednesday, která je jako vyměněná, požaduje po svých příbuzných, aby se chovali normálně. Jako normální lidé – tedy úplně jinak, než na co jsou zvyklí. Při společné večeři, kde dochází ke spoustě trapných výstupů, nakonec Wednesday, aby uklidnila situaci, oznámí, že se budou s Lucasem brát, což se všemi teprve pořádně zamává…

hororová muzikálová komedie

Tajemný ponurý dům v ústraní kdesi za městem blízko hřbitova. Tady žije poněkud svérázná rodina Addamsů, jejíž členové si libují ve strašidelném až morbidním humoru. Jejich nejoblíbenější barva je černá a za nejkrásnější věc na celém životě považují smrt. Každodenní hrůzostrašná rutina Addamsovy rodiny se však razantně změní, když si mladá Wednesday přivede svého nového přítele Lucase. Ba co víc? Na návštěvu do této démonické domácnosti mají zavítat i Lucasovi rodiče a zamilovaná Wednesday, která je jako vyměněná, požaduje po svých příbuzných, aby se chovali normálně. Jako normální lidé – tedy úplně jinak, než na co jsou zvyklí. Při společné večeři, kde dochází ke spoustě trapných výstupů, nakonec Wednesday, aby uklidnila situaci, oznámí, že se budou s Lucasem brát, což se všemi teprve pořádně zamává…

návrat oblíbené magické muzikálové komedie

Na začátku října uběhne 20 let od otevření Hudební scény. Názory mnohých škarohlídů, kteří v roce 2004 tvrdili, že Městské divadlo Brno po pár sezónách bude vlastnit nevyužitou zbytečnou budovu, se z dnešního pohledu zdají být již pouhými úsměvnými vzpomínkami. Brněnská muzikálová scéna se již natrvalo zapsala do (nejen) české divadelní mapy a na seznam premiér zde uvedených každý rok přibývají nové inscenace, ať už se jedná o premiéry původních titulů, nebo uvádění klasických muzikálů. V souvislosti s oslavami tohoto výročí jsme se rozhodli vrátit k muzikálu, na který mnozí diváci dodnes vzpomínají. Díky téměř 150 reprízám, které se odehrály od premiéry v roce 2007, si pod názvem Čarodějky z Eastwicku spousta lidí vybaví spíše než původní knihu nebo film právě tuto inscenaci, která Petru Štěpánovi přinesla prestižní Cenu Thálie za ztvárnění démonického Darryla Van Horna.

návrat oblíbené magické muzikálové komedie

Na začátku října uběhne 20 let od otevření Hudební scény. Názory mnohých škarohlídů, kteří v roce 2004 tvrdili, že Městské divadlo Brno po pár sezónách bude vlastnit nevyužitou zbytečnou budovu, se z dnešního pohledu zdají být již pouhými úsměvnými vzpomínkami. Brněnská muzikálová scéna se již natrvalo zapsala do (nejen) české divadelní mapy a na seznam premiér zde uvedených každý rok přibývají nové inscenace, ať už se jedná o premiéry původních titulů, nebo uvádění klasických muzikálů. V souvislosti s oslavami tohoto výročí jsme se rozhodli vrátit k muzikálu, na který mnozí diváci dodnes vzpomínají. Díky téměř 150 reprízám, které se odehrály od premiéry v roce 2007, si pod názvem Čarodějky z Eastwicku spousta lidí vybaví spíše než původní knihu nebo film právě tuto inscenaci, která Petru Štěpánovi přinesla prestižní Cenu Thálie za ztvárnění démonického Darryla Van Horna.

návrat oblíbené magické muzikálové komedie

Na začátku října uběhne 20 let od otevření Hudební scény. Názory mnohých škarohlídů, kteří v roce 2004 tvrdili, že Městské divadlo Brno po pár sezónách bude vlastnit nevyužitou zbytečnou budovu, se z dnešního pohledu zdají být již pouhými úsměvnými vzpomínkami. Brněnská muzikálová scéna se již natrvalo zapsala do (nejen) české divadelní mapy a na seznam premiér zde uvedených každý rok přibývají nové inscenace, ať už se jedná o premiéry původních titulů, nebo uvádění klasických muzikálů. V souvislosti s oslavami tohoto výročí jsme se rozhodli vrátit k muzikálu, na který mnozí diváci dodnes vzpomínají. Díky téměř 150 reprízám, které se odehrály od premiéry v roce 2007, si pod názvem Čarodějky z Eastwicku spousta lidí vybaví spíše než původní knihu nebo film právě tuto inscenaci, která Petru Štěpánovi přinesla prestižní Cenu Thálie za ztvárnění démonického Darryla Van Horna.

návrat oblíbené magické muzikálové komedie

Na začátku října uběhne 20 let od otevření Hudební scény. Názory mnohých škarohlídů, kteří v roce 2004 tvrdili, že Městské divadlo Brno po pár sezónách bude vlastnit nevyužitou zbytečnou budovu, se z dnešního pohledu zdají být již pouhými úsměvnými vzpomínkami. Brněnská muzikálová scéna se již natrvalo zapsala do (nejen) české divadelní mapy a na seznam premiér zde uvedených každý rok přibývají nové inscenace, ať už se jedná o premiéry původních titulů, nebo uvádění klasických muzikálů. V souvislosti s oslavami tohoto výročí jsme se rozhodli vrátit k muzikálu, na který mnozí diváci dodnes vzpomínají. Díky téměř 150 reprízám, které se odehrály od premiéry v roce 2007, si pod názvem Čarodějky z Eastwicku spousta lidí vybaví spíše než původní knihu nebo film právě tuto inscenaci, která Petru Štěpánovi přinesla prestižní Cenu Thálie za ztvárnění démonického Darryla Van Horna.

návrat oblíbené magické muzikálové komedie

Na začátku října uběhne 20 let od otevření Hudební scény. Názory mnohých škarohlídů, kteří v roce 2004 tvrdili, že Městské divadlo Brno po pár sezónách bude vlastnit nevyužitou zbytečnou budovu, se z dnešního pohledu zdají být již pouhými úsměvnými vzpomínkami. Brněnská muzikálová scéna se již natrvalo zapsala do (nejen) české divadelní mapy a na seznam premiér zde uvedených každý rok přibývají nové inscenace, ať už se jedná o premiéry původních titulů, nebo uvádění klasických muzikálů. V souvislosti s oslavami tohoto výročí jsme se rozhodli vrátit k muzikálu, na který mnozí diváci dodnes vzpomínají. Díky téměř 150 reprízám, které se odehrály od premiéry v roce 2007, si pod názvem Čarodějky z Eastwicku spousta lidí vybaví spíše než původní knihu nebo film právě tuto inscenaci, která Petru Štěpánovi přinesla prestižní Cenu Thálie za ztvárnění démonického Darryla Van Horna.

Návrat oblíbené magické muzikálové komedie.

Na začátku října uběhne 20 let od otevření Hudební scény. Názory mnohých škarohlídů, kteří v roce 2004 tvrdili, že Městské divadlo Brno po pár sezónách bude vlastnit nevyužitou zbytečnou budovu, se z dnešního pohledu zdají být již pouhými úsměvnými vzpomínkami. Brněnská muzikálová scéna se již natrvalo zapsala do (nejen) české divadelní mapy a na seznam premiér zde uvedených každý rok přibývají nové inscenace, ať už se jedná o premiéry původních titulů, nebo uvádění klasických muzikálů. V souvislosti s oslavami tohoto výročí jsme se rozhodli vrátit k muzikálu, na který mnozí diváci dodnes vzpomínají. Díky téměř 150 reprízám, které se odehrály od premiéry v roce 2007, si pod názvem Čarodějky z Eastwicku spousta lidí vybaví spíše než původní knihu nebo film právě tuto inscenaci, která Petru Štěpánovi přinesla prestižní Cenu Thálie za ztvárnění démonického Darryla Van Horna.

Návrat oblíbené magické muzikálové komedie.

Na začátku října uběhne 20 let od otevření Hudební scény. Názory mnohých škarohlídů, kteří v roce 2004 tvrdili, že Městské divadlo Brno po pár sezónách bude vlastnit nevyužitou zbytečnou budovu, se z dnešního pohledu zdají být již pouhými úsměvnými vzpomínkami. Brněnská muzikálová scéna se již natrvalo zapsala do (nejen) české divadelní mapy a na seznam premiér zde uvedených každý rok přibývají nové inscenace, ať už se jedná o premiéry původních titulů, nebo uvádění klasických muzikálů. V souvislosti s oslavami tohoto výročí jsme se rozhodli vrátit k muzikálu, na který mnozí diváci dodnes vzpomínají. Díky téměř 150 reprízám, které se odehrály od premiéry v roce 2007, si pod názvem Čarodějky z Eastwicku spousta lidí vybaví spíše než původní knihu nebo film právě tuto inscenaci, která Petru Štěpánovi přinesla prestižní Cenu Thálie za ztvárnění démonického Darryla Van Horna.

Návrat oblíbené magické muzikálové komedie.

Na začátku října uběhne 20 let od otevření Hudební scény. Názory mnohých škarohlídů, kteří v roce 2004 tvrdili, že Městské divadlo Brno po pár sezónách bude vlastnit nevyužitou zbytečnou budovu, se z dnešního pohledu zdají být již pouhými úsměvnými vzpomínkami. Brněnská muzikálová scéna se již natrvalo zapsala do (nejen) české divadelní mapy a na seznam premiér zde uvedených každý rok přibývají nové inscenace, ať už se jedná o premiéry původních titulů, nebo uvádění klasických muzikálů. V souvislosti s oslavami tohoto výročí jsme se rozhodli vrátit k muzikálu, na který mnozí diváci dodnes vzpomínají. Díky téměř 150 reprízám, které se odehrály od premiéry v roce 2007, si pod názvem Čarodějky z Eastwicku spousta lidí vybaví spíše než původní knihu nebo film právě tuto inscenaci, která Petru Štěpánovi přinesla prestižní Cenu Thálie za ztvárnění démonického Darryla Van Horna.

Návrat oblíbené magické muzikálové komedie.

Na začátku října uběhne 20 let od otevření Hudební scény. Názory mnohých škarohlídů, kteří v roce 2004 tvrdili, že Městské divadlo Brno po pár sezónách bude vlastnit nevyužitou zbytečnou budovu, se z dnešního pohledu zdají být již pouhými úsměvnými vzpomínkami. Brněnská muzikálová scéna se již natrvalo zapsala do (nejen) české divadelní mapy a na seznam premiér zde uvedených každý rok přibývají nové inscenace, ať už se jedná o premiéry původních titulů, nebo uvádění klasických muzikálů. V souvislosti s oslavami tohoto výročí jsme se rozhodli vrátit k muzikálu, na který mnozí diváci dodnes vzpomínají. Díky téměř 150 reprízám, které se odehrály od premiéry v roce 2007, si pod názvem Čarodějky z Eastwicku spousta lidí vybaví spíše než původní knihu nebo film právě tuto inscenaci, která Petru Štěpánovi přinesla prestižní Cenu Thálie za ztvárnění démonického Darryla Van Horna.

Projekt sdružuje několik uměleckých zpracování znamení zvěrokruhu. Nemá ambici astrologii opěvovat ani kriticky hodnotit. Jde o čistou kreativitu umělců na projektu zúčastněných spojenou s jejich osobním vhledem do toho mystického prostoru, který přirozeně nabízí různé inspirace a výklady. Formy řazení souhvězdí na ekliptice existují (a vyvíjejí se) několik tisíc let a pro svou nespornou atraktivitu dostaly v našich časech mnoho prostoru. Téměř každý ví, ve kterém znamení se narodil on i jeho blízcí. Bez ohledu na víru, lhostejnost či hluboký zájem o astrologii jsou prostě zvířetníková znamení nedílnou součástí našich životů.

Na jevišti Hudební scény vás tedy čeká provedení orchestrální skladby skladatele Zdenka Merty – dvanáct částí fantazijně se zabývajících možným výkladem charakteru všech znamení – v podání orchestru Městského divadla Brno pod vedením šéfdirigenta Dana Kalouska.

Součástí tohoto jevištního provedení budou také taneční vystoupení v podání členů Městského divadla Brno a prezentace básní Petra Štěpána. Ve vybraných skladbách vystoupí také Esther Mertová a Gabriela Vermelho.

Projekt sdružuje několik uměleckých zpracování znamení zvěrokruhu. Nemá ambici astrologii opěvovat ani kriticky hodnotit. Jde o čistou kreativitu umělců na projektu zúčastněných spojenou s jejich osobním vhledem do toho mystického prostoru, který přirozeně nabízí různé inspirace a výklady. Formy řazení souhvězdí na ekliptice existují (a vyvíjejí se) několik tisíc let a pro svou nespornou atraktivitu dostaly v našich časech mnoho prostoru. Téměř každý ví, ve kterém znamení se narodil on i jeho blízcí. Bez ohledu na víru, lhostejnost či hluboký zájem o astrologii jsou prostě zvířetníková znamení nedílnou součástí našich životů.

Na jevišti Hudební scény vás tedy čeká provedení orchestrální skladby skladatele Zdenka Merty – dvanáct částí fantazijně se zabývajících možným výkladem charakteru všech znamení – v podání orchestru Městského divadla Brno pod vedením šéfdirigenta Dana Kalouska.

Součástí tohoto jevištního provedení budou také taneční vystoupení v podání členů Městského divadla Brno a prezentace básní Petra Štěpána. Ve vybraných skladbách vystoupí také Esther Mertová a Gabriela Vermelho.