Obřadní síň Ústředního hřbitova Brno

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

Adaptace románu Johna Updika Čarodějky z Eastwicku se nejprve stala filmovým hitem, v němž tři zoufalé ženy v podání Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon prožívají své znuděné dny v malém městě, a tak se rozhodnou přičarovat si zábavného, inteligentního, pozorného a šarmantního muže, kterého hrál Jack Nicholson. Pro české muzikálové publikum ovšem americké filmové hvězdy v představách o tom, jak obyvatelé Eastwicku vypadají, vystřídali herci našeho divadla, vedle zmiňovaného Petra Štěpána se v hlavní roli blýskli i Petr Gazdík a nezapomenutelný Martin Havelka. V ženské trojici se vystřídala celá řada hereček, z nichž jsou mnohé dodnes členkami našeho souboru.

„Strhující, oslnivé, zářící profesionalitou, sexy!“ Tak označovala divadelní kritika brněnské Čarodějky už během prvního uvedení a není důvod předpokládat, že tomu bude podruhé jinak. Autorská dvojice John Dempsey (libreto a zpěvní texty) a Dana P. Rowe (hudba) napsala úspěšnou jevištní podobu díla, které mělo světovou premiéru v roce 2000 v londýnském divadle Drury Lane a vycházelo z nejlepších tradic klasického broadwayského muzikálu, což se potvrdilo i na tuzemském jevišti.

V listopadu roku 2021 zemřel ve věku 95 let americký spisovatel Noah Gordon. Do dějin světové literatury vstoupil především svou trilogií Dynastie Coleových, která se velmi podrobně a poučeně zabývá dějinami lékařství. Nejznámější je pravděpodobně hned první díl, román u nás známý jako Ranhojič z roku 1987 (následovala volná pokračování Šaman (1992) a Lékařka (1995)). Podle Ranhojiče byl v roce 2013 natočen i celosvětově úspěšný německý film s Tomem Paynem a Benem Kingsleym v hlavních rolích.

Titulní postavou tohoto výjimečného příběhu je Rob Cole, anglický křesťanský chlapec, který se dokáže v těžkých podmínkách 11. století vydat na cestu přes celou Evropu až na Dálný východ do města Isfahánu, aby se zde naučil umění lékařství. Motivací pro toto neobvyklé rozhodnutí jsou pro něj zkušenosti z raného dětství, kdy kvůli nedostatečným znalostem o lidském těle přijde jak o matku, tak o další blízké. Setkává se nejprve s bradýřem, který ho zasvětí do primitivního způsobu léčení, díky němuž ale brzy pochopí, že důležitější než vydělat víc peněz, je naučit se skutečnému lékařskému řemeslu. Na své dlouhé a nebezpečné pouti za poznáním, na níž se musí v nepřátelském prostředí vydávat za žida, najde nejen požadované učení, ale i životní lásku.

Kniha se stala inspirací pro španělské autory, kteří v roce 2018 uvedli v divadle Nuevo Apolo v Madridu premiéru muzikálu El Médico. Nápad zpracovat tuto látku pro hudební divadlo vznikl v hlavě hudebního skladatele Ivána Macíase, který spolu s producentem Pablo Martínezem kontaktoval Michaela Gordona, syna a agenta spisovatele. Ten byl po poslechu několika prvních hudebních ukázek natolik nadšený, že se rozhodl autory spojit přímo se svým otcem. I toho Macíasova hudba okamžitě přesvědčila, a proto udělil svolení svůj román do muzikálové podoby zpracovat. Muzikál se stal ve Španělsku okamžitě veleúspěšným a my jsme rádi, že jej můžeme představit našemu publiku v české premiéře.

V listopadu roku 2021 zemřel ve věku 95 let americký spisovatel Noah Gordon. Do dějin světové literatury vstoupil především svou trilogií Dynastie Coleových, která se velmi podrobně a poučeně zabývá dějinami lékařství. Nejznámější je pravděpodobně hned první díl, román u nás známý jako Ranhojič z roku 1987 (následovala volná pokračování Šaman (1992) a Lékařka (1995)). Podle Ranhojiče byl v roce 2013 natočen i celosvětově úspěšný německý film s Tomem Paynem a Benem Kingsleym v hlavních rolích.

Titulní postavou tohoto výjimečného příběhu je Rob Cole, anglický křesťanský chlapec, který se dokáže v těžkých podmínkách 11. století vydat na cestu přes celou Evropu až na Dálný východ do města Isfahánu, aby se zde naučil umění lékařství. Motivací pro toto neobvyklé rozhodnutí jsou pro něj zkušenosti z raného dětství, kdy kvůli nedostatečným znalostem o lidském těle přijde jak o matku, tak o další blízké. Setkává se nejprve s bradýřem, který ho zasvětí do primitivního způsobu léčení, díky němuž ale brzy pochopí, že důležitější než vydělat víc peněz, je naučit se skutečnému lékařskému řemeslu. Na své dlouhé a nebezpečné pouti za poznáním, na níž se musí v nepřátelském prostředí vydávat za žida, najde nejen požadované učení, ale i životní lásku.

Kniha se stala inspirací pro španělské autory, kteří v roce 2018 uvedli v divadle Nuevo Apolo v Madridu premiéru muzikálu El Médico. Nápad zpracovat tuto látku pro hudební divadlo vznikl v hlavě hudebního skladatele Ivána Macíase, který spolu s producentem Pablo Martínezem kontaktoval Michaela Gordona, syna a agenta spisovatele. Ten byl po poslechu několika prvních hudebních ukázek natolik nadšený, že se rozhodl autory spojit přímo se svým otcem. I toho Macíasova hudba okamžitě přesvědčila, a proto udělil svolení svůj román do muzikálové podoby zpracovat. Muzikál se stal ve Španělsku okamžitě veleúspěšným a my jsme rádi, že jej můžeme představit našemu publiku v české premiéře.

V listopadu roku 2021 zemřel ve věku 95 let americký spisovatel Noah Gordon. Do dějin světové literatury vstoupil především svou trilogií Dynastie Coleových, která se velmi podrobně a poučeně zabývá dějinami lékařství. Nejznámější je pravděpodobně hned první díl, román u nás známý jako Ranhojič z roku 1987 (následovala volná pokračování Šaman (1992) a Lékařka (1995)). Podle Ranhojiče byl v roce 2013 natočen i celosvětově úspěšný německý film s Tomem Paynem a Benem Kingsleym v hlavních rolích.

Titulní postavou tohoto výjimečného příběhu je Rob Cole, anglický křesťanský chlapec, který se dokáže v těžkých podmínkách 11. století vydat na cestu přes celou Evropu až na Dálný východ do města Isfahánu, aby se zde naučil umění lékařství. Motivací pro toto neobvyklé rozhodnutí jsou pro něj zkušenosti z raného dětství, kdy kvůli nedostatečným znalostem o lidském těle přijde jak o matku, tak o další blízké. Setkává se nejprve s bradýřem, který ho zasvětí do primitivního způsobu léčení, díky němuž ale brzy pochopí, že důležitější než vydělat víc peněz, je naučit se skutečnému lékařskému řemeslu. Na své dlouhé a nebezpečné pouti za poznáním, na níž se musí v nepřátelském prostředí vydávat za žida, najde nejen požadované učení, ale i životní lásku.

Kniha se stala inspirací pro španělské autory, kteří v roce 2018 uvedli v divadle Nuevo Apolo v Madridu premiéru muzikálu El Médico. Nápad zpracovat tuto látku pro hudební divadlo vznikl v hlavě hudebního skladatele Ivána Macíase, který spolu s producentem Pablo Martínezem kontaktoval Michaela Gordona, syna a agenta spisovatele. Ten byl po poslechu několika prvních hudebních ukázek natolik nadšený, že se rozhodl autory spojit přímo se svým otcem. I toho Macíasova hudba okamžitě přesvědčila, a proto udělil svolení svůj román do muzikálové podoby zpracovat. Muzikál se stal ve Španělsku okamžitě veleúspěšným a my jsme rádi, že jej můžeme představit našemu publiku v české premiéře.

V listopadu roku 2021 zemřel ve věku 95 let americký spisovatel Noah Gordon. Do dějin světové literatury vstoupil především svou trilogií Dynastie Coleových, která se velmi podrobně a poučeně zabývá dějinami lékařství. Nejznámější je pravděpodobně hned první díl, román u nás známý jako Ranhojič z roku 1987 (následovala volná pokračování Šaman (1992) a Lékařka (1995)). Podle Ranhojiče byl v roce 2013 natočen i celosvětově úspěšný německý film s Tomem Paynem a Benem Kingsleym v hlavních rolích.

Titulní postavou tohoto výjimečného příběhu je Rob Cole, anglický křesťanský chlapec, který se dokáže v těžkých podmínkách 11. století vydat na cestu přes celou Evropu až na Dálný východ do města Isfahánu, aby se zde naučil umění lékařství. Motivací pro toto neobvyklé rozhodnutí jsou pro něj zkušenosti z raného dětství, kdy kvůli nedostatečným znalostem o lidském těle přijde jak o matku, tak o další blízké. Setkává se nejprve s bradýřem, který ho zasvětí do primitivního způsobu léčení, díky němuž ale brzy pochopí, že důležitější než vydělat víc peněz, je naučit se skutečnému lékařskému řemeslu. Na své dlouhé a nebezpečné pouti za poznáním, na níž se musí v nepřátelském prostředí vydávat za žida, najde nejen požadované učení, ale i životní lásku.

Kniha se stala inspirací pro španělské autory, kteří v roce 2018 uvedli v divadle Nuevo Apolo v Madridu premiéru muzikálu El Médico. Nápad zpracovat tuto látku pro hudební divadlo vznikl v hlavě hudebního skladatele Ivána Macíase, který spolu s producentem Pablo Martínezem kontaktoval Michaela Gordona, syna a agenta spisovatele. Ten byl po poslechu několika prvních hudebních ukázek natolik nadšený, že se rozhodl autory spojit přímo se svým otcem. I toho Macíasova hudba okamžitě přesvědčila, a proto udělil svolení svůj román do muzikálové podoby zpracovat. Muzikál se stal ve Španělsku okamžitě veleúspěšným a my jsme rádi, že jej můžeme představit našemu publiku v české premiéře.

V listopadu roku 2021 zemřel ve věku 95 let americký spisovatel Noah Gordon. Do dějin světové literatury vstoupil především svou trilogií Dynastie Coleových, která se velmi podrobně a poučeně zabývá dějinami lékařství. Nejznámější je pravděpodobně hned první díl, román u nás známý jako Ranhojič z roku 1987 (následovala volná pokračování Šaman (1992) a Lékařka (1995)). Podle Ranhojiče byl v roce 2013 natočen i celosvětově úspěšný německý film s Tomem Paynem a Benem Kingsleym v hlavních rolích.

Titulní postavou tohoto výjimečného příběhu je Rob Cole, anglický křesťanský chlapec, který se dokáže v těžkých podmínkách 11. století vydat na cestu přes celou Evropu až na Dálný východ do města Isfahánu, aby se zde naučil umění lékařství. Motivací pro toto neobvyklé rozhodnutí jsou pro něj zkušenosti z raného dětství, kdy kvůli nedostatečným znalostem o lidském těle přijde jak o matku, tak o další blízké. Setkává se nejprve s bradýřem, který ho zasvětí do primitivního způsobu léčení, díky němuž ale brzy pochopí, že důležitější než vydělat víc peněz, je naučit se skutečnému lékařskému řemeslu. Na své dlouhé a nebezpečné pouti za poznáním, na níž se musí v nepřátelském prostředí vydávat za žida, najde nejen požadované učení, ale i životní lásku.

Kniha se stala inspirací pro španělské autory, kteří v roce 2018 uvedli v divadle Nuevo Apolo v Madridu premiéru muzikálu El Médico. Nápad zpracovat tuto látku pro hudební divadlo vznikl v hlavě hudebního skladatele Ivána Macíase, který spolu s producentem Pablo Martínezem kontaktoval Michaela Gordona, syna a agenta spisovatele. Ten byl po poslechu několika prvních hudebních ukázek natolik nadšený, že se rozhodl autory spojit přímo se svým otcem. I toho Macíasova hudba okamžitě přesvědčila, a proto udělil svolení svůj román do muzikálové podoby zpracovat. Muzikál se stal ve Španělsku okamžitě veleúspěšným a my jsme rádi, že jej můžeme představit našemu publiku v české premiéře.

Edward Bloom je obyčejný muž, avšak neobyčejný otec. Svému synovi Willovi vždy vyprávěl o svém životě příběhy plné fantazie, krásy, lásky a dobrodružství, historky se hemžily čarodějnicemi, obry, mořskými pannami a hrdinskými činy, které překračovaly hranice uvěřitelnosti. Tak ze svých vyprávění vystavěl v očích svého syna mýtus nesmrtelného hrdiny. Dospělého Willa však už otcovy fantastické příběhy nebaví a trvá na racionálním, nikoli fantastickém popisu jeho života. Když se Edwardovo zdraví zhorší a Will se dozví, že se svou ženou Josephine budou mít vlastního syna, rozhodne se Will jednou provždy odhalit otcův „pravdivý“ životní příběh, aby se dozvěděl, kdo je jeho otec doopravdy…

Muzikál Devět křížů napsaný speciálně pro naše divadlo vypráví starou moravskou legendu o ukrutném činu, který se podle kronik odehrál kolem roku 1540 v malé vísce nedaleko Velké Bíteše. Statkář z Hlubokého při své cestě z Bíteše z trhu domů najde bezvládné tělo muže. Odveze jej domů a mladý cizinec – uherský koňský handlíř – se díky tomu za nějaký čas zotaví. Zamiluje se do statkářovy dcery Elišky, avšak otec nechce o vdavkách ani slyšet. Cizinec zaváže Elišku slibem věrnosti a odjíždí, aby v Uhrách prodal své statky a s penězi se vrátil pro svoji nevěstu. Čas však plyne a Luka se nevrací. Eliška tak podlehne naléhání otce a ostatních, aby se provdala za mlynářova syna. Ve svatební den se vrací Luka z Uher a brzy se dovídá o veselce. Šílený vztekem přísahá pomstu, kterou nakonec společně s hajným Kudlou vykoná. Spolu vyčkají na svatební průvod na cestě poblíž Hlubokého a ukončí život svatebčanů včetně statkáře, Elišky a dalších. Nakonec sprovodí ze světa svého druha i sebe. Když doběhnou ostatní svatební hosté, vidí strašný výjev. Devět mrtvých těl. Na jejich památku pak na místě strašného zločinu vztyčí devět křížů, aby tento příběh velké lásky a velké zášti nikdy z hlíny Vysočiny nevyvanul.

Slavný americký muzikál, který vznikl na motivy známé divadelní hry G. B. Shawa Pygmalion. Dnes již klasický muzikálový titul, který měl premiéru na Brodwayi v roce 1956 (o rok dříve než slavný Bernsteinův muzikál West Side Story, který je již několik let na repertoáru Městského divadla), vypráví známý příběh květinářky Lízy Doolittlové, která projde proměnou v sebevědomou mladou dámu…

To, že Líza i její otec, popelář Alfréd Doolittle, mluví v originále anglickým dialektem cockney, inspirovalo autora úpravy a režiséra Stanislava Mošu k převedení hry do brněnského prostředí a k použití místního nářečí, brněnského hantecu. Tak se zrodila My Fair Lady s přívlastkem ze Zelňáku, protože postava Lízy se přesunula z původní londýnské tržnice Covent Garden na brněnský Zelný trh. Nejde totiž jen o jazykovou inovaci, ale i o posun do místních reálií. A tak postavy v úvodu nevychází z Královské opery, ale z Reduty, kde nehráli Verdiho Aidu, ale lidovou operetku Na tý louce zelený…

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Významný český hudební skladatel, klavírista, ale také moderátor Zdenek Merta se již podeváté pracovně sešel s v tomto případě libretistou Stanislavem Mošou, aby pokračovali ve své mnohaleté spolupráci, kterou odstartovalo společné uvedení muzikálové féerie Sny svatojánských nocí v roce 1991. Jejich zatím poslední společné dílo Pohádka o živé vodě bude dalším potvrzením, že Hudební scéna Městského divadla Brno pokračuje v uvádění původních titulů napsaných přímo pro ni, jak bylo od počátku její existence avizováno.