„Srdce máme vždycky na dlani,“ říká frontman Only the Poets Tommy Longhurst. Od začátku si zakládali na tom, že jejich hudba stojí na absolutním porozumění – v kapele samotné i mezi fans. I díky tomu má britská čtveřice tak oddané fanouškovstvo. Po supportování Lewise Capaldiho i Louise Tomlinsona a několika nezapomenutelných koncertech v Praze se teď premiérově představí v Brně.
Fantasy paganfolková skupina Deloraine zahraje velký beltinový koncert v Brně. Bude to největší vystoupení, jaké jste od nás viděli, a proto jsme si k němu vybrali fantastický brněnský klub Sono, se skvělým pódiem i zvukem. A budou také nové písně z nadcházejícího alba Dryáda. Dvouhodinový divoký pohanský koncert, rituály, krásné tanečnice, rohatá severská čarodějnice, vědma, Odin a keltské božstva. Užijete si mocné hlasy, zvuk mnoha etnických a exotických nástrojů a show ve výjimečných kostýmech. V písních se kapela Deloraine zabývají tématy z fantasy literatury, mnoho písní je ze světa světa Zaklínače (Zaklínač, Yennefer, Nilfgaard, Srdce z kamene) mýtů a ság z dávných keltských, slovanských a severských pohanských dob, jako třeba Ragnarok, Havranů pán, Arkona, Ostara, Lughnasad a Sabat.
Francouzská supernova EIHWAR hraje brutální pohanskou taneční hudbu, kombinující severské lidové zvuky, rituální zpěvy, šamanské bubny a silné elektro beaty. Připravte se na vstup do transu, bratři a sestry z Midgardu!
Jeden z pilířů klasického baletního odkazu je balet Don Quijote na hudbu Ludwiga Minkuse inspirovaný slavným Cervantesovým románem Důmyslný Don Quijote de La Mancha. Ten popisuje příhody hrdiny, rytíře Dona Quijota, zmítaného představami pohybujícími se mezi iluzí a skutečností.
Největší dětská párty poprvé v Sono centru v Brně. Zažijte ji s námi! Přijďte si živě užít písničky z nového alba Disko, i známé hity jako Tobogan, Strašidla, Moje tělo či Dospělý, které roztančí nejen děti, ale i dospělé. Jedinečná, nová disco show s kapelou vás nejen zabaví a naučí děti užitečné věci do života, ale přinese i překvapení! Nenechte si to ujít.
Děti patří do divadla a divadlo patří dětem! A právě jim je určena výpravná pohádka plná kouzel, peří a dobrodružství o královně, jejíž jedinou dceru unesl zlý černokněžník Monostatos, a proto pověří prince Tamina, aby princeznu Paminu s pomocí ptáčníka Papagena vysvobodil.
Děti patří do divadla a divadlo patří dětem! A právě jim je určena výpravná pohádka plná kouzel, peří a dobrodružství o královně, jejíž jedinou dceru unesl zlý černokněžník Monostatos, a proto pověří prince Tamina, aby princeznu Paminu s pomocí ptáčníka Papagena vysvobodil.
Ralph Vaughan Williams The Lark ascending Einojuhani Rautavaara Symfonie č. 7 (Angel of Light)
Josef Špaček housle Filharmonie Brno dirigentka Anna-Maria Helsing
Závěrečný koncert velikonočního festivalu se zcela poprvé obejde bez lidského hlasu, a tedy i zhudebňovaných textů. Silné emoce však evokují už samotné názvy skladeb, o to více pak ony samotné a jejich provedení v chrámovém prostoru. Slavný Vzlet skřivana Ralpha Vaughana Williamse lze chápat jako radost z nového jara, vzkříšení. Sedmá symfonie finského skladatele Einojuhaniho Rautavaary patří do série jeho děl s andělskou tematikou a v premiéře zazněla v roce 1994.
Ralph Vaughan Williams The Lark ascending Einojuhani Rautavaara Symfonie č. 7 (Angel of Light)
Josef Špaček housle Filharmonie Brno dirigentka Anna-Maria Helsing
Závěrečný koncert velikonočního festivalu se zcela poprvé obejde bez lidského hlasu, a tedy i zhudebňovaných textů. Silné emoce však evokují už samotné názvy skladeb, o to více pak ony samotné a jejich provedení v chrámovém prostoru. Slavný Vzlet skřivana Ralpha Vaughana Williamse lze chápat jako radost z nového jara, vzkříšení. Sedmá symfonie finského skladatele Einojuhaniho Rautavaary patří do série jeho děl s andělskou tematikou a v premiéře zazněla v roce 1994.
Dívka tančí. Jeden za druhým, ve smyslném pohybu, padá k zemi jejích sedm závojů. Tančí, aby potěšila krále Heroda, a chce za to jen jediné. Hlavu muže, kterého miluje. Když nechce opětovat její lásku, Salome touží alespoň po polibku jeho mrtvých úst…
Od chvíle, kdy v roce 2002 odjel ze Středozápadu do Kalifornie, aby navštěvoval Brubeck Institute, měl kontrabasista Joe Sanders to štěstí vystupovat a učit se po boku největších osobností jazzu. A parádní jízda pokračovala i dál: Dave Brubeck, Christian McBride, Terence Blanchard, Ron Carter, Roy Hargrove, John Clayton, Charlie Haden, Herbie Hancock, Charles Lloyd nebo Wayne Shorter. Úchvatná galerie do pouhých čtyřiceti let věku.
James Brandon Lewis, syn kazatele, vyrostl v Buffalu de facto v kostele, kde zněl gospel, zatímco doma poslouchal díky rodičům titány jazzu. To mu nejen vytvořilo kulturní základ, na kterém staví dodnes, ale vedlo jej to také už v mládí do muzikantského prostředí, když se měl možnost setkat – už coby začínající saxofonista stavějící na klarinetovém základě, který hloubil od devíti let – s místními umělci, jako je freejazzový saxofonista Charles Gayle a saxofonista Grover Washington Jr.
Mezinárodní den tance 29. dubna je pro Balet NdB významným dnem, který každoročně slavíme formou open air programu, slavnostního představení či jinou akcí. Stejně jako v minulých letech, nemůže brněnský balet samozřejmě chybět u oslav na piazzettě před Janáčkovým divadlem, kdy open air program můžeme považovat již za tradiční formu oslav.
PROGRAM
15.00 Open Class s Janou Přibylovou
Na otevřeném baletním tréninku pod názvem Open class pro tanečníky, profesionály i amatéry se po registraci účastní libovolní zájemci do naplnění kapacity provizorního baletního sálu.
Program bude pokračovat následným krátkým koncertem s ukázkami repertoáru, kde vystoupí i junioři Baletu NdB 2, posluchači Taneční konzervatoře Brno a Baletní školy Filiánek.
Jeden z pilířů klasického baletního odkazu je balet Don Quijote na hudbu Ludwiga Minkuse inspirovaný slavným Cervantesovým románem Důmyslný Don Quijote de La Mancha. Ten popisuje příhody hrdiny, rytíře Dona Quijota, zmítaného představami pohybujícími se mezi iluzí a skutečností.
Po téměř třech letech se bude v Brně opět kout černý kov! Black metal různých tváří a podob přivezou zástupci České i Slovenské scény již 30. dubna do temného podzemí Nové Melodky.
Mallephyr (CZ) / Death black / Plzeň Plzeňští Mallephyr patří k předním zástupcům blackmetalu u nás. Díky svému neotřelému pojetí žánru a nekompromisní živé performance se za poměrně krátkou dobu své existence ukázali na pódiích největších tuzemských festivalů, jakými jsou např. Brutal Assault nebo Enter The Eternal Fire Fest. V rámci klubových koncertů pak předskakovali kapelám jako jsou např. DARK FUNERAL, KRISIUN nebo ROTTING CHRIST. Těšit se budeme především na novinky z loňské desky "Ruins of Inner Composure" vydané pod francouzským labelem Epictural Production.
Eternal Damnation (CZ) / Black metal / Brno Od vydání svého self-titled trojskladbového dema z počátku roku 2018 funguje kapela přerušovaně a naposledy o sobě dala vědět singlem "Torment" z roku 2021. Po několikaleté pauze a personální obměně na bubenické stoličce se Eternal Damnation opět probouzí ze spánku aby se po letech znovu ukázali na domácí půdě. Kromě staršího materiálu a některých nesmrtelných klasik žánru v rámci nadcházejícího koncertu zazní také novinky z dlouho připravovaného alba "Wailing of the Stars".
Hecatoncheir (SK) / Death black sludge / Hecatoncheir jsou trojčlenná slovenská kapela, která se pohybuje na hranici disonantního death metalu, sludge a black metalu. Na svém debutu „Nightmare Utopia“, který vyšel v loňském roce se zabývají tématy snových kultů, prastarých božstev a vesmírných hrůz. Album vytváří strhující, zlověstnou atmosféru, kde se klidné pasáže střídají s drtivými death metalovými riffy. Album vyšel pod americkým vydavatelstvem Total Dissonance Worship a po úspěšném debutovém koncertě je kapela připravená přenést atmosféru z alba na další živá vystoupení!
Patří k nejstarším stále aktivním českým muzikantům a brněnská jazzová scéna je bez něj nepředstavitelná. Narozeninový večer kytaristy Milana Kašuby bude oslavou jiskřivého talentu a nezlomné píle, ctností, které jsou pro generaci, jež vstoupila na scénu v šedesátých letech, příznačné.
Na pódiu zazní legendární rockové hity jako Kashmir a Stairway to Heaven (Led Zeppelin), Purple Haze (Jimi Hendrix), Smoke on the Water (Deep Purple), Another Brick in the Wall (Pink Floyd) a samozřejmě i ikonická (I Can’t Get No) Satisfaction (The Rolling Stones).
Nechybí ani emotivní balady v jedinečných aranžích Pavla Šporcla – například Oscarem oceněný hit What Was I Made For? od Billie Eilish, který chytne za srdce fanoušky napříč hudebními žánry. Těšit se můžete i na nestárnoucí klasiky jako Let It Be (The Beatles) a The Sound of Silence (Simon & Garfunkel).
Ivo "Spyder" Křižan - americký muzikant českého původu hrál a spolupracoval s mnoha významnými hudebníky jako je Jeff Beck, Doug Lunn, Henri Bozzie, Mitch Mitchell a dalšími. Dlouhá léta hrával v černošských klubových kapelách především v Kalifornii, ktšré pro něj byly ohromnou školou rythm blues. Spyder střídavě hudebně působí jak v zahraničí, tak na české hudební scéně, a jeho koncert slibuje nevšední hudební zážitek.
Co mají opera a balet společného a v čem se naopak liší? Jak vypadá proces vzniku inscenace od prvního nápadu až po hotové představení? Jaké profese pracují v divadle a k čemu je vlastně potřebujeme? Na co všechno musí myslet choreograf, režisér, kostýmní návrhář nebo scénograf, aby se představení vydařilo? Na tyto a mnohé další otázky nalezneme společně odpověď na workshopu – Jak se dělá opera x Jak se dělá balet?
Součástí workshopu je i krátká prohlídka Janáčkova divadla.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
Jeden z pilířů klasického baletního odkazu je balet Don Quijote na hudbu Ludwiga Minkuse inspirovaný slavným Cervantesovým románem Důmyslný Don Quijote de La Mancha. Ten popisuje příhody hrdiny, rytíře Dona Quijota, zmítaného představami pohybujícími se mezi iluzí a skutečností.
Baletní inscenace ale používají ve svém libretu Cervantesův příběh jen jako inspiraci a záminku. Veškeré jevištní dění se soustřeďuje okolo mladého mileneckého páru Basilia (Basil) a Quiterie (Kitri), kterým překáží bohatý nápadník Comacha (Gamacho). Jen díky Donu Quijotovi dojde jejich láska naplnění.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
Zažijte výjimečný večer věnovaný jedné z největších hudebních ikon současnosti! Připravte se na strhující show v podání světově uznávané tribute kapely Adele Hometown Glory, která vás uchvátí svou autentičností a hudební dokonalostí!
‚Adele Tribute Hometown Glory‘ je dokonalou poctou světově proslulé a milované soulové zpěvačce Adele. Během strhujícího hodinového a půl koncertu uslyšíte nejznámější hity této šestnáctinásobné držitelky Grammy, vítězky Zlatého glóbu a Oscara za ikonickou titulní píseň k bondovskému filmu „Skyfall“. Tato show vás přenese do světa nezapomenutelných melodií a emocí!
Připravte se na večer plný energie, emocí a poctivého rockového řemesla s kapelou, která je synonymem slovenské hudební scény už více než 40 let. Tublatanka, legenda, která v 80. letech zažehla plamen rockové revoluce, přiváží do Brna nezapomenutelnou show, kde ožijí hity, které provázejí životy fanoušků napříč generacemi.
Rooster Riders je energická kapela složená z muzikantů z různých koutů České republiky i USA. Za svůj vznik vděčí Jirkovi a Vojtovi, kteří měli pocit, že netvořit spolu hudbu je vážně škoda. Repertoár tvoří progresivní bluegrass v anglickém jazyce, a to převážně převzaté písně - známé i méně známé - ale i střípky vlastní tvorby.
Taťuldo, jak se prodává nevěsta? Jak jsi přišel na to, že by někdo prodal nevěstu, Hurvínku? No tady čtu: Národní divadlo Brno uvádí operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Tak jak to teda je, taťuldo? No víš, to je jen jako… jak bych ti to jen… je to taková finta, jak si koupit nevěstu sám pro sebe. Tak teď jsem z toho tumpachovej – prodává se nebo kupuje? Víš co, Hurvajz, vezmi Žeryka a Máničku a jdeme do opery, to bude jednodušší než ti to vysvětlovat!
Taťuldo, jak se prodává nevěsta? Jak jsi přišel na to, že by někdo prodal nevěstu, Hurvínku? No tady čtu: Národní divadlo Brno uvádí operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Tak jak to teda je, taťuldo? No víš, to je jen jako… jak bych ti to jen… je to taková finta, jak si koupit nevěstu sám pro sebe. Tak teď jsem z toho tumpachovej – prodává se nebo kupuje? Víš co, Hurvajz, vezmi Žeryka a Máničku a jdeme do opery, to bude jednodušší než ti to vysvětlovat!
Taťuldo, jak se prodává nevěsta? Jak jsi přišel na to, že by někdo prodal nevěstu, Hurvínku? No tady čtu: Národní divadlo Brno uvádí operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Tak jak to teda je, taťuldo? No víš, to je jen jako… jak bych ti to jen… je to taková finta, jak si koupit nevěstu sám pro sebe. Tak teď jsem z toho tumpachovej – prodává se nebo kupuje? Víš co, Hurvajz, vezmi Žeryka a Máničku a jdeme do opery, to bude jednodušší než ti to vysvětlovat!
Jeden z pilířů klasického baletního odkazu je balet Don Quijote na hudbu Ludwiga Minkuse inspirovaný slavným Cervantesovým románem Důmyslný Don Quijote de La Mancha. Ten popisuje příhody hrdiny, rytíře Dona Quijota, zmítaného představami pohybujícími se mezi iluzí a skutečností.
Baletní inscenace ale používají ve svém libretu Cervantesův příběh jen jako inspiraci a záminku. Veškeré jevištní dění se soustřeďuje okolo mladého mileneckého páru Basilia (Basil) a Quiterie (Kitri), kterým překáží bohatý nápadník Comacha (Gamacho). Jen díky Donu Quijotovi dojde jejich láska naplnění.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
Zvuk kapely spojuje kytarové prvky moderního bluesrocku s rytmickým cítěním brazilského bubeníka a energickým, nezaměnitelným hlasem Kate. V setlistu se objeví nejen vlastní skladby, ale také songy současné světové bluesrockové generace.
Režisér David Radok a jeho Rusalka jako osudové drama o nenaplněných tužbách a lidském selhání, o rozporuplném konfliktu mezi láskou a erotickou touhou, drama o hříchuplné lidské duši. Inscenace bude dalším příspěvkem k Roku české hudby. Dvořákova Rusalka patří od doby svého vzniku k nejmilovanějším a nejhranějším českým operám nejen díky krásné a jedinečné hudbě, ale i poetickému a nadčasovému libretu Jaroslava Kvapila, jež sobě skrývá nekonečnou symboliku. Téma jako stvořené pro Davida Radoka, který poprvé v České republice vytvoří mnohovrstevnatou inscenaci plnou silných emocí.
Scénografie Davida Radoka vychází z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené v GöteborgsOperan v roce 2012.
Choreografie Serenity přinese na jeviště klidnou sílu minimalismu, která pozve diváky ke ztišení a hlubšímu vnímání. Téma choreografie staví na kontrastu pohybu a nehybnosti. Tanečníci se budou pohybovat na rozhraní dynamického pohybu až do momentu absolutního zastavení. Tyto okamžiky nehybnosti evokují živé sochy, které vytvářejí prostor pro meditativní zážitek a zastavení v uspěchaném světě. Choreografka, Barbora Rašková, se tímto dílem snaží nabídnout divákům jedinečnou příležitost zpomalit a nechat se unést hloubkou okamžiku.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
Omnion je sólový projekt skladatele, multi-instrumentalisty a hráče na tabla Tomáše Reindla. Omnion definuje svůj osobitý styl „OmniBeat“ jakožto unikátní kombinaci živých nástrojů s interaktivní elektronikou. V jeho jasně rozpoznatelném autorském rukopisu se snoubí inspirace pradávnými kořeny hudby Východu i Západu, spolu se sofistikovanými přístupy k live processingu a loopingu. Jeho přesahy zasahují do kategorií od elektro-akustického downtempa, přes world-beat, až po extatickou taneční hudbu s pozitivními deep vibes. Kromě klubových a festivalových vystoupení má Omnion za sebou i řadu vystoupeni v chrámových prostorech, s meditativně laděným programem. Omnion vytváří hudbu nejen k poslechu, ale i k tanci, který vnímá jako archetypální lidskou potřebu.
Velkolepou narozeninovou oslavu tenoristy Pavla Černocha nám na Festivalu Špilberk překazila bouřka. Náhradní koncert jsme proto přesunuli do Janáčkova divadla, aby diváky opět nezaskočilo počasí.
Věříme, že všichni posluchači festivalového koncertu, na které jsme měli kontakt, již obdrželi vstupenky do Janáčkova divadla v novém termínu. Pokud jste si koncert v rámci festivalu Špilberk kupovali fyzicky v předprodeji a nové náhradní vstupenky ještě nemáte, prosíme ozvěte se nám na adresu predprodej@filharmonie-brno.cz, domluvíme se s vámi na dalším postupu.
Pokud vám nový termín nevyhovuje, můžete svoje vstupenky vrátit do konce roku 2024.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
Lektorský tým baletu si pro vás připravil čtyři varianty workshopů, které nabízí účastníkům hravou a zážitkovou formou možnost nahlédnout do světa baletního umění. Workshop je v modifikacích uzpůsobený pro mateřské školy, základní školy, střední školy a gymnázia. Kontaktujte nás a zvolte si o jaký typ workshopu máte zájem.
Jeden z pilířů klasického baletního odkazu je balet Don Quijote na hudbu Ludwiga Minkuse inspirovaný slavným Cervantesovým románem Důmyslný Don Quijote de La Mancha. Ten popisuje příhody hrdiny, rytíře Dona Quijota, zmítaného představami pohybujícími se mezi iluzí a skutečností.
Baletní inscenace ale používají ve svém libretu Cervantesův příběh jen jako inspiraci a záminku. Veškeré jevištní dění se soustřeďuje okolo mladého mileneckého páru Basilia (Basil) a Quiterie (Kitri), kterým překáží bohatý nápadník Comacha (Gamacho). Jen díky Donu Quijotovi dojde jejich láska naplnění.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
120minutový workshop nabízí hravou a zážitkovou formou dětem mladšího školního věku (6-11 let) možnost nahlédnout do světa baletního umění.
V rámci workshopu se děti dozví něco o historii baletu, významných hudebních skladatelích (nejen) baletní hudby, o choreografii, kostýmu, scénografii a také budou mít možnost vyzkoušet si základy klasické taneční techniky a propojení nejrůznějších pohybů těla a gest a rozšířit si pohybový slovník. Součástí dílny je také setkání s tanečníkem souboru baletu NdB s cílem dětem představit tuto uměleckou profesi zblízka. Zároveň jim nabízí možnost diskutovat s aktivním umělcem o tématech spojených s baletním uměním, hudbou a mnoha dalších, která se profese tanečníka týkají.
Jeden z pilířů klasického baletního odkazu je balet Don Quijote na hudbu Ludwiga Minkuse inspirovaný slavným Cervantesovým románem Důmyslný Don Quijote de La Mancha. Ten popisuje příhody hrdiny, rytíře Dona Quijota, zmítaného představami pohybujícími se mezi iluzí a skutečností.
Baletní inscenace ale používají ve svém libretu Cervantesův příběh jen jako inspiraci a záminku. Veškeré jevištní dění se soustřeďuje okolo mladého mileneckého páru Basilia (Basil) a Quiterie (Kitri), kterým překáží bohatý nápadník Comacha (Gamacho). Jen díky Donu Quijotovi dojde jejich láska naplnění.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
