Láska nezná hranice, má vina upadne v zapomnění, ale má láska nezemře… Žádná lidská slabost krásné Manon není cizí – chtěla by lásku mladého rytíře Des Grieux i život v přepychu a bohatství, který jí může poskytnout jen starý bankéř Géront… Všechno má ale svou cenu a ani láska nedokáže vše zachránit.
„Manon je hrdinka, které věřím, a proto si nemůže nezískat srdce publika. Proč by o Manon nemohly vzniknout dvě opery? Žena jako Manon může mít více než jednoho milence. Massenet ji cítí jako Francouz, s pudrem a menuety. Já ji budu cítit jako Ital, se zoufalou vášní,“ prohlásil odhodlaně Puccini, když se mu jeho nakladatel snažil rozmluvit komponování opery na již zhudebněný námět. A dobře udělal, protože Manon Lescaut od svého uvedení v Turíně roku 1893 patří k jeho velkým úspěchům. Co slíbil, to dodržel a nabídl svému publiku vášeň, zoufalství a naději, která překoná i tragický konec hlavní hrdinky. Láska přece nikdy nezemře.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
Třiačtyřicetiletá Kanaďanka patří ve své generaci k nejzářivějším hvězdám jazzového piana. A také k nejpilnějším. Málokdy mine rok, aby nevydala nové album. A mine-li, můžete vzít jed na to, že ten následující vydá novinky nejméně dvě.
Námět na Veselou vdovu našel libretista Leo Stein v podobě francouzské komedie, kterou náhodou objevil, když se na návštěvě prohrabával v knihovně. Původně zamýšlený skladatel neměl zájem a volba tak padla na mladého Franze Lehára. Pokud to byl zásah osudu, pak se ukázal jako velmi šťastný. Lehár, po matce Maďar a po otci z Moravy, měl zřejmě díky smíšenému rodinnému dědictví cit pro melodie, švih a vtip. Každé číslo Veselé vdovy je malým hudebním dárkem a melodie jako U Maxima jsem znám, píseň o Vilije, Ženy, ženy a další se staly rychle slavnými. Slavným se díky Veselé vdově stal i Lehár a dnes jeho opereta patří na i repertoár newyorské MET. Veselá vdova se na brněnské jeviště vrací po téměř třiceti letech a ujme se jí zkušený tým. Režisérka Magdalena Švecová spolu s choreografem Martinem Packem a výtvarníky Zuzanou Přidalovou a Davidem Janoškem jsou autory skvělých a výpravných inscenací Ferdy Mravence a La bohème. Můžete se tedy těšit na kouzlo Paříže na přelomu století se vší parádou.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
Kdosi moudrý řekl, že hrát na bicí nástroje je jako bydlet v hračkářství. Každý si zde chvilku může hrát s něčím úplně jiným! A na co všechno se dá hrát? A potřebují bubeníci vůbec nástroje? A neschovává se v každém z nás kousek bubeníka? Interaktivní koncert, ve kterém děti figurují jako rovnocenní parťáci hudebníků a jsou jim doslova „na dosah“. Žádné sezení na židličkách, ale spousta hudební zábavy pro děti ve věku 3 až 6 let.
moderují: Kristýna Drášilová a Magdalena Dostálová
Kairos Creature Club je americký projekt, který dali dohromady Lena Simon (La Luz) a Glenn Michael Van Dyke (BOYTOY). V rámci evropského turné přivezou na Flédu loňské eponymní album Kairos Creature Club, které nabízí perfektní žánrový mix. Lena i Glenn aktuálně žijí v Jacksonville na Floridě, kde pořádají každoroční hudební festival Winterland. Dokonalá synergie těchto dvou hudebních individualit odstartovala debutovou nahrávkou Join The Club v roce 2021 a následně si Kairos Creature Club živými vystoupeními podmanili zástupy fanoušků po celém světě.
Francouzský esprit a španělskou vášeň to v sobě ukrývá hudba Bizetovy Carmen. Nakonec, kdo by neznal nesmrtelné operní hity – slavnou Habaneru, nebo árii toreadora Escamilla. Co když se ale za příběhem o přelétavosti lásky skrývá něco víc?
Orchestrální akademie Filharmonie Brno (OAFB) je projekt, který umožňuje mladým talentovaným hudebníkům – studentům či čerstvým absolventům hudebních škol přijímaným na základě výběrového řízení – získat orchestrální praxi v profesionálním tělese. Filharmonie si touto cestou vychovává nové generace hráčů, kteří jednou mohou usednout do jejích řad. OAFB má za sebou šest sezon fungování a její plody jsou již nyní zjevné: někteří její absolventi jsou už členy našeho orchestru, jiní se do něj pravidelně vrací vypomáhat. Význam a cennost této zkušenosti pro umělecký růst mladých hudebníků i pro budoucnost orchestru je tak nezpochybnitelný.
Cyklus Mladá krev si v uplynulých sezonách získal početné publikum, které oceňuje mladicky strhující projevy účinkujících, atraktivní rozmanitý repertoár a v neposlední řadě i podmanivou atmosféru těchto koncertů, při nichž je sál Besedního domu intimně nasvícen, atypicky rozestaven a hudebníci jsou v něm takřka na dosah, jak ostatně naznačuje podtitul cyklu Hudba zblízka. Při koncertech odpadá bariéra pódia i večerní róby. Stalo se však již tradicí, že na koncertech Mladé krve vystupují i bývalí členové OAFB nebo další hosté.
Druhá tráva - přední česká kapela, která se během let odchýlila od původního moderního bluegrassu k nadžánrovému výrazu a řadí se mezi špičku na české scéně.
Aktuální koncertní program Druhé trávy zahrnuje průřez tvorby Roberta Křesťana z celé doby existence skupiny, nyní s důrazem na skladby z posledních studiových alb Díl první a nově také Díl druhý.
Klavíristka a skladatelka Nikol Bóková patří mezi nejsledovanější a nejúspěšnější tvůrkyně mladé generace. Jen v loňském roce koncertovala mimo jiné v Japonsku, Rakousku, Německu, Spojeném království či Itálii. Koncertuje a nahrává v různých sestavách i sólově, do Brna přiveze stabilní sestavu svého Tria.
Principem tvorby Maomah je rozvíjení autorských skladeb na bázi klasické hudby prostřednictvím improvizace a rytmické svobody přejaté z jazzu. Kontrabas a troje housle na jednu stranu ctí pravidla kompozice, z druhé strany se i díky schopnostem a zkušenostem zúčastněných mohou strhnout proudem svobodné improvizace a díky tomu znějí skladby Kláry Pudlákové, jež tento posun nazývá hudebním mysteriem, pokaždé jinak. Hudební výraz a dynamika se tak neřídí notovým zápisem, nýbrž vzájemnou reakcí hudebníků a danou chvílí. Což platí i pro současné uskupení, ve kterém se původně smyčcová sestava (kontrabas a troje housle) rozšířila o dechy (saxofon, saxofon a klarinet, trombon).
Kdosi moudrý řekl, že hrát na bicí nástroje je jako bydlet v hračkářství. Každý si zde chvilku může hrát s něčím úplně jiným! A na co všechno se dá hrát? A potřebují bubeníci vůbec nástroje? A neschovává se v každém z nás kousek bubeníka? Interaktivní koncert, ve kterém děti figurují jako rovnocenní parťáci hudebníků a jsou jim doslova „na dosah“. Žádné sezení na židličkách, ale spousta hudební zábavy pro děti ve věku 3 až 6 let.
moderují: Kristýna Drášilová a Magdalena Dostálová
Málokterý muzikálový titul způsobil doslova celosvětový poprask tak jako muzikál Mamma Mia!, který je plný nesmrtelných hitů švédské skupiny ABBA. Patří do skupiny tzv. jukebox muzikálu, kdy se pro již existující písně vymyslí nový, originální příběh, do nějž se povětšinou známé hity zasadí. Autorce scénáře tohoto muzikálu Catherine Johnsonové se postup, který se často nesetkává s nadšeným přijetím, vyvedl znamenitě. Zkušená britská dramatička dokázala napsat zábavný strhující příběh, jehož jsou známé písně nedílnou a přirozenou součástí. Muzikál měl premiéru již v roce 1999 v londýnském Prince Edward Theatre, byl nominován na čtyři ceny Laurence Oliviera a následně i na pět amerických cen Tony, když byl v roce 2001 úspěšně uveden na Broadwayi. Od té doby se hrál doslova po celém světě a dočkal se i slavné filmové adaptace. V roce 2008 ve filmu Mamma Mia! zazářila Meryl Streepová, Pierce Brosnan, Colin Firth a další a z muzikálu se stal doslova fenomén. Není divu, že se v roce 2018 dočkal film pokračování, respektive prequelu. Nový film Mamma Mia! Here We Go Again vypráví o tom, co prvnímu dílu předcházelo.
Na podzim roku 2019 se tedy konečně i naši diváci mohou těšit na romantický příběh se svižnou komediální zápletkou, v níž se dvacetiletá Sophie snaží v den své svatby zjistit, kdo je její otec, a proto na malebný řecký ostrůvek pozve všechny tři potenciální nápadníky z minulosti své matky. Novou sezónu tak zahájíme na Hudební scéně v divokém rytmu nezapomenutelných hitů jako je Super Trouper, Dancing Queen, Money, Money, Money či The Winner Takes It All.
Kde vznikla opera? Co je to libreto? Kdo je to inspicient? A co všechno musí vědět scénograf? To a mnohem více se dozvíte na našem workshopu. Účastníci se seznámí s operním žánrem, s procesem vzniku inscenace, s provozem divadla a profesemi, které v divadle působí. Nechybí v něm ani ochutnávka operního zpěvu.
Účastníky čeká několik na sebe navazujících aktivit, které jim mají dát možnost nahlédnout pod pokličku fungování operního divadla, opernímu žánru a jeho náročnosti. Součástí workshopu je i krátká prohlídka Janáčkova divadla.
Kdosi moudrý řekl, že hrát na bicí nástroje je jako bydlet v hračkářství. Každý si zde chvilku může hrát s něčím úplně jiným! A na co všechno se dá hrát? A potřebují bubeníci vůbec nástroje? A neschovává se v každém z nás kousek bubeníka? Interaktivní koncert, ve kterém děti figurují jako rovnocenní parťáci hudebníků a jsou jim doslova „na dosah“. Žádné sezení na židličkách, ale spousta hudební zábavy pro děti ve věku 3 až 6 let.
moderují: Kristýna Drášilová a Magdalena Dostálová
Koncert nejen se slavnými jazzovými standardy, ale i současnou tvorbou světoznámých jazzmanů včetně vlastních skladeb a textů Jany Koubkové. Ondřej Kabrna zde nejen citlivě doprovází, ale je též výborným sólistou.
Její pastorkyňa patří k nejslavnějším Janáčkovým dílům a je stálou součástí repertoáru brněnské opery. Na jejím počátku bylo realistické drama Gabriely Preissové, které si skladatel sám upravil do podoby operního libreta. Přestože musel text dramatu výrazně zkrátit, podařilo se mu účinek tragického příběhu z moravského venkova ještě prohloubit. Marnotratný a nestálý Števa, prudký a přece v jádru laskavý Laca, a především neúprosná Kostelnička, kterou snaha zachovat si postavení a respekt ve vesnické komunitě přivede k vraždě dítěte její schovanky Jenůfy. Janáček (1854–1928) zachytil jednotlivé charaktery v mistrné dramatické zkratce, která až mrazí, a zároveň v nás vzbouzí soucit a pochopení. Ke konečné podobě díla, poznamenané smrtí skladatelovy dcery Olgy, vedla dlouhá a trnitá cesta. Její pastorkyňa musela po úspěšném uvedení v Brně roku 1904 dlouhých dvanáct let čekat, než bylo Janáčkovo úsilí korunováno zaslouženým úspěchem na dalších domácích i zahraničních scénách.
Málokterý muzikálový titul způsobil doslova celosvětový poprask tak jako muzikál Mamma Mia!, který je plný nesmrtelných hitů švédské skupiny ABBA. Patří do skupiny tzv. jukebox muzikálu, kdy se pro již existující písně vymyslí nový, originální příběh, do nějž se povětšinou známé hity zasadí. Autorce scénáře tohoto muzikálu Catherine Johnsonové se postup, který se často nesetkává s nadšeným přijetím, vyvedl znamenitě. Zkušená britská dramatička dokázala napsat zábavný strhující příběh, jehož jsou známé písně nedílnou a přirozenou součástí. Muzikál měl premiéru již v roce 1999 v londýnském Prince Edward Theatre, byl nominován na čtyři ceny Laurence Oliviera a následně i na pět amerických cen Tony, když byl v roce 2001 úspěšně uveden na Broadwayi. Od té doby se hrál doslova po celém světě a dočkal se i slavné filmové adaptace. V roce 2008 ve filmu Mamma Mia! zazářila Meryl Streepová, Pierce Brosnan, Colin Firth a další a z muzikálu se stal doslova fenomén. Není divu, že se v roce 2018 dočkal film pokračování, respektive prequelu. Nový film Mamma Mia! Here We Go Again vypráví o tom, co prvnímu dílu předcházelo.
Na podzim roku 2019 se tedy konečně i naši diváci mohou těšit na romantický příběh se svižnou komediální zápletkou, v níž se dvacetiletá Sophie snaží v den své svatby zjistit, kdo je její otec, a proto na malebný řecký ostrůvek pozve všechny tři potenciální nápadníky z minulosti své matky. Novou sezónu tak zahájíme na Hudební scéně v divokém rytmu nezapomenutelných hitů jako je Super Trouper, Dancing Queen, Money, Money, Money či The Winner Takes It All.
Mimořádný večer s Ivou Bittovou nabídne jedinečnou kombinaci hudební intimity a mezinárodního uměleckého dialogu. V rámci koncertu, který je součástí květnového turné organizovaného Palácem Akropolis a jeho partnery, se představí rovnou dvě hudební formace. První část večera bude patřit spolupráci Ivy Bittové a klavíristy Antonína Fajta, která slibuje hluboce osobní propojení hlasu a klavíru. Ve druhé polovině vystoupí Iva společně s americkým ansámblem Chimera, ve složení Steve Gorn, Timothy Hill a Michael Bisio, jenž v Evropě vystoupí s Ivou vůbec poprvé. Tento mimořádný projekt kombinuje jazz, klasickou hudbu a prvky improvizace do podmanivého celku. Publikum se tak může těšit na neopakovatelný hudební zážitek, který propojí světové hudební tradice, improvizaci a jedinečné osobnosti na jednom pódiu.
Málokterý muzikálový titul způsobil doslova celosvětový poprask tak jako muzikál Mamma Mia!, který je plný nesmrtelných hitů švédské skupiny ABBA. Patří do skupiny tzv. jukebox muzikálu, kdy se pro již existující písně vymyslí nový, originální příběh, do nějž se povětšinou známé hity zasadí. Autorce scénáře tohoto muzikálu Catherine Johnsonové se postup, který se často nesetkává s nadšeným přijetím, vyvedl znamenitě. Zkušená britská dramatička dokázala napsat zábavný strhující příběh, jehož jsou známé písně nedílnou a přirozenou součástí. Muzikál měl premiéru již v roce 1999 v londýnském Prince Edward Theatre, byl nominován na čtyři ceny Laurence Oliviera a následně i na pět amerických cen Tony, když byl v roce 2001 úspěšně uveden na Broadwayi. Od té doby se hrál doslova po celém světě a dočkal se i slavné filmové adaptace. V roce 2008 ve filmu Mamma Mia! zazářila Meryl Streepová, Pierce Brosnan, Colin Firth a další a z muzikálu se stal doslova fenomén. Není divu, že se v roce 2018 dočkal film pokračování, respektive prequelu. Nový film Mamma Mia! Here We Go Again vypráví o tom, co prvnímu dílu předcházelo.
Na podzim roku 2019 se tedy konečně i naši diváci mohou těšit na romantický příběh se svižnou komediální zápletkou, v níž se dvacetiletá Sophie snaží v den své svatby zjistit, kdo je její otec, a proto na malebný řecký ostrůvek pozve všechny tři potenciální nápadníky z minulosti své matky. Novou sezónu tak zahájíme na Hudební scéně v divokém rytmu nezapomenutelných hitů jako je Super Trouper, Dancing Queen, Money, Money, Money či The Winner Takes It All.
Málokterý muzikálový titul způsobil doslova celosvětový poprask tak jako muzikál Mamma Mia!, který je plný nesmrtelných hitů švédské skupiny ABBA. Patří do skupiny tzv. jukebox muzikálu, kdy se pro již existující písně vymyslí nový, originální příběh, do nějž se povětšinou známé hity zasadí. Autorce scénáře tohoto muzikálu Catherine Johnsonové se postup, který se často nesetkává s nadšeným přijetím, vyvedl znamenitě. Zkušená britská dramatička dokázala napsat zábavný strhující příběh, jehož jsou známé písně nedílnou a přirozenou součástí. Muzikál měl premiéru již v roce 1999 v londýnském Prince Edward Theatre, byl nominován na čtyři ceny Laurence Oliviera a následně i na pět amerických cen Tony, když byl v roce 2001 úspěšně uveden na Broadwayi. Od té doby se hrál doslova po celém světě a dočkal se i slavné filmové adaptace. V roce 2008 ve filmu Mamma Mia! zazářila Meryl Streepová, Pierce Brosnan, Colin Firth a další a z muzikálu se stal doslova fenomén. Není divu, že se v roce 2018 dočkal film pokračování, respektive prequelu. Nový film Mamma Mia! Here We Go Again vypráví o tom, co prvnímu dílu předcházelo.
Na podzim roku 2019 se tedy konečně i naši diváci mohou těšit na romantický příběh se svižnou komediální zápletkou, v níž se dvacetiletá Sophie snaží v den své svatby zjistit, kdo je její otec, a proto na malebný řecký ostrůvek pozve všechny tři potenciální nápadníky z minulosti své matky. Novou sezónu tak zahájíme na Hudební scéně v divokém rytmu nezapomenutelných hitů jako je Super Trouper, Dancing Queen, Money, Money, Money či The Winner Takes It All.
MIG 21 pravidelně vyprodávají Flédu a tentokrát zahrají na Špilberku. Kapela ve složení Jiří Macháček (zpěv), Pavel Hrdlička (trubka, klávesy), Jan Hladík (bicí) a Tomáš Polák (kytara) nás svými dadaistickými texty a multižánrovým popem drží mimo realitu všedního dne už od roku 1998. Za svoji téměř pětadvacetiletou kariéru stihli nahrát desítky hitů, které stačily zlidovět a zapsat se do kolektivní paměti českých posluchačů.
Snad nejpovolanější skladbou pro oslavu jara je kantáta Otvírání studánek Bohuslava Martinů, proto se opět po čase objeví na programu jarního koncertu. Doplní ji mimo jiné slovenské lidové písně nově zaranžované Kantiléniným „dvorním klavíristou“ Markem Paľou a premiéra hravého cyklu z pera Františka Fialy, který s Kantilénou v poslední době spolupracuje opakovaně.
MAREK PAĽA Zahučely hory, premiéra BOHUSLAV MARTINŮ Otvírání studánek OTMAR MÁCHA Zvířetník LEO ŠVAGERA Malé hádanky PAVEL DRÁBEK, FRANTIŠEK FIALA Nejnovější zprávičky z domova i ze světa, premiéra
Magdalénka, mladší přípravné oddělení
Kantilénka, starší přípravné oddělení Kantiléna, koncertní sbor sbormistři Veronika Novosádová a Michal Jančík
Zola Jesus se představí v květnu v Červeném kostele při sólovém klavírním koncertu, kterým navazuje na své EP Alive in Cappadocia zachycující živé vystoupení oslavující dominanci a dynamiku jejího mocného hlasu. Realitu prořezává hlas a proniká běžné zvyklosti do surových emocí. Kapacita je omezená, koncert proběhne v režimu na sezení.
Volné uskupení muzikantů, kteří si rádi zahrají cokoli. Hlavní část repertoáru tvoří folková a country hudba, ale rádi zabrousíme i do lidovek, swingu nebo jazzu. Ti odvážnější pokoušejí i hudbu vážnou.
Black and White je v podstatě moderně zpracovaná verze vlajkové lodi klasického repertoáru – Labutího jezera. Jde o titul, který patří k nejhranější baletům na světě. Naše verze, která měla velký úspěch v USA, ale reprezentuje dnešek. Jde o pokus přiblížit toto dílo mladší generaci pohledem z jiného úhlu, popřením všech tradic a vizuálním přetvořením Labutího jezera jako takového. V klasickém zpracování baletu jsou dominantní postavy balerín (hlavní dvojrole Odetta – Odílie), jde tedy hlavně o výpověď ženského elementu. V naší verzi nabízíme pohled na Labutí jezero skrze hlavní postavu, prince Siegfrieda, který prochází složitou životní situací spojenou s léčbou těžkého onemocnění – rakoviny. Někdy stačí sekunda – a život se převrátí naruby. Siegfried hledá sám sebe v kráse něžného a téměř dokonalého tvora, jakým je Labuť. Stejně jako princ v klasické verzi příběhu, i on stojí před volbou. Bílá a černá… Je bílá barva opravdu tak nevinná, nebo je daleko nebezpečnější než černá? Některé kultury považují černou za mnohem předvídatelnější než bílou… Jde o to, jak věci vidíme: možná paradoxně právě to černé nám mnohem víc pomáhá uvědomit si naše směřování.
Zakladatelem a hlavní postavou skupiny Helicopets je polský kytarista a skladatel Adam Baran, mladý hudebník, který se neuzavírá před žádným vlivem a patří mezi nejnadějnější polské tvůrce hudby dotýkající se jazzu.
„Polské kvarteto“ Davida Dorůžky a klavíristy Piotra Wyleżoła, tvořené špičkovými a zkušenými hráči, je zoceleno dlouholetou spoluprací na mezinárodní půdě. Hudebně se na novém albu vrací k čistě akustickému zvuku, ve kterém se spojuje jazzová tradice s prvky lidové hudby a přináší lyrický výraz, který se liší od předchozího Dorůžkova alba Andromeda‘s Mystery, jež si pohrávalo s až rockovými prvky. Ani v případě nahrávky When the Child Was a Child ale nepřijdou fanoušci o lecjaká překvapení. Jedním z nich jistě bude vstup mladého foukacího harmonikáře Nicholase Patu, jenž se nejen zúčastnil nahrávání, ale bude také hostem kvarteta na brněnském koncertě. Repertoárově se kromě původních kompozic můžeme těšit také na překvapivou interpretaci skladby amerického multiinstrumentalisty Sufjana Stevense.
Album Klasirdo kapely Bert & Friends je inspirováno prameny české kultury a tvořivosti. Posluchač si může povšimnout nejrůznějších citací, např. typických postupů lesních rohů Bedřicha Smetany, terciových dvojhlasů, anebo pohádkové melodie Luboše Fišera. Sám název Klasirdo je eufemismem slova Klasicismus, což vypovídá o jistém záměru lehkosti. Hudební ztvárnění je jakýmsi návratem k pohádkovému dětství a ke skladatelově domovu. Vytváří impresi malebnosti středočeské krajiny, ale občasně zapátrá i do tajemných zákoutí lesů našich Čech a Moravy. To vše provází tenorový zpěv, který je pro Berta a přátele typický svou technikou vysokých falzetů a který občasně vyvolává představu laně, která v těchto hudebních hájích ladně tančí. Vše je okořeněno krásou českého jazyka: za pomoci příběhů, abstraktních slov a jakéhosi surrealismu je tak dílo povzneseno na další estetickou úroveň.
Choreografie Serenity na jeviště přinese klidnou sílu minimalismu, která diváky pozve ke ztišení a hlubšímu vnímání. Rozhraní dynamického pohybu až do momentu absolutního zastavení. Okamžiky nehybnosti evokují živé sochy, jež vytvářejí prostor pro meditativní zážitek a zastavení v uspěchaném světě. A Healthy Dose of Madness provede tajemnou zahradou v zemi, kde nežijí lidé. Hra se stíny a rytmem hudby. Minimalistický styl kostýmů dá vyniknout i těm nejmenším detailům. Celek uzavře choreografie s názvem Dům Bernardy Alby, volně inspirovaná stejnojmenným dramatem Federica Garcíi Lorcy – příběhem doni Alby a jejích pěti dcer, v němž pomyslná rodinná čest zvítězí na úkor svody, lásky a touhy.
JAN VÁCLAV HUGO VOŘÍŠEK Grand rondeau pro klavírní trio a orchestr op. 25 BOHUSLAV MARTINŮ Koncert pro klavírní trio a smyčcový orchestr H 231 LUDWIG van BEETHOVEN Symfonie č. 4 B dur op. 60
Trio Bohémo: Matouš Pěruška housle Kristina Vocetková violoncello Jan Vojtek klavír Filharmonie Brno dirigentka Alena Hron
Před koncertem se v 18:00 hodin v ředitelském salonku koná beseda s dramaturgem a jeho hosty. Z důvodu omezené kapacity si rezervujte místo na info@filharmonie-brno.cz.
Od prvních kroků s kapelami Dolores Clan, Noid Crew a Dymytry, přes divadelní svět muzikálů až po jeho současnou sólovou tvorbu. Přijďte si projít dvacetiletou hudební cestu Václava NOIDA Bárty – charizmatického zpěváka, autora filmové hudby a jedinečného hlasu české hudební scény.
Hudební těleso složené z mladých muzikantů se zálibou v živém hraní a improvizaci. Pod vedením kapelníka Mojmíra Bártka v rytmu jazzu, swingu, latin a jazzrocku.
Děj nás zavádí do vesnice, kde žijí Jeník a Mařenka, dva mladí lidé, kteří se mají rádi. Mařenka se však má provdat za syna bohatého sedláka Míchy, u něhož se její otec zadlužil. Mladá dívka se ale nehodlá jen tak vzdát své lásky a svatbu s vybraným ženichem odmítá. To Jeník na to jde chytře a využije dohazovače Kecala. Jenže si s Mařenkou neřeknou o svých plánech a celé se to trochu zamotá… Ondřej Havelka vytvořil mistrně rozehrané hudební divadlo, které vychází sice z krásných lidových tradic, ale zároveň našel osobitý pohled na celou operu. Ta se odehrává nikoliv, jak je běžně zvykem, v létě během dožínek, ale v době masopustu čili jak se u nás na Moravě říká fašanku! Takže se můžete těšit nejen na komedianty ve 3. dějství, ale i na řadu pravých moravských fašankových maškar.
JAN VÁCLAV HUGO VOŘÍŠEK Grand rondeau pro klavírní trio a orchestr op. 25 BOHUSLAV MARTINŮ Koncert pro klavírní trio a smyčcový orchestr H 231 LUDWIG van BEETHOVEN Symfonie č. 4 B dur op. 60
Trio Bohémo: Matouš Pěruška housle Kristina Vocetková violoncello Jan Vojtek klavír Filharmonie Brno dirigentka Alena Hron
Před koncertem se v 18:00 hodin v ředitelském salonku koná beseda s dramaturgem a jeho hosty. Z důvodu omezené kapacity si rezervujte místo na info@filharmonie-brno.cz.
Po beznadějně vyprodaných koncertech v Café V lese a Futurum pro vás máme indie-rockovou kapelu Leap, která v rámci jarního turné dorazí na Flédu. Jejich zatím největší koncert proběhne v rámci jediné zastávky v ČR! V pražském Futuru předvedli naprosto fantastickou show, ví se o nich čím dál víc a úměrně tomu jim roste fanouškovská základna. A rozhodně si víc fanoušků zaslouží vidět je na DOWNFALL TOUR. Energie, kterou mají, je extrémně nakažlivá a jejich spojení hard rocku a popu vytváří naprosto unikátní muziku, které nejde nepropadnout.
moderátoři Kristýna Drášilová a Magdalena Dostálová scénář Kristýna Drášilová Filharmonie Brno dirigent Robert Kružík
Listujete rádi kalendářem? Zasníte se někdy při pohledu do něj a představujete si, co se toho kterého dne událo přesně před 100, 150, 200… lety? Baví vás výročí, nejlépe ta kulatá, a svátky? Nás ano a podle toho jsme také nachystali cyklus rodinných koncertů v sezoně 2024/2025. Připomeneme si významná výročí premiér skladeb, narození skladatelů, hudebních událostí, také svátky atakdále, které se vážou k příslušnému období, v němž se ten který koncert koná. Hlavním dramaturgem (tím, kdo vybírá skladby) je tedy čas. A tak trochu jím budete i vy, protože vám dáme možnost pro každý koncert vybrat jednu skladbu – samozřejmě demokraticky. Pojďte s námi tvořit, poslouchat a bavit se.
moderátoři Kristýna Drášilová a Magdalena Dostálová scénář Kristýna Drášilová Filharmonie Brno dirigent Robert Kružík
Listujete rádi kalendářem? Zasníte se někdy při pohledu do něj a představujete si, co se toho kterého dne událo přesně před 100, 150, 200… lety? Baví vás výročí, nejlépe ta kulatá, a svátky? Nás ano a podle toho jsme také nachystali cyklus rodinných koncertů v sezoně 2024/2025. Připomeneme si významná výročí premiér skladeb, narození skladatelů, hudebních událostí, také svátky atakdále, které se vážou k příslušnému období, v němž se ten který koncert koná. Hlavním dramaturgem (tím, kdo vybírá skladby) je tedy čas. A tak trochu jím budete i vy, protože vám dáme možnost pro každý koncert vybrat jednu skladbu – samozřejmě demokraticky. Pojďte s námi tvořit, poslouchat a bavit se.
Jeden z pilířů klasického baletního odkazu je balet Don Quijote na hudbu Ludwiga Minkuse inspirovaný slavným Cervantesovým románem Důmyslný Don Quijote de La Mancha. Ten popisuje příhody hrdiny, rytíře Dona Quijota, zmítaného představami pohybujícími se mezi iluzí a skutečností.
Baletní inscenace ale používají ve svém libretu Cervantesův příběh jen jako inspiraci a záminku. Veškeré jevištní dění se soustřeďuje okolo mladého mileneckého páru Basilia (Basil) a Quiterie (Kitri), kterým překáží bohatý nápadník Comacha (Gamacho). Jen díky Donu Quijotovi dojde jejich láska naplnění.
Když se hudebníci z ABBA WORLD Revival setkají na jednom pódiu se špičkovými filharmonickými instrumentalisty, výsledkem je nezapomenutelná hudební i vizuální show nazvaná „ABBA WORLD Revival meets Classic“.
Zazní všechny legendární hity fenomenální švédské skupiny ABBA jako: Waterloo, Dancing Queen, Fernando, Chiquitita, Mamma Mia nebo Gimme! Gimme! Gimme! a další. Písně zahrané téměř k nerozeznání od originálu a exkluzivně doplněné o unikátní symfonické aranžmá.
Jeden z pilířů klasického baletního odkazu je balet Don Quijote na hudbu Ludwiga Minkuse inspirovaný slavným Cervantesovým románem Důmyslný Don Quijote de La Mancha. Ten popisuje příhody hrdiny, rytíře Dona Quijota, zmítaného představami pohybujícími se mezi iluzí a skutečností.
Baletní inscenace ale používají ve svém libretu Cervantesův příběh jen jako inspiraci a záminku. Veškeré jevištní dění se soustřeďuje okolo mladého mileneckého páru Basilia (Basil) a Quiterie (Kitri), kterým překáží bohatý nápadník Comacha (Gamacho). Jen díky Donu Quijotovi dojde jejich láska naplnění.
Příběh filmu Once zná v Česku každý – tehdy začínající hudebnice Markéta Irglová se potkala s irským muzikantem Glenem Hansardem a za píseň Falling Slowly získali v roce 2008 Oscara. Svůj společný projekt pojmenovali – inspirováni Škvoreckého románem – The Swell Season. Po rozchodu partnerské dvojice skončila i kapela – aby však loni vydala novou skladbu The Answer Is Yes a vyrazila na turné v USA. Pohádkové hudební setkání pokračuje a The Swell Season se vrací na koncertní pódia i v Evropě.
Glen Hansard se proslavil jako člen irské kapely The Frames, poslední roky se ale věnuje sólové tvorbě, ale i spolupráci s Eddiem Vedderem (Pearl Jam), v jehož kapele Earthlings hraje, a se kterým pracoval na hudbě k filmu Flag Day, titulní skladbu k němuž společně složili.
Markéta Irglová se po konci Swell Season vydala na sólovou dráhu – její nejaktuálnější album Lila produkoval Sturla Mio Thorisson, spolupracovník jmen jako Damien Rice, Owen Pallet a Shazhad Ismaily, ale též životní druh Irglové. I ve své sólové tvorbě, v níž kombinuje klasiku, folk i indie písničkářství, se kytaristka, klavíristka a zpěvačka Irglová věnuje osobním tématům.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
Josef Vojtek slaví 30 let na muzikálové scéně a při této příležitosti oznamuje svou první sólovou tour s názvem „MUZIKÁLY JOSEFA VOJTKA – Tak trochu rockově“.
Nenechte si ujít jedinečnou možnost zažít vystoupení jednoho z nejvýraznějších hlasů české rockové a muzikálové scény. Za doprovodu známé kapely Charlie Band zazní písně z muzikálů ve kterých Josef Vojtek učinkoval. Tři Mušketýři, Angelika, Kleopatra, Hamlet, Dracula, a mnoho dalších. Připravte se na velkolepý zážitek, kde se srdce rockera potká s vášní pro muzikály.
„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.
Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.
Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.
