Události

Jsme z Čech a vy se ptáte, zda umíme zpívat? Do malé české vesnice přichází z ciziny neznámá dvojice a většina místních je sleduje s nedůvěrou. Jen starý učitel Benda, milovník hudby, jim otevírá své dveře, aby vzápětí zjistil, že cizinci jsou jim blíže, než by se mohlo zdát.

Hudba v hlavní roli, i tak by se dala shrnout Dvořákova opera Jakobín, neboť je to právě ona, která dokáže změnit osud všech postav v opeře. Zároveň zde Dvořák vytvořil půvabný obrázek českého městečka z doby osvícenské zabydleného svéráznými figurkami hudbymilovného učitele Bendy, jeho tvrdohlavé dcery Terinky zamilované do učitelského mládence Jiříka nebo nafoukaného purkrabího Filipa. Snad to byla laskavá vzpomínka na okolnosti jeho vlastního mládí, která přinesla do Dvořákovy hudby tolik půvabných, bohatých melodií, rozverných i melancholických, ať je to slavná scéna školní kantáty, duet „My cizinou jsme bloudili“ nebo Juliina ukolébavka. Jakou jinou operou lépe začít sezonu spadající do Roku české hudby než Jakobínem, který je Dvořákovým holdem české hudbě a lidem, co ji mají nade vše rádi.

Slavíme 140 let od zahájení provozu Národního divadla v Brně!

Prohlídky divadelních budov jsou mezi návštěvníky velmi oblíbené. Ve všech budovách Národního divadla Brno jsou vám k dispozici fundovaní průvodci, kteří vás seznámí nejen s jejich historií a stavebním vývojem, ale sdělí vám i nejrůznější zajímavosti a pikantnosti, které jen tak neuslyšíte. Dostanete se také do míst běžným divákům nepřístupných, jako je zákulisí nebo technické prostory divadla.

Začátek prohlídky u HLAVNÍHO VSTUPU do Janáčkova divadla.

MORCEAUX EN FORME DE POIRE_new edit

Martin Burlas, Tomáš Boroš, Petr Cígler, David Dramm, Hauke Harder, František Chaloupka, Robert Kolář, Michal Nejtek, Piet-Jan van Rossum, Vít Zouhar – světová premiéra

Tomáš Boroš, Ivan Šiller (SK)

„…morceaux en forme de poire“ (1995)

V roce 1995, při příležitosti 70. výročí Satieho úmrtí, byl na bratislavském festivalu VEČERY NOVEJ HUDBY ve světové premiéře uveden projekt (který do života uvedl nikdo menší než John Tilbury), v němž oslovení skladatelé rozmanitými způsoby reagovali na Satieho půvabné čtyř-ručné „hruško-kusy“ (tedy Trois morceaux en forme de poire). Po třiceti letech od této události se tvůrci letošního ročníku Expozice nové hudby rozhodli oslovit další skladatelé, aby taky přispěli do této úchvatné sbírky svými vlastními „kusy“. Zazní výběr z onoho projektu z roku 1995, obohacen o skladby, které vzniknou na objednávku festivalu Expozice nové hudby 2025, jenž budou uvedeny ve světové premiéře.

Workshop pro 1. – 5. třídu ZŠ

Co, ale hlavně kdo všechno je potřeba k tomu, aby vzniklo operní představení? A jak by to dopadlo kdyby se děti na chvíli staly scénografy, kostýmními výtvarníky, ale třeba i orchestrem?  To společně zjistíme na workshopu Jak se dělá opera!

Co tedy společně zažijeme:

• Seznámení s operním žánrem a některými operními díly.
• Zjistíme, kdo pracuje v opeře.
• Vyzkoušíme si některé profese.
• Naučíme se vybrané divadelní pojmy.
• Zazpíváme si.

Příběh vizionářské kreativity, která změnila způsob ženského oblékání. Coco Chanel jako nebojácnost, dravost a risk, stejně jako vkus, filozofie a značka. Současný balet Mária Radačovského o ženě, která zásadně ovlivnila svět módy.

Druhá, jarní premiéra sezony 2023/2024, završuje desetileté působení uměleckého šéfa Mária Radačovského v čele souboru Baletu NdB. Jako choreograf se v minulosti s oblibou věnoval celovečerním titulům inspirovaným životem a tvorbou velkých osobností lidských kulturních dějin. Můžeme připomenout tituly baletů Warhol, Beethoven, Michelangelo.

Erik Satie CHAT NOIR, SPORTS ET DIVERTISSEMENTS

Hana Hána, Sára Medková (CZ)

Erik Satie se živil jako klavírista v pařížských kabaretech. Psal proto i řadu užitkové hudby pro toto prostředí. Jeho písně, které do značné míry onu typickou pařížskou atmosféru utvářely, byly ve své době velmi oblíbené a zachovávají si svůj půvab dodnes.

Program doplní i výběr z klavírního cyklu Sports et Divertissements (Sporty a zábavy), který Satie doprovodil vtipnými průpovídkami, jež byly původně určeny pouze pro hráče, jako jakási „konceptuální kratochvíle“, neboť skladbičky byly určeny pro domácí muzicírování. Aby však publikum o Satieho zábavné komentáře nepřišlo, přednese je zpěvačka Hana Hána.

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Dooušek- poezie v bavlně jazzfolku.    Hlas Marie Vrbové – alt, který tě pohladí,  nebo ti aspoň přeběhne po zádech. A kolem něj hudba, co se netváří dokonale, ale má duši. Folk, blues, latinskoamerické rytmy, trochu akustiky, trochu elektriky – prostě co si která báseň řekne. Za autorskými songy stojí kytarista Jirka Vrba, barvy jim dodává saxofon a příčná flétna Radka Přibyla, akordeon Zuzany Křížové, rytmiku drží bicí Pavla Jaroše a bezpražcová baskytara Lea Javory.

Francouzský esprit a španělskou vášeň to v sobě ukrývá hudba Bizetovy Carmen. Nakonec, kdo by neznal nesmrtelné operní hity – slavnou Habaneru, nebo árii toreadora Escamilla. Co když se ale za příběhem o přelétavosti lásky skrývá něco víc?

Na začátku byla útlá novela francouzského spisovatele Prospera Meriméea o donu Josém, který pro pošetilou vášeň k divoké cikánce dezertoval z vojny, stal se pašerákem a vrahem. Carmen v režii Tomáše Pilaře se vrací právě k původní povídce a rozkrývá další vrstvy jednotlivých charakterů – postavy zde jsou především lidé, kteří vyšli z naprosto rozdílných prostředí. Nejde tu jen o přelétavou a nespoutanou lásku Carmen, se kterou se žárlivý José nedokáže vyrovnat. Je to střet dvou světů – spořádaného, úhledného světa Josého a Micaëly svázaného dopředu danými pravidly, a světa cikánů a pašeráků žijících ze dne na den, bez zákonů a ovládaného okamžitými impulzy. Jejich světy se náhle protnou, ale tato rozdílnost způsobí napětí a střet, který vede až naprosté destrukci jich obou. Nikdo z nich tomu není schopen zabránit, protože ani jeden není ochoten nebo nemůže ustoupit.

Příběh vizionářské kreativity, která změnila způsob ženského oblékání. Coco Chanel jako nebojácnost, dravost a risk, stejně jako vkus, filozofie a značka. Současný balet Mária Radačovského o ženě, která zásadně ovlivnila svět módy.

Druhá, jarní premiéra sezony 2023/2024, završuje desetileté působení uměleckého šéfa Mária Radačovského v čele souboru Baletu NdB. Jako choreograf se v minulosti s oblibou věnoval celovečerním titulům inspirovaným životem a tvorbou velkých osobností lidských kulturních dějin. Můžeme připomenout tituly baletů Warhol, Beethoven, Michelangelo.

Erik Satie PARADE, John Cage CHEAP IMITATION, MUSICIRCUS

BCO, dirigent Pavel Šnajdr

závěrečná recepce pro účinkující i publikum

Orchestrální verzi unikátní kompozice jedné z největších postav světové hudby 20. století, vycházející ze struktury Satieho enigmatického díla Sokrates (kterou Cage pojal jako jakousi „lacinou imitaci“).

Po uvedení této skladby bude následovat závěrečná recepce pro všechny účastníky (tedy účinkující i publikum), jejíž součástí bude provedení Musicircus, dalšího ikonického Cageova projektu. Nic lepšího si na závěr satieovského ročníku Expozice nové hudby nelze představit.

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Kultovní industrial-metalová formace COMBICHRIST vedená Andym LaPleguou, přinese smršť agresivních beatů a nekompromisních riffů a novým albem CMBCRST. Temně progresivní metal s filmovými aranžemi v podání CRIMSON VEIL se zase postarají o hypnotickou atmosférou. Večer otevřou ESOTERIK, americké duo, které propojuje gotickou mystiku, 80’s synthpop a rock do osobitého stylu Pagan-Synth.

Nahlédněte s námi do světa baletu!

Lektorský tým baletu si pro vás připravil čtyři varianty workshopů, které nabízí účastníkům hravou a zážitkovou formou možnost nahlédnout do světa baletního umění. Workshop je v modifikacích uzpůsobený pro mateřské školy, základní školy, střední školy a gymnázia.  Kontaktujte nás a zvolte si o jaký typ workshopu máte zájem.

Typy workshopů:

• Jak se dělá balet
• Jak se dělá balet POHYBOVĚ
• Jak se dělá balet VÝTVARNĚ
• Jak se dělá balet HUDEBNĚ

Nahlédněte s námi do světa baletu!

Lektorský tým baletu si pro vás připravil čtyři varianty workshopů, které nabízí účastníkům hravou a zážitkovou formou možnost nahlédnout do světa baletního umění. Workshop je v modifikacích uzpůsobený pro mateřské školy, základní školy, střední školy a gymnázia.  Kontaktujte nás a zvolte si o jaký typ workshopu máte zájem.

Typy workshopů:

• Jak se dělá balet
• Jak se dělá balet POHYBOVĚ
• Jak se dělá balet VÝTVARNĚ
• Jak se dělá balet HUDEBNĚ

Titul světoznámého veršovaného dramatu z pera Edmunda Rostanda v tanečním zpracování? Jistě! Hlavní postava divadelní hry, totiž věhlasný šermíř a básník Cyrano, přímo vybízí k uchopení v baletním zpracování.

Známý příběh je nejen o hluboké lásce, ale především o protikladu vnitřní a vnější krásy. Nosatý, nehezký a hrdý Cyrano, obhájce cti a lásky s bohatou duší, a krásný, leč prázdný mladík Kristián milují tutéž ženu, krásnou Roxanu. Ta si zvolí tělesnou krásu v Kristiánovi, aby v konci příběhu poznala, že celý život milovala krásu duše Cyrana.

David Málek & Amplified, která hraje vlastní české písně v aranžmá elektrické kytary, kláves, bicích, baskytary a akustické kytary, ale to není vše. Celý koncert je koncipován jako energická show proložená vtipnými příběhy ze života mladých muzikantů.

Titul světoznámého veršovaného dramatu z pera Edmunda Rostanda v tanečním zpracování? Jistě! Hlavní postava divadelní hry, totiž věhlasný šermíř a básník Cyrano, přímo vybízí k uchopení v baletním zpracování.

Známý příběh je nejen o hluboké lásce, ale především o protikladu vnitřní a vnější krásy. Nosatý, nehezký a hrdý Cyrano, obhájce cti a lásky s bohatou duší, a krásný, leč prázdný mladík Kristián milují tutéž ženu, krásnou Roxanu. Ta si zvolí tělesnou krásu v Kristiánovi, aby v konci příběhu poznala, že celý život milovala krásu duše Cyrana.

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Taťuldo, jak se prodává nevěsta? Jak jsi přišel na to, že by někdo prodal nevěstu, Hurvínku? No tady čtu: Národní divadlo Brno uvádí operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Tak jak to teda je, taťuldo? No víš, to je jen jako… jak bych ti to jen… je to taková finta, jak si koupit nevěstu sám pro sebe. Tak teď jsem z toho tumpachovej – prodává se nebo kupuje? Víš co, Hurvajz, vezmi Žeryka a Máničku a jdeme do opery, to bude jednodušší než ti to vysvětlovat!

Taťuldo, jak se prodává nevěsta? Jak jsi přišel na to, že by někdo prodal nevěstu, Hurvínku? No tady čtu: Národní divadlo Brno uvádí operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Tak jak to teda je, taťuldo? No víš, to je jen jako… jak bych ti to jen… je to taková finta, jak si koupit nevěstu sám pro sebe. Tak teď jsem z toho tumpachovej – prodává se nebo kupuje? Víš co, Hurvajz, vezmi Žeryka a Máničku a jdeme do opery, to bude jednodušší než ti to vysvětlovat!

Velkolepý koncert, kde v jenom orchestru usednou spolu s hudebníky FB nejtalentovanější žáci ZUŠ z celé jižní Moravy.

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Taťuldo, jak se prodává nevěsta? Jak jsi přišel na to, že by někdo prodal nevěstu, Hurvínku? No tady čtu: Národní divadlo Brno uvádí operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Tak jak to teda je, taťuldo? No víš, to je jen jako… jak bych ti to jen… je to taková finta, jak si koupit nevěstu sám pro sebe. Tak teď jsem z toho tumpachovej – prodává se nebo kupuje? Víš co, Hurvajz, vezmi Žeryka a Máničku a jdeme do opery, to bude jednodušší než ti to vysvětlovat!

Choreografie Serenity přinese na jeviště klidnou sílu minimalismu, která pozve diváky ke ztišení a hlubšímu vnímání. Téma choreografie staví na kontrastu pohybu a nehybnosti. Tanečníci se budou pohybovat na rozhraní dynamického pohybu až do momentu absolutního zastavení. Tyto okamžiky nehybnosti evokují živé sochy, které vytvářejí prostor pro meditativní zážitek a zastavení v uspěchaném světě. Choreografka, Barbora Rašková, se tímto dílem snaží nabídnout divákům jedinečnou příležitost zpomalit a nechat se unést hloubkou okamžiku.

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Choreografie Serenity přinese na jeviště klidnou sílu minimalismu, která pozve diváky ke ztišení a hlubšímu vnímání. Téma choreografie staví na kontrastu pohybu a nehybnosti. Tanečníci se budou pohybovat na rozhraní dynamického pohybu až do momentu absolutního zastavení. Tyto okamžiky nehybnosti evokují živé sochy, které vytvářejí prostor pro meditativní zážitek a zastavení v uspěchaném světě. Choreografka, Barbora Rašková, se tímto dílem snaží nabídnout divákům jedinečnou příležitost zpomalit a nechat se unést hloubkou okamžiku.

Choreografie Serenity přinese na jeviště klidnou sílu minimalismu, která pozve diváky ke ztišení a hlubšímu vnímání. Téma choreografie staví na kontrastu pohybu a nehybnosti. Tanečníci se budou pohybovat na rozhraní dynamického pohybu až do momentu absolutního zastavení. Tyto okamžiky nehybnosti evokují živé sochy, které vytvářejí prostor pro meditativní zážitek a zastavení v uspěchaném světě. Choreografka, Barbora Rašková, se tímto dílem snaží nabídnout divákům jedinečnou příležitost zpomalit a nechat se unést hloubkou okamžiku.

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Dvojí pojetí světa, jedna hranice mezi nimi – jedno ztělesňuje rozum a světlo, druhý je živelný, temný a iracionální. Jedné noci na křesťanský dvůr krále Rogera přichází charismatický pastýř, který naruší zavedený řád křesťanských hodnot a vidění světa. Přináší jeho učení radost a dobro nebo jen zkázu a chaos?

Jednoznačnou odpověď opera Król Roger polského skladatele Karola Szymanowského nenabízí, on sám ji označoval jako mystérium, jehož tématem je sebepoznání člověka, jeho sexuality i spiritualita.

Pro druhý stupeň ZŠ, Gymnázia a střední odborné školy

Seznamte studenty s divadelními žánry jinak!

Co mají opera a balet společného a v čem se naopak liší? Jak vypadá proces vzniku inscenace od prvního nápadu až po hotové představení? Jaké profese pracují v divadle a k čemu je vlastně potřebujeme? Na co všechno musí myslet choreograf, režisér, kostýmní návrhář nebo scénograf, aby se představení vydařilo? Na tyto  a mnohé další otázky nalezneme společně odpověď na workshopu – Jak se dělá opera x  Jak se dělá balet?

Součástí workshopu je i krátká prohlídka Janáčkova divadla.

Pro druhý stupeň ZŠ, Gymnázia a střední odborné školy

Seznamte studenty s divadelními žánry jinak!

Co mají opera a balet společného a v čem se naopak liší? Jak vypadá proces vzniku inscenace od prvního nápadu až po hotové představení? Jaké profese pracují v divadle a k čemu je vlastně potřebujeme? Na co všechno musí myslet choreograf, režisér, kostýmní návrhář nebo scénograf, aby se představení vydařilo? Na tyto  a mnohé další otázky nalezneme společně odpověď na workshopu – Jak se dělá opera x  Jak se dělá balet?

Součástí workshopu je i krátká prohlídka Janáčkova divadla.

Studenti budou zapojeni do psychosomatických aktivit (práce s pohybem, hlasem), proto prosíme o vhodnou volbu oblečení.

Někdy stačí jediná vteřina…

Black and White je v podstatě moderně zpracovaná verze vlajkové lodi klasického repertoáru – Labutího jezera. Jde o titul, který patří k nejhranější baletům na světě. Naše verze, která měla velký úspěch v USA, ale reprezentuje dnešek. Jde o pokus přiblížit toto dílo mladší generaci pohledem z jiného úhlu, popřením všech tradic a vizuálním přetvořením Labutího jezera jako takového. V klasickém zpracování baletu jsou dominantní postavy balerín (hlavní dvojrole Odetta – Odílie), jde tedy hlavně o výpověď ženského elementu. V naší verzi nabízíme pohled na Labutí jezero skrze hlavní postavu, prince Siegfrieda, který prochází složitou životní situací spojenou s léčbou těžkého onemocnění – rakoviny. Někdy stačí sekunda – a život se převrátí naruby. Siegfried hledá sám sebe v kráse něžného a téměř dokonalého tvora, jakým je Labuť. Stejně jako princ v klasické verzi příběhu, i on stojí před volbou. Bílá a černá… Je bílá barva opravdu tak nevinná, nebo je daleko nebezpečnější než černá? Některé kultury považují černou za mnohem předvídatelnější než bílou… Jde o to, jak věci vidíme: možná paradoxně právě to černé nám mnohem víc pomáhá uvědomit si naše směřování.

Dvojí pojetí světa, jedna hranice mezi nimi – jedno ztělesňuje rozum a světlo, druhý je živelný, temný a iracionální. Jedné noci na křesťanský dvůr krále Rogera přichází charismatický pastýř, který naruší zavedený řád křesťanských hodnot a vidění světa. Přináší jeho učení radost a dobro nebo jen zkázu a chaos?

Jednoznačnou odpověď opera Król Roger polského skladatele Karola Szymanowského nenabízí, on sám ji označoval jako mystérium, jehož tématem je sebepoznání člověka, jeho sexuality i spiritualita.

Hudební inscenace Zlatá lýra poodhalí zákulisí a představí festival Bratislavská lyra jako fenomén doby, bez nostalgie, bez idealizace, ale s nadhledem, humorem a s pojmenováním defektů bývalého režimu, který tuto mimořádně sledovanou a oblíbenou akci prezentoval jako výkladní skříň kultury socialistického Československa. Lyra – zlatá, stříbrná či bronzová… Za jedinou noc stvořila z interpretů hvězdy a z písní hity. Stejně však jeden nevhodný verš z Lyrového pódia zapříčinil zákaz tvorby a veřejného vystupování, dokázal zničit kariéru a životy interpretů a jejich rodin.

Hrají: Ivana Kubáčková, Marián Viskup, Peter Oszlík, Andrej Remeník, Kristína Turjanová, Anna Dysko j.h., Ján Cibula, Andrea Sabová, Daniela Kuffelová, Eva Pavlíková, Juraj Ďuriš j.h.

Někdy stačí jediná vteřina…

Black and White je v podstatě moderně zpracovaná verze vlajkové lodi klasického repertoáru – Labutího jezera. Jde o titul, který patří k nejhranější baletům na světě. Naše verze, která měla velký úspěch v USA, ale reprezentuje dnešek. Jde o pokus přiblížit toto dílo mladší generaci pohledem z jiného úhlu, popřením všech tradic a vizuálním přetvořením Labutího jezera jako takového. V klasickém zpracování baletu jsou dominantní postavy balerín (hlavní dvojrole Odetta – Odílie), jde tedy hlavně o výpověď ženského elementu. V naší verzi nabízíme pohled na Labutí jezero skrze hlavní postavu, prince Siegfrieda, který prochází složitou životní situací spojenou s léčbou těžkého onemocnění – rakoviny. Někdy stačí sekunda – a život se převrátí naruby. 

pocta Zuzaně Navarové

Klicperovo divadlo společně s Filharmonií Hradce Králové, skupinou RAZAM a Ivou Marešovou se rozhodlo k příležitosti 800. výročí založení Hradce Králové vytvořit ojedinělý hudební projekt, který je poctou výjimečné ženě a zpěvačce, hradecké rodačce Zuzaně Navarové. Lidská duše je nehmotná substance živé bytosti. Co to ale znamená? Jaké má podoby a lze ji pomocí divadla a hudby zhmotnit? Příběh o výjimečné umělkyni, která se vymykala všem standardům a normám. Jaká je daň za jedinečnost, ale i totální autenticitu?

Hrají: Martina Czyžová, Maria Leherová, Lucie Andělová, Iva Marešová j.h., Kamila Sedlárová, Martina Nováková, Lenka Loubalová j.h., Daniel Krečmar, Wiliam Valerián, Jan Vápeník

Dvojí pojetí světa, jedna hranice mezi nimi – jedno ztělesňuje rozum a světlo, druhý je živelný, temný a iracionální. Jedné noci na křesťanský dvůr krále Rogera přichází charismatický pastýř, který naruší zavedený řád křesťanských hodnot a vidění světa. Přináší jeho učení radost a dobro nebo jen zkázu a chaos?

Jednoznačnou odpověď opera Król Roger polského skladatele Karola Szymanowského nenabízí, on sám ji označoval jako mystérium, jehož tématem je sebepoznání člověka, jeho sexuality i spiritualita.

tragikomedie s písněmi o ikoně světového showbusinessu

Fenomenální zpěvačka, filmová hvězda, nejzářivější a nejtragičtější americká star… to byla Judy Garland. Tragikomedie Petera Quiltera nechává diváky nahlédnout do jednoho z jejích posledních pokusů o návrat na scénu. Fatální koktejl slávy, stimulujících látek, finanční nestability a nevydařených manželství jí to ovšem ani tentokrát neulehčí. Kdo jí chce skutečně pomoct a komu jde o vlastní prospěch? Dokáže ji nová láska zachránit anebo svůj největší hit Over the Rainbow zazpívá naposled? Jedinečná herecká a hudební příležitost pro Moniku Absolonovou, která za doprovodu živé kapely zazpívá ty největší hity Judy Garland.

Hrají: Monika Absolonová, Jan Nedbal, Saša Rašilov / Milan Němec, Petr Pěknic / Adam Kraus

rocková opera

V době římské nadvlády nad Židy káže Ježíš z Nazareta a získává následovníky. Židovští velekněží se obávají ztráty moci, zatímco davy oslavují Ježíše jako mesiáše. Jidáš, zobrazen jako racionální oponent varující před římským zásahem, stojí proti Ježíšovi, jehož jednání můžeme vnímat buď skrze jeho božství, nebo jako hazardérství. Děj zachycuje posledních sedm vypjatých dnů Ježíšova života od vstupu do Jeruzaléma po ukřižování. Legendární muzikálové dílo fascinuje hudební bohatostí – prudké rytmy davového nadšení střídají pomalejší pasáže kněží, dramatický zpěv Ježíše a Jidáše kontrastuje s melodickými vstupy Marie Magdalény, folková instrumentace Pilátova snu s muzikálovou písní Herodovou.

Hrají: Tomáš David, Tomáš Šulaj, Kristýna Daňhelová, Pavel Majkus, Aleš Slanina / Jiří Daniel, Pavel Hromádka, Petr Čagánek, Martin Hudec, Tomáš Žilinský, Petr Trčálek, Jiří Hejcman, Pavel Šupina, David Vaculík, Pavlína Hejcmanová, Tereza Novotná, Jitka Hlaváčková, Linda Milotová

Titul světoznámého veršovaného dramatu z pera Edmunda Rostanda v tanečním zpracování? Jistě! Hlavní postava divadelní hry, totiž věhlasný šermíř a básník Cyrano, přímo vybízí k uchopení v baletním zpracování.

Známý příběh je nejen o hluboké lásce, ale především o protikladu vnitřní a vnější krásy. Nosatý, nehezký a hrdý Cyrano, obhájce cti a lásky s bohatou duší, a krásný, leč prázdný mladík Kristián milují tutéž ženu, krásnou Roxanu. Ta si zvolí tělesnou krásu v Kristiánovi, aby v konci příběhu poznala, že celý život milovala krásu duše Cyrana.

Popis

historická komedie ve stylu popového koncertu

Představení je uváděno v licenci Concord Theatricals (www.concordtheatricals.co.uk).

Pestrý a bujarý večírek kombinující muzikál, popový koncert a historická fakta. Každá z šesti manželek britského krále Jindřicha VIII. postupně vypráví svůj osud včetně nejrůznějších pikantností, aby si navzájem dokázaly, která kvůli jejich společnému manželovi a jeho poněkud pochybným mravním zásadám trpěla nejvíce. V burácivé osmdesátiminutové koncertní bitvě vás čeká šestice skvělých interpretek, čtyřčlenná čistě ženská kapela a chytlavé melodie, jež nadchly fanoušky po celém světě, kde muzikál Six nasbíral desítky nejrůznějších ocenění. Moderní, energické a provokativní dílo boří žánrové hranice a bezpochyby zaujme především diváky mladé a střední generace.

Hrají: Kateřina Chrenková / Linda Nosková, Soňa Hanzlíčková / Felicita Victoria Prokešová, Vendula Příhodová / Charlotte Režná, Leona Černá Stříbrná / Andrea Holá / Eva Staškovičová, Natálie Dvořáková / Natálie Grossová / Kristýna Málková (understady), Ivana Korolová / Lucie Pragerová a orchestr muzikálu DJKT.

OTTORINO RESPIGHI Fontane di Roma (Římské fontány)
FAZIL SAY Koncert pro bicí nástroje a orchestr op. 77, česká premiéra
CLAUDE DEBUSSY Prélude à l‘après-midi d‘un faune (Preludium k Faunovu odpoledni), La mer (Moře), tři symfonické skici

Adélaïde Ferrière bicí nástroje
Filharmonie Brno
dirigent Tomáš Hanus

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.