Události

OTTORINO RESPIGHI Fontane di Roma (Římské fontány)
FAZIL SAY Koncert pro bicí nástroje a orchestr op. 77, česká premiéra
CLAUDE DEBUSSY Prélude à l‘après-midi d‘un faune (Preludium k Faunovu odpoledni), La mer (Moře), tři symfonické skici

Adélaïde Ferrière bicí nástroje
Filharmonie Brno
dirigent Tomáš Hanus

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Při velkém úklidu Besedního domu jsme našli truhlu. Co v ní je? To nevíme! Zdá se ale, že mohla patřit samotnému slavnému skladateli Ludwigu van Beethovenovi!!! Prozatím se nám ji nepodařilo otevřít, věříme však, že přímo před zraky našich mladých posluchačů vydá nejedno skladatelovo tajemství. Interaktivní koncert je určen posluchačům ve věku 6-12 let.

moderují: Kristýna Drášilová a Josef Škarka

diriguje: Zdeněk Nádeníček

účinkuje: orchestr Filharmonie Brno

místo konání: Besední dům

délka: 60 minut

program je vhodný pro žáky I. a II. stupně základních škol

Dvojí pojetí světa, jedna hranice mezi nimi – jedno ztělesňuje rozum a světlo, druhý je živelný, temný a iracionální. Jedné noci na křesťanský dvůr krále Rogera přichází charismatický pastýř, který naruší zavedený řád křesťanských hodnot a vidění světa. Přináší jeho učení radost a dobro nebo jen zkázu a chaos?

Jednoznačnou odpověď opera Król Roger polského skladatele Karola Szymanowského nenabízí, on sám ji označoval jako mystérium, jehož tématem je sebepoznání člověka, jeho sexuality i spiritualita.

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Famózní koktejl stylů, na kterém se jsou schopni domluvit fanoušci nejrůznějších hudebních výrazů. Není náhoda, že už mají na kontě dvě ceny Grammy a další tři nominace.

Kanadští BadBadNotGood jsou ovšem dvojjediný kolektiv. Jednak instrumentální trio, jednak produkční tým – a úspěšní jsou v obou oblastech své činnosti. Jako producenti se pohybují hlavně ve sféře hip hopu, mají za sebou spolupráce s tak velkými osobnostmi, jako jsou Tyler, The Creator (ten jim ostatně v začátcích velmi výrazně pomohl v nakopnutí kariéry), Kendrick Lamar, Ghostface Killah nebo Charlotte Day Wilson.

Při velkém úklidu Besedního domu jsme našli truhlu. Co v ní je? To nevíme! Zdá se ale, že mohla patřit samotnému slavnému skladateli Ludwigu van Beethovenovi!!! Prozatím se nám ji nepodařilo otevřít, věříme však, že přímo před zraky našich mladých posluchačů vydá nejedno skladatelovo tajemství. Interaktivní koncert je určen posluchačům ve věku 6-12 let.

moderují: Kristýna Drášilová a Josef Škarka

diriguje: Zdeněk Nádeníček

účinkuje: orchestr Filharmonie Brno

místo konání: Besední dům

délka: 60 minut

program je vhodný pro žáky I. a II. stupně základních škol

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

V roce 2024 uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany – hudebního skladatele, který položil základy české hudby a v širším kontextu i české kultury. V rámci Roku české hudby tak po celé republice proběhne program Smetana200, jehož základním cílem je oslava osobnosti Bedřicha Smetany a jeho díla, šíření povědomí o jeho hudbě a v této souvislosti i propagace obrazu České republiky jakožto země s obrovským hudebním a kulturním potenciálem. Nejen v souvislosti s tímto výročím se Městské divadlo Brno rozhodlo nahlédnout jedno z nejznámějších Smetanových děl vlastní optikou a pro novou premiéru na Biskupském dvoře si vybralo komickou zpěvohru Prodaná nevěsta.
Není jistě překvapením, že se před diváky ovšem nechystá tradiční uvedení oblíbené Prodanky, nýbrž půjde o nové originální zpracování tohoto ikonického díla. V roce 1883 napsal úředník, novinář, publicista a redaktor Textilních listů Vilém Černický jednoaktovou veselohru s názvem Proč bychom se netěšili. Hra byla dedikována Družstvu českého národního divadla v Brně, které se v té době již dva roky aktivně pokoušelo vytvořit podmínky pro vznik samostatného brněnského divadla hrajícího pravidelně česky v dosud, co se kultury týče, téměř výhradně německém městě.

Při velkém úklidu Besedního domu jsme našli truhlu. Co v ní je? To nevíme! Zdá se ale, že mohla patřit samotnému slavnému skladateli Ludwigu van Beethovenovi!!! Prozatím se nám ji nepodařilo otevřít, věříme však, že přímo před zraky našich mladých posluchačů vydá nejedno skladatelovo tajemství. Interaktivní koncert je určen posluchačům ve věku 6-12 let. 

moderují: Kristýna Drášilová a Josef Škarka

diriguje: Zdeněk Nádeníček

účinkuje: orchestr Filharmonie Brno

místo konání: Besední dům

délka: 60 minut

program je vhodný pro žáky I. a II. stupně základních škol

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

V roce 2024 uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany – hudebního skladatele, který položil základy české hudby a v širším kontextu i české kultury. V rámci Roku české hudby tak po celé republice proběhne program Smetana200, jehož základním cílem je oslava osobnosti Bedřicha Smetany a jeho díla, šíření povědomí o jeho hudbě a v této souvislosti i propagace obrazu České republiky jakožto země s obrovským hudebním a kulturním potenciálem. Nejen v souvislosti s tímto výročím se Městské divadlo Brno rozhodlo nahlédnout jedno z nejznámějších Smetanových děl vlastní optikou a pro novou premiéru na Biskupském dvoře si vybralo komickou zpěvohru Prodaná nevěsta.
Není jistě překvapením, že se před diváky ovšem nechystá tradiční uvedení oblíbené Prodanky, nýbrž půjde o nové originální zpracování tohoto ikonického díla. V roce 1883 napsal úředník, novinář, publicista a redaktor Textilních listů Vilém Černický jednoaktovou veselohru s názvem Proč bychom se netěšili. Hra byla dedikována Družstvu českého národního divadla v Brně, které se v té době již dva roky aktivně pokoušelo vytvořit podmínky pro vznik samostatného brněnského divadla hrajícího pravidelně česky v dosud, co se kultury týče, téměř výhradně německém městě.

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

V roce 2024 uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany – hudebního skladatele, který položil základy české hudby a v širším kontextu i české kultury. V rámci Roku české hudby tak po celé republice proběhne program Smetana200, jehož základním cílem je oslava osobnosti Bedřicha Smetany a jeho díla, šíření povědomí o jeho hudbě a v této souvislosti i propagace obrazu České republiky jakožto země s obrovským hudebním a kulturním potenciálem. Nejen v souvislosti s tímto výročím se Městské divadlo Brno rozhodlo nahlédnout jedno z nejznámějších Smetanových děl vlastní optikou a pro novou premiéru na Biskupském dvoře si vybralo komickou zpěvohru Prodaná nevěsta.
Není jistě překvapením, že se před diváky ovšem nechystá tradiční uvedení oblíbené Prodanky, nýbrž půjde o nové originální zpracování tohoto ikonického díla. V roce 1883 napsal úředník, novinář, publicista a redaktor Textilních listů Vilém Černický jednoaktovou veselohru s názvem Proč bychom se netěšili. Hra byla dedikována Družstvu českého národního divadla v Brně, které se v té době již dva roky aktivně pokoušelo vytvořit podmínky pro vznik samostatného brněnského divadla hrajícího pravidelně česky v dosud, co se kultury týče, téměř výhradně německém městě.

V roce 2024 uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany – hudebního skladatele, který položil základy české hudby a v širším kontextu i české kultury. V rámci Roku české hudby tak po celé republice proběhne program Smetana200, jehož základním cílem je oslava osobnosti Bedřicha Smetany a jeho díla, šíření povědomí o jeho hudbě a v této souvislosti i propagace obrazu České republiky jakožto země s obrovským hudebním a kulturním potenciálem. Nejen v souvislosti s tímto výročím se Městské divadlo Brno rozhodlo nahlédnout jedno z nejznámějších Smetanových děl vlastní optikou a pro novou premiéru na Biskupském dvoře si vybralo komickou zpěvohru Prodaná nevěsta.
Není jistě překvapením, že se před diváky ovšem nechystá tradiční uvedení oblíbené Prodanky, nýbrž půjde o nové originální zpracování tohoto ikonického díla. V roce 1883 napsal úředník, novinář, publicista a redaktor Textilních listů Vilém Černický jednoaktovou veselohru s názvem Proč bychom se netěšili. Hra byla dedikována Družstvu českého národního divadla v Brně, které se v té době již dva roky aktivně pokoušelo vytvořit podmínky pro vznik samostatného brněnského divadla hrajícího pravidelně česky v dosud, co se kultury týče, téměř výhradně německém městě.

Pestrá hudebně komediální show spojuje dvě podstatné a tradiční devízy Městského divadla Brno. První je vazba na prostor Biskupského dvora, který se již počtrnácté stane letní scénou našeho divadla, a to v souladu s tradicí, že zde uvádíme především inscenace ve světových premiérách, které jsou napsané právě pro toto kouzelné prostředí. I na příští rok připravujeme realizaci původní hry, která tematicky čerpá z historie našeho města a pro kterou je signifikantní využití osudu mimořádné osobnosti s naším městem spojené. Druhou devízou je pak mimořádný pěvecký a muzikantský potenciál našich uměleckých souborů.