Mašovický lom

Horší než šrám na tváři jsou šrámy na duši.

Její pastorkyňa patří k nejslavnějším Janáčkovým dílům a je stálou součástí repertoáru brněnské opery. Na jejím počátku bylo realistické drama Gabriely Preissové, které si skladatel sám upravil do podoby operního libreta. Přestože musel text dramatu výrazně zkrátit, podařilo se mu účinek tragického příběhu z moravského venkova ještě prohloubit. Marnotratný a nestálý Števa, prudký a přece v jádru laskavý Laca, a především neúprosná Kostelnička, kterou snaha zachovat si postavení a respekt ve vesnické komunitě přivede k vraždě dítěte její schovanky Jenůfy. Janáček (1854–1928) zachytil jednotlivé charaktery v mistrné dramatické zkratce, která až mrazí, a zároveň v nás vzbouzí soucit a pochopení. Ke konečné podobě díla, poznamenané smrtí skladatelovy dcery Olgy, vedla dlouhá a trnitá cesta. Její pastorkyňa musela po úspěšném uvedení v Brně roku 1904 dlouhých dvanáct let čekat, než bylo Janáčkovo úsilí korunováno zaslouženým úspěchem na dalších domácích i zahraničních scénách.

Protože v roce 2025 uplyne 100 let od úmrtí jedné z nejvýznamnějších postav hudby 20. století, Erika Satieho, tvůrci dramaturgické koncepce se zaměří na co největší i nejhlubší prezentaci jeho díla, ale také na díla skladatelů současnosti, kteří byli Satieho dílem ovlivněni.

Anne LaBerge, DJ Gäp, Michal Indrák, Martin Ožvold, Otto Wanke, studenti JAMU – světová premiéra

Michal Indrák, Otto Wank – zvukoví inženýři

Katedra kompozice HF JAMU (CZ)

I když Erik Satie za svého života nebyl brán příliš vážně a vyvolával v hudebnické obci nejednu pochybnost, ba i odmítání, v následujících dekádách se ukázalo, že byl jednou z nejvlivnějších osobností první poloviny dvacátého století (ve výčtu jeho másledovníků bychom našli i tak umělecky a generačně vzdálené osobnosti, jako byli John Cage či Alphex Twin). A tak projekt vzdá hold tomuto neúnavnému inspirátorovi hudbou, která bude (jak to před více než osmdesáti lety předpověděl John Cage) „tvořená elektrickými přístroji.

Workshop pro 1. – 5. třídu ZŠ

Co, ale hlavně kdo všechno je potřeba k tomu, aby vzniklo operní představení? A jak by to dopadlo kdyby se děti na chvíli staly scénografy, kostýmními výtvarníky, ale třeba i orchestrem?  To společně zjistíme na workshopu Jak se dělá opera!

Co tedy společně zažijeme:

• Seznámení s operním žánrem a některými operními díly.
• Zjistíme, kdo pracuje v opeře.
• Vyzkoušíme si některé profese.
• Naučíme se vybrané divadelní pojmy.
• Zazpíváme si.

Jsme z Čech a vy se ptáte, zda umíme zpívat? Do malé české vesnice přichází z ciziny neznámá dvojice a většina místních je sleduje s nedůvěrou. Jen starý učitel Benda, milovník hudby, jim otevírá své dveře, aby vzápětí zjistil, že cizinci jsou jim blíže, než by se mohlo zdát.

Hudba v hlavní roli, i tak by se dala shrnout Dvořákova opera Jakobín, neboť je to právě ona, která dokáže změnit osud všech postav v opeře. Zároveň zde Dvořák vytvořil půvabný obrázek českého městečka z doby osvícenské zabydleného svéráznými figurkami hudbymilovného učitele Bendy, jeho tvrdohlavé dcery Terinky zamilované do učitelského mládence Jiříka nebo nafoukaného purkrabího Filipa. Snad to byla laskavá vzpomínka na okolnosti jeho vlastního mládí, která přinesla do Dvořákovy hudby tolik půvabných, bohatých melodií, rozverných i melancholických, ať je to slavná scéna školní kantáty, duet „My cizinou jsme bloudili“ nebo Juliina ukolébavka. Jakou jinou operou lépe začít sezonu spadající do Roku české hudby než Jakobínem, který je Dvořákovým holdem české hudbě a lidem, co ji mají nade vše rádi.

Slavíme 140 let od zahájení provozu Národního divadla v Brně!

Prohlídky divadelních budov jsou mezi návštěvníky velmi oblíbené. Ve všech budovách Národního divadla Brno jsou vám k dispozici fundovaní průvodci, kteří vás seznámí nejen s jejich historií a stavebním vývojem, ale sdělí vám i nejrůznější zajímavosti a pikantnosti, které jen tak neuslyšíte. Dostanete se také do míst běžným divákům nepřístupných, jako je zákulisí nebo technické prostory divadla.

Začátek prohlídky u HLAVNÍHO VSTUPU do Janáčkova divadla.

MORCEAUX EN FORME DE POIRE_new edit

Martin Burlas, Tomáš Boroš, Petr Cígler, David Dramm, Hauke Harder, František Chaloupka, Robert Kolář, Michal Nejtek, Piet-Jan van Rossum, Vít Zouhar – světová premiéra

Tomáš Boroš, Ivan Šiller (SK)

„…morceaux en forme de poire“ (1995)

V roce 1995, při příležitosti 70. výročí Satieho úmrtí, byl na bratislavském festivalu VEČERY NOVEJ HUDBY ve světové premiéře uveden projekt (který do života uvedl nikdo menší než John Tilbury), v němž oslovení skladatelé rozmanitými způsoby reagovali na Satieho půvabné čtyř-ručné „hruško-kusy“ (tedy Trois morceaux en forme de poire). Po třiceti letech od této události se tvůrci letošního ročníku Expozice nové hudby rozhodli oslovit další skladatelé, aby taky přispěli do této úchvatné sbírky svými vlastními „kusy“. Zazní výběr z onoho projektu z roku 1995, obohacen o skladby, které vzniknou na objednávku festivalu Expozice nové hudby 2025, jenž budou uvedeny ve světové premiéře.

Workshop pro 1. – 5. třídu ZŠ

Co, ale hlavně kdo všechno je potřeba k tomu, aby vzniklo operní představení? A jak by to dopadlo kdyby se děti na chvíli staly scénografy, kostýmními výtvarníky, ale třeba i orchestrem?  To společně zjistíme na workshopu Jak se dělá opera!

Co tedy společně zažijeme:

• Seznámení s operním žánrem a některými operními díly.
• Zjistíme, kdo pracuje v opeře.
• Vyzkoušíme si některé profese.
• Naučíme se vybrané divadelní pojmy.
• Zazpíváme si.

Příběh vizionářské kreativity, která změnila způsob ženského oblékání. Coco Chanel jako nebojácnost, dravost a risk, stejně jako vkus, filozofie a značka. Současný balet Mária Radačovského o ženě, která zásadně ovlivnila svět módy.

Druhá, jarní premiéra sezony 2023/2024, završuje desetileté působení uměleckého šéfa Mária Radačovského v čele souboru Baletu NdB. Jako choreograf se v minulosti s oblibou věnoval celovečerním titulům inspirovaným životem a tvorbou velkých osobností lidských kulturních dějin. Můžeme připomenout tituly baletů Warhol, Beethoven, Michelangelo.

Erik Satie CHAT NOIR, SPORTS ET DIVERTISSEMENTS

Hana Hána, Sára Medková (CZ)

Erik Satie se živil jako klavírista v pařížských kabaretech. Psal proto i řadu užitkové hudby pro toto prostředí. Jeho písně, které do značné míry onu typickou pařížskou atmosféru utvářely, byly ve své době velmi oblíbené a zachovávají si svůj půvab dodnes.

Program doplní i výběr z klavírního cyklu Sports et Divertissements (Sporty a zábavy), který Satie doprovodil vtipnými průpovídkami, jež byly původně určeny pouze pro hráče, jako jakási „konceptuální kratochvíle“, neboť skladbičky byly určeny pro domácí muzicírování. Aby však publikum o Satieho zábavné komentáře nepřišlo, přednese je zpěvačka Hana Hána.

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Dooušek- poezie v bavlně jazzfolku.    Hlas Marie Vrbové – alt, který tě pohladí,  nebo ti aspoň přeběhne po zádech. A kolem něj hudba, co se netváří dokonale, ale má duši. Folk, blues, latinskoamerické rytmy, trochu akustiky, trochu elektriky – prostě co si která báseň řekne. Za autorskými songy stojí kytarista Jirka Vrba, barvy jim dodává saxofon a příčná flétna Radka Přibyla, akordeon Zuzany Křížové, rytmiku drží bicí Pavla Jaroše a bezpražcová baskytara Lea Javory.

Sešlost trampské legendární skupiny Ozvěna - akusticky.

Francouzský esprit a španělskou vášeň to v sobě ukrývá hudba Bizetovy Carmen. Nakonec, kdo by neznal nesmrtelné operní hity – slavnou Habaneru, nebo árii toreadora Escamilla. Co když se ale za příběhem o přelétavosti lásky skrývá něco víc?

Na začátku byla útlá novela francouzského spisovatele Prospera Meriméea o donu Josém, který pro pošetilou vášeň k divoké cikánce dezertoval z vojny, stal se pašerákem a vrahem. Carmen v režii Tomáše Pilaře se vrací právě k původní povídce a rozkrývá další vrstvy jednotlivých charakterů – postavy zde jsou především lidé, kteří vyšli z naprosto rozdílných prostředí. Nejde tu jen o přelétavou a nespoutanou lásku Carmen, se kterou se žárlivý José nedokáže vyrovnat. Je to střet dvou světů – spořádaného, úhledného světa Josého a Micaëly svázaného dopředu danými pravidly, a světa cikánů a pašeráků žijících ze dne na den, bez zákonů a ovládaného okamžitými impulzy. Jejich světy se náhle protnou, ale tato rozdílnost způsobí napětí a střet, který vede až naprosté destrukci jich obou. Nikdo z nich tomu není schopen zabránit, protože ani jeden není ochoten nebo nemůže ustoupit.

Příběh vizionářské kreativity, která změnila způsob ženského oblékání. Coco Chanel jako nebojácnost, dravost a risk, stejně jako vkus, filozofie a značka. Současný balet Mária Radačovského o ženě, která zásadně ovlivnila svět módy.

Druhá, jarní premiéra sezony 2023/2024, završuje desetileté působení uměleckého šéfa Mária Radačovského v čele souboru Baletu NdB. Jako choreograf se v minulosti s oblibou věnoval celovečerním titulům inspirovaným životem a tvorbou velkých osobností lidských kulturních dějin. Můžeme připomenout tituly baletů Warhol, Beethoven, Michelangelo.

Erik Satie PARADE, John Cage CHEAP IMITATION, MUSICIRCUS

BCO, dirigent Pavel Šnajdr

závěrečná recepce pro účinkující i publikum

Orchestrální verzi unikátní kompozice jedné z největších postav světové hudby 20. století, vycházející ze struktury Satieho enigmatického díla Sokrates (kterou Cage pojal jako jakousi „lacinou imitaci“).

Po uvedení této skladby bude následovat závěrečná recepce pro všechny účastníky (tedy účinkující i publikum), jejíž součástí bude provedení Musicircus, dalšího ikonického Cageova projektu. Nic lepšího si na závěr satieovského ročníku Expozice nové hudby nelze představit.

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Vystoupí strunné jazzové trio Ornis ve složení Aneta Wirth - housle a zpěv, Max Wittmann - kytara,  Juraj Valach - kontrabas. Zazní příjemný poslechový jazz, zpívané standardy i originální autorská tvorba Maxe Wittmanna. 

Kultovní industrial-metalová formace COMBICHRIST vedená Andym LaPleguou, přinese smršť agresivních beatů a nekompromisních riffů a novým albem CMBCRST. Temně progresivní metal s filmovými aranžemi v podání CRIMSON VEIL se zase postarají o hypnotickou atmosférou. Večer otevřou ESOTERIK, americké duo, které propojuje gotickou mystiku, 80’s synthpop a rock do osobitého stylu Pagan-Synth.

Ivo "Spyder" Křižan - americký muzikant českého původu hrál a spolupracoval s mnoha významnými hudebníky jako je Jeff Beck, Doug Lunn, Henri Bozzie, Mitch Mitchell a dalšími. Dlouhá léta hrával v černošských klubových kapelách především v Kalifornii, ktšré pro něj byly ohromnou školou rythm blues. Spyder střídavě hudebně působí jak v zahraničí, tak na české hudební scéně, a jeho koncert slibuje nevšední hudební zážitek.

Nahlédněte s námi do světa baletu!

Lektorský tým baletu si pro vás připravil čtyři varianty workshopů, které nabízí účastníkům hravou a zážitkovou formou možnost nahlédnout do světa baletního umění. Workshop je v modifikacích uzpůsobený pro mateřské školy, základní školy, střední školy a gymnázia.  Kontaktujte nás a zvolte si o jaký typ workshopu máte zájem.

Typy workshopů:

• Jak se dělá balet
• Jak se dělá balet POHYBOVĚ
• Jak se dělá balet VÝTVARNĚ
• Jak se dělá balet HUDEBNĚ

Nahlédněte s námi do světa baletu!

Lektorský tým baletu si pro vás připravil čtyři varianty workshopů, které nabízí účastníkům hravou a zážitkovou formou možnost nahlédnout do světa baletního umění. Workshop je v modifikacích uzpůsobený pro mateřské školy, základní školy, střední školy a gymnázia.  Kontaktujte nás a zvolte si o jaký typ workshopu máte zájem.

Typy workshopů:

• Jak se dělá balet
• Jak se dělá balet POHYBOVĚ
• Jak se dělá balet VÝTVARNĚ
• Jak se dělá balet HUDEBNĚ

Titul světoznámého veršovaného dramatu z pera Edmunda Rostanda v tanečním zpracování? Jistě! Hlavní postava divadelní hry, totiž věhlasný šermíř a básník Cyrano, přímo vybízí k uchopení v baletním zpracování.

Známý příběh je nejen o hluboké lásce, ale především o protikladu vnitřní a vnější krásy. Nosatý, nehezký a hrdý Cyrano, obhájce cti a lásky s bohatou duší, a krásný, leč prázdný mladík Kristián milují tutéž ženu, krásnou Roxanu. Ta si zvolí tělesnou krásu v Kristiánovi, aby v konci příběhu poznala, že celý život milovala krásu duše Cyrana.

David Málek & Amplified, která hraje vlastní české písně v aranžmá elektrické kytary, kláves, bicích, baskytary a akustické kytary, ale to není vše. Celý koncert je koncipován jako energická show proložená vtipnými příběhy ze života mladých muzikantů.

Toto trio nabízí působivý program, který spojuje rozmanité hudební tradice a hladce integruje moderní jazz, současnou komorní hudbu a prvky íránského hudebního systému do složité zvukové krajiny. Skladby jsou prodchnuty hlubokou hloubkou a vitalitou, což je odrazem tvůrčího partnerství hudebníků. Jan Samson Krizanic vdechuje skupině dynamické rytmy a bohatou tonální paletu díky svým zkušenostem s bicími a tubou. Lukas Florian ukotvuje soubor svou robustní harmonickou podporou a poutavými improvizacemi na kontrabas. V srdci Ali Hossein Mahdavi oživuje své jedinečné skladby a uchvacuje publikum svými expresivními klavírními sóly. Společně vytvářejí zvuk, který harmonicky spojuje dědictví a modernost a předvádí hudební odvážnost a emocionální intenzitu. Toto trio nabízí výkon, který udivuje, rezonuje a uchvacuje.

Titul světoznámého veršovaného dramatu z pera Edmunda Rostanda v tanečním zpracování? Jistě! Hlavní postava divadelní hry, totiž věhlasný šermíř a básník Cyrano, přímo vybízí k uchopení v baletním zpracování.

Známý příběh je nejen o hluboké lásce, ale především o protikladu vnitřní a vnější krásy. Nosatý, nehezký a hrdý Cyrano, obhájce cti a lásky s bohatou duší, a krásný, leč prázdný mladík Kristián milují tutéž ženu, krásnou Roxanu. Ta si zvolí tělesnou krásu v Kristiánovi, aby v konci příběhu poznala, že celý život milovala krásu duše Cyrana.

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Nositelka ocenění British Blues Award Bex Marshall přijíždí se svým triem do Česka! Vyniká nejen jedinečným stylem své hry na resofonickou kytaru, ve kterém spojuje dokonalou techniku slide, bluesrockovou energii a prvky ragtimu, ale i dokonale stylovým zpěvem, který bývá občas přirovnáván k Janis Joplin či Bonnie Raitt. Bex posouvá hranice blues, její písně byly opakovaně označovány britskou hudební kritikou jako „nadčasově, s občasnými doteky geniality“.

Koncertní nasazení Bex je pak hodnoceno doslova jako „hudební tornádo“. Další její neoficiální přezdívkou je „1st lady of the British Blues“, tedy První dáma britského blues. Bex Marshall byla v roce 2015 nominována v kategorii „nejlepší sólový akustický umělec“ na Evropských bluesových cenách. Na British Blues Awards získala už o dva roky dříve cenu pro nejlepší britskou bluesovou zpěvačku a bluesové album roku.

Taťuldo, jak se prodává nevěsta? Jak jsi přišel na to, že by někdo prodal nevěstu, Hurvínku? No tady čtu: Národní divadlo Brno uvádí operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Tak jak to teda je, taťuldo? No víš, to je jen jako… jak bych ti to jen… je to taková finta, jak si koupit nevěstu sám pro sebe. Tak teď jsem z toho tumpachovej – prodává se nebo kupuje? Víš co, Hurvajz, vezmi Žeryka a Máničku a jdeme do opery, to bude jednodušší než ti to vysvětlovat!

Taťuldo, jak se prodává nevěsta? Jak jsi přišel na to, že by někdo prodal nevěstu, Hurvínku? No tady čtu: Národní divadlo Brno uvádí operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Tak jak to teda je, taťuldo? No víš, to je jen jako… jak bych ti to jen… je to taková finta, jak si koupit nevěstu sám pro sebe. Tak teď jsem z toho tumpachovej – prodává se nebo kupuje? Víš co, Hurvajz, vezmi Žeryka a Máničku a jdeme do opery, to bude jednodušší než ti to vysvětlovat!

Velkolepý koncert, kde v jenom orchestru usednou spolu s hudebníky FB nejtalentovanější žáci ZUŠ z celé jižní Moravy.

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Taťuldo, jak se prodává nevěsta? Jak jsi přišel na to, že by někdo prodal nevěstu, Hurvínku? No tady čtu: Národní divadlo Brno uvádí operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Tak jak to teda je, taťuldo? No víš, to je jen jako… jak bych ti to jen… je to taková finta, jak si koupit nevěstu sám pro sebe. Tak teď jsem z toho tumpachovej – prodává se nebo kupuje? Víš co, Hurvajz, vezmi Žeryka a Máničku a jdeme do opery, to bude jednodušší než ti to vysvětlovat!

Choreografie Serenity přinese na jeviště klidnou sílu minimalismu, která pozve diváky ke ztišení a hlubšímu vnímání. Téma choreografie staví na kontrastu pohybu a nehybnosti. Tanečníci se budou pohybovat na rozhraní dynamického pohybu až do momentu absolutního zastavení. Tyto okamžiky nehybnosti evokují živé sochy, které vytvářejí prostor pro meditativní zážitek a zastavení v uspěchaném světě. Choreografka, Barbora Rašková, se tímto dílem snaží nabídnout divákům jedinečnou příležitost zpomalit a nechat se unést hloubkou okamžiku.

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Choreografie Serenity přinese na jeviště klidnou sílu minimalismu, která pozve diváky ke ztišení a hlubšímu vnímání. Téma choreografie staví na kontrastu pohybu a nehybnosti. Tanečníci se budou pohybovat na rozhraní dynamického pohybu až do momentu absolutního zastavení. Tyto okamžiky nehybnosti evokují živé sochy, které vytvářejí prostor pro meditativní zážitek a zastavení v uspěchaném světě. Choreografka, Barbora Rašková, se tímto dílem snaží nabídnout divákům jedinečnou příležitost zpomalit a nechat se unést hloubkou okamžiku.

Choreografie Serenity přinese na jeviště klidnou sílu minimalismu, která pozve diváky ke ztišení a hlubšímu vnímání. Téma choreografie staví na kontrastu pohybu a nehybnosti. Tanečníci se budou pohybovat na rozhraní dynamického pohybu až do momentu absolutního zastavení. Tyto okamžiky nehybnosti evokují živé sochy, které vytvářejí prostor pro meditativní zážitek a zastavení v uspěchaném světě. Choreografka, Barbora Rašková, se tímto dílem snaží nabídnout divákům jedinečnou příležitost zpomalit a nechat se unést hloubkou okamžiku.

Přijďte si zahrát. Bicí, klávesy, kytara a mikrofony budou na místě. Basové kombo taky. Ostatní nástroje rádi zapojíme a nazvučíme.

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Jolie fille je umělecké jméno Jolany Svobodové. Na koncertě zazpívá vlastní písně a poprvé se můžete těšit na složení zpěv, příčná flétna, klavír a kytara. Její písničkářské texty jsou někde na pomezí folku a popu. Vycházejí z toho, co vidí srdce a ne oči. Jestli chcete nahlédnout někomu do duše, nejsnáze to půjde skrze hudbu.

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Dvojí pojetí světa, jedna hranice mezi nimi – jedno ztělesňuje rozum a světlo, druhý je živelný, temný a iracionální. Jedné noci na křesťanský dvůr krále Rogera přichází charismatický pastýř, který naruší zavedený řád křesťanských hodnot a vidění světa. Přináší jeho učení radost a dobro nebo jen zkázu a chaos?

Jednoznačnou odpověď opera Król Roger polského skladatele Karola Szymanowského nenabízí, on sám ji označoval jako mystérium, jehož tématem je sebepoznání člověka, jeho sexuality i spiritualita.

Pro druhý stupeň ZŠ, Gymnázia a střední odborné školy

Seznamte studenty s divadelními žánry jinak!

Co mají opera a balet společného a v čem se naopak liší? Jak vypadá proces vzniku inscenace od prvního nápadu až po hotové představení? Jaké profese pracují v divadle a k čemu je vlastně potřebujeme? Na co všechno musí myslet choreograf, režisér, kostýmní návrhář nebo scénograf, aby se představení vydařilo? Na tyto  a mnohé další otázky nalezneme společně odpověď na workshopu – Jak se dělá opera x  Jak se dělá balet?

Součástí workshopu je i krátká prohlídka Janáčkova divadla.