Ostatní

Pro druhý stupeň ZŠ, Gymnázia a střední odborné školy

Seznamte studenty s divadelními žánry jinak!

Co mají opera a balet společného a v čem se naopak liší? Jak vypadá proces vzniku inscenace od prvního nápadu až po hotové představení? Jaké profese pracují v divadle a k čemu je vlastně potřebujeme? Na co všechno musí myslet choreograf, režisér, kostýmní návrhář nebo scénograf, aby se představení vydařilo? Na tyto  a mnohé další otázky nalezneme společně odpověď na workshopu – Jak se dělá opera x  Jak se dělá balet?

Součástí workshopu je i krátká prohlídka Janáčkova divadla.

Studenti budou zapojeni do psychosomatických aktivit (práce s pohybem, hlasem), proto prosíme o vhodnou volbu oblečení.

Někdy stačí jediná vteřina…

Black and White je v podstatě moderně zpracovaná verze vlajkové lodi klasického repertoáru – Labutího jezera. Jde o titul, který patří k nejhranější baletům na světě. Naše verze, která měla velký úspěch v USA, ale reprezentuje dnešek. Jde o pokus přiblížit toto dílo mladší generaci pohledem z jiného úhlu, popřením všech tradic a vizuálním přetvořením Labutího jezera jako takového. V klasickém zpracování baletu jsou dominantní postavy balerín (hlavní dvojrole Odetta – Odílie), jde tedy hlavně o výpověď ženského elementu. V naší verzi nabízíme pohled na Labutí jezero skrze hlavní postavu, prince Siegfrieda, který prochází složitou životní situací spojenou s léčbou těžkého onemocnění – rakoviny. Někdy stačí sekunda – a život se převrátí naruby. Siegfried hledá sám sebe v kráse něžného a téměř dokonalého tvora, jakým je Labuť. Stejně jako princ v klasické verzi příběhu, i on stojí před volbou. Bílá a černá… Je bílá barva opravdu tak nevinná, nebo je daleko nebezpečnější než černá? Některé kultury považují černou za mnohem předvídatelnější než bílou… Jde o to, jak věci vidíme: možná paradoxně právě to černé nám mnohem víc pomáhá uvědomit si naše směřování.

Dvojí pojetí světa, jedna hranice mezi nimi – jedno ztělesňuje rozum a světlo, druhý je živelný, temný a iracionální. Jedné noci na křesťanský dvůr krále Rogera přichází charismatický pastýř, který naruší zavedený řád křesťanských hodnot a vidění světa. Přináší jeho učení radost a dobro nebo jen zkázu a chaos?

Jednoznačnou odpověď opera Król Roger polského skladatele Karola Szymanowského nenabízí, on sám ji označoval jako mystérium, jehož tématem je sebepoznání člověka, jeho sexuality i spiritualita.

Hudební inscenace Zlatá lýra poodhalí zákulisí a představí festival Bratislavská lyra jako fenomén doby, bez nostalgie, bez idealizace, ale s nadhledem, humorem a s pojmenováním defektů bývalého režimu, který tuto mimořádně sledovanou a oblíbenou akci prezentoval jako výkladní skříň kultury socialistického Československa. Lyra – zlatá, stříbrná či bronzová… Za jedinou noc stvořila z interpretů hvězdy a z písní hity. Stejně však jeden nevhodný verš z Lyrového pódia zapříčinil zákaz tvorby a veřejného vystupování, dokázal zničit kariéru a životy interpretů a jejich rodin.

Hrají: Ivana Kubáčková, Marián Viskup, Peter Oszlík, Andrej Remeník, Kristína Turjanová, Anna Dysko j.h., Ján Cibula, Andrea Sabová, Daniela Kuffelová, Eva Pavlíková, Juraj Ďuriš j.h.

Někdy stačí jediná vteřina…

Black and White je v podstatě moderně zpracovaná verze vlajkové lodi klasického repertoáru – Labutího jezera. Jde o titul, který patří k nejhranější baletům na světě. Naše verze, která měla velký úspěch v USA, ale reprezentuje dnešek. Jde o pokus přiblížit toto dílo mladší generaci pohledem z jiného úhlu, popřením všech tradic a vizuálním přetvořením Labutího jezera jako takového. V klasickém zpracování baletu jsou dominantní postavy balerín (hlavní dvojrole Odetta – Odílie), jde tedy hlavně o výpověď ženského elementu. V naší verzi nabízíme pohled na Labutí jezero skrze hlavní postavu, prince Siegfrieda, který prochází složitou životní situací spojenou s léčbou těžkého onemocnění – rakoviny. Někdy stačí sekunda – a život se převrátí naruby. 

pocta Zuzaně Navarové

Klicperovo divadlo společně s Filharmonií Hradce Králové, skupinou RAZAM a Ivou Marešovou se rozhodlo k příležitosti 800. výročí založení Hradce Králové vytvořit ojedinělý hudební projekt, který je poctou výjimečné ženě a zpěvačce, hradecké rodačce Zuzaně Navarové. Lidská duše je nehmotná substance živé bytosti. Co to ale znamená? Jaké má podoby a lze ji pomocí divadla a hudby zhmotnit? Příběh o výjimečné umělkyni, která se vymykala všem standardům a normám. Jaká je daň za jedinečnost, ale i totální autenticitu?

Hrají: Martina Czyžová, Maria Leherová, Lucie Andělová, Iva Marešová j.h., Kamila Sedlárová, Martina Nováková, Lenka Loubalová j.h., Daniel Krečmar, Wiliam Valerián, Jan Vápeník

Dvojí pojetí světa, jedna hranice mezi nimi – jedno ztělesňuje rozum a světlo, druhý je živelný, temný a iracionální. Jedné noci na křesťanský dvůr krále Rogera přichází charismatický pastýř, který naruší zavedený řád křesťanských hodnot a vidění světa. Přináší jeho učení radost a dobro nebo jen zkázu a chaos?

Jednoznačnou odpověď opera Król Roger polského skladatele Karola Szymanowského nenabízí, on sám ji označoval jako mystérium, jehož tématem je sebepoznání člověka, jeho sexuality i spiritualita.

tragikomedie s písněmi o ikoně světového showbusinessu

Fenomenální zpěvačka, filmová hvězda, nejzářivější a nejtragičtější americká star… to byla Judy Garland. Tragikomedie Petera Quiltera nechává diváky nahlédnout do jednoho z jejích posledních pokusů o návrat na scénu. Fatální koktejl slávy, stimulujících látek, finanční nestability a nevydařených manželství jí to ovšem ani tentokrát neulehčí. Kdo jí chce skutečně pomoct a komu jde o vlastní prospěch? Dokáže ji nová láska zachránit anebo svůj největší hit Over the Rainbow zazpívá naposled? Jedinečná herecká a hudební příležitost pro Moniku Absolonovou, která za doprovodu živé kapely zazpívá ty největší hity Judy Garland.

Hrají: Monika Absolonová, Jan Nedbal, Saša Rašilov / Milan Němec, Petr Pěknic / Adam Kraus

rocková opera

V době římské nadvlády nad Židy káže Ježíš z Nazareta a získává následovníky. Židovští velekněží se obávají ztráty moci, zatímco davy oslavují Ježíše jako mesiáše. Jidáš, zobrazen jako racionální oponent varující před římským zásahem, stojí proti Ježíšovi, jehož jednání můžeme vnímat buď skrze jeho božství, nebo jako hazardérství. Děj zachycuje posledních sedm vypjatých dnů Ježíšova života od vstupu do Jeruzaléma po ukřižování. Legendární muzikálové dílo fascinuje hudební bohatostí – prudké rytmy davového nadšení střídají pomalejší pasáže kněží, dramatický zpěv Ježíše a Jidáše kontrastuje s melodickými vstupy Marie Magdalény, folková instrumentace Pilátova snu s muzikálovou písní Herodovou.

Hrají: Tomáš David, Tomáš Šulaj, Kristýna Daňhelová, Pavel Majkus, Aleš Slanina / Jiří Daniel, Pavel Hromádka, Petr Čagánek, Martin Hudec, Tomáš Žilinský, Petr Trčálek, Jiří Hejcman, Pavel Šupina, David Vaculík, Pavlína Hejcmanová, Tereza Novotná, Jitka Hlaváčková, Linda Milotová

Titul světoznámého veršovaného dramatu z pera Edmunda Rostanda v tanečním zpracování? Jistě! Hlavní postava divadelní hry, totiž věhlasný šermíř a básník Cyrano, přímo vybízí k uchopení v baletním zpracování.

Známý příběh je nejen o hluboké lásce, ale především o protikladu vnitřní a vnější krásy. Nosatý, nehezký a hrdý Cyrano, obhájce cti a lásky s bohatou duší, a krásný, leč prázdný mladík Kristián milují tutéž ženu, krásnou Roxanu. Ta si zvolí tělesnou krásu v Kristiánovi, aby v konci příběhu poznala, že celý život milovala krásu duše Cyrana.

Popis

Volné uskupení muzikantů, kteří si rádi zahrají cokoli. Hlavní část repertoáru tvoří folková a country hudba, ale rádi zabrousíme i do lidovek, swingu nebo jazzu. Ti odvážnější pokoušejí i hudbu vážnou.

historická komedie ve stylu popového koncertu

Představení je uváděno v licenci Concord Theatricals (www.concordtheatricals.co.uk).

Pestrý a bujarý večírek kombinující muzikál, popový koncert a historická fakta. Každá z šesti manželek britského krále Jindřicha VIII. postupně vypráví svůj osud včetně nejrůznějších pikantností, aby si navzájem dokázaly, která kvůli jejich společnému manželovi a jeho poněkud pochybným mravním zásadám trpěla nejvíce. V burácivé osmdesátiminutové koncertní bitvě vás čeká šestice skvělých interpretek, čtyřčlenná čistě ženská kapela a chytlavé melodie, jež nadchly fanoušky po celém světě, kde muzikál Six nasbíral desítky nejrůznějších ocenění. Moderní, energické a provokativní dílo boří žánrové hranice a bezpochyby zaujme především diváky mladé a střední generace.

Hrají: Kateřina Chrenková / Linda Nosková, Soňa Hanzlíčková / Felicita Victoria Prokešová, Vendula Příhodová / Charlotte Režná, Leona Černá Stříbrná / Andrea Holá / Eva Staškovičová, Natálie Dvořáková / Natálie Grossová / Kristýna Málková (understady), Ivana Korolová / Lucie Pragerová a orchestr muzikálu DJKT.

OTTORINO RESPIGHI Fontane di Roma (Římské fontány)
FAZIL SAY Koncert pro bicí nástroje a orchestr op. 77, česká premiéra
CLAUDE DEBUSSY Prélude à l‘après-midi d‘un faune (Preludium k Faunovu odpoledni), La mer (Moře), tři symfonické skici

Adélaïde Ferrière bicí nástroje
Filharmonie Brno
dirigent Tomáš Hanus

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

OTTORINO RESPIGHI Fontane di Roma (Římské fontány)
FAZIL SAY Koncert pro bicí nástroje a orchestr op. 77, česká premiéra
CLAUDE DEBUSSY Prélude à l‘après-midi d‘un faune (Preludium k Faunovu odpoledni), La mer (Moře), tři symfonické skici

Adélaïde Ferrière bicí nástroje
Filharmonie Brno
dirigent Tomáš Hanus

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Při velkém úklidu Besedního domu jsme našli truhlu. Co v ní je? To nevíme! Zdá se ale, že mohla patřit samotnému slavnému skladateli Ludwigu van Beethovenovi!!! Prozatím se nám ji nepodařilo otevřít, věříme však, že přímo před zraky našich mladých posluchačů vydá nejedno skladatelovo tajemství. Interaktivní koncert je určen posluchačům ve věku 6-12 let.

moderují: Kristýna Drášilová a Josef Škarka

diriguje: Zdeněk Nádeníček

účinkuje: orchestr Filharmonie Brno

místo konání: Besední dům

délka: 60 minut

program je vhodný pro žáky I. a II. stupně základních škol

Dvojí pojetí světa, jedna hranice mezi nimi – jedno ztělesňuje rozum a světlo, druhý je živelný, temný a iracionální. Jedné noci na křesťanský dvůr krále Rogera přichází charismatický pastýř, který naruší zavedený řád křesťanských hodnot a vidění světa. Přináší jeho učení radost a dobro nebo jen zkázu a chaos?

Jednoznačnou odpověď opera Król Roger polského skladatele Karola Szymanowského nenabízí, on sám ji označoval jako mystérium, jehož tématem je sebepoznání člověka, jeho sexuality i spiritualita.

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Famózní koktejl stylů, na kterém se jsou schopni domluvit fanoušci nejrůznějších hudebních výrazů. Není náhoda, že už mají na kontě dvě ceny Grammy a další tři nominace.

Kanadští BadBadNotGood jsou ovšem dvojjediný kolektiv. Jednak instrumentální trio, jednak produkční tým – a úspěšní jsou v obou oblastech své činnosti. Jako producenti se pohybují hlavně ve sféře hip hopu, mají za sebou spolupráce s tak velkými osobnostmi, jako jsou Tyler, The Creator (ten jim ostatně v začátcích velmi výrazně pomohl v nakopnutí kariéry), Kendrick Lamar, Ghostface Killah nebo Charlotte Day Wilson.

Při velkém úklidu Besedního domu jsme našli truhlu. Co v ní je? To nevíme! Zdá se ale, že mohla patřit samotnému slavnému skladateli Ludwigu van Beethovenovi!!! Prozatím se nám ji nepodařilo otevřít, věříme však, že přímo před zraky našich mladých posluchačů vydá nejedno skladatelovo tajemství. Interaktivní koncert je určen posluchačům ve věku 6-12 let.

moderují: Kristýna Drášilová a Josef Škarka

diriguje: Zdeněk Nádeníček

účinkuje: orchestr Filharmonie Brno

místo konání: Besední dům

délka: 60 minut

program je vhodný pro žáky I. a II. stupně základních škol

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

V roce 2024 uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany – hudebního skladatele, který položil základy české hudby a v širším kontextu i české kultury. V rámci Roku české hudby tak po celé republice proběhne program Smetana200, jehož základním cílem je oslava osobnosti Bedřicha Smetany a jeho díla, šíření povědomí o jeho hudbě a v této souvislosti i propagace obrazu České republiky jakožto země s obrovským hudebním a kulturním potenciálem. Nejen v souvislosti s tímto výročím se Městské divadlo Brno rozhodlo nahlédnout jedno z nejznámějších Smetanových děl vlastní optikou a pro novou premiéru na Biskupském dvoře si vybralo komickou zpěvohru Prodaná nevěsta.
Není jistě překvapením, že se před diváky ovšem nechystá tradiční uvedení oblíbené Prodanky, nýbrž půjde o nové originální zpracování tohoto ikonického díla. V roce 1883 napsal úředník, novinář, publicista a redaktor Textilních listů Vilém Černický jednoaktovou veselohru s názvem Proč bychom se netěšili. Hra byla dedikována Družstvu českého národního divadla v Brně, které se v té době již dva roky aktivně pokoušelo vytvořit podmínky pro vznik samostatného brněnského divadla hrajícího pravidelně česky v dosud, co se kultury týče, téměř výhradně německém městě.

Při velkém úklidu Besedního domu jsme našli truhlu. Co v ní je? To nevíme! Zdá se ale, že mohla patřit samotnému slavnému skladateli Ludwigu van Beethovenovi!!! Prozatím se nám ji nepodařilo otevřít, věříme však, že přímo před zraky našich mladých posluchačů vydá nejedno skladatelovo tajemství. Interaktivní koncert je určen posluchačům ve věku 6-12 let. 

moderují: Kristýna Drášilová a Josef Škarka

diriguje: Zdeněk Nádeníček

účinkuje: orchestr Filharmonie Brno

místo konání: Besední dům

délka: 60 minut

program je vhodný pro žáky I. a II. stupně základních škol

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

Hudební těleso složené z mladých muzikantů se zálibou v živém hraní a improvizaci. Pod vedením kapelníka Mojmíra Bártka v rytmu jazzu, swingu, latin a jazzrocku.

V roce 2024 uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany – hudebního skladatele, který položil základy české hudby a v širším kontextu i české kultury. V rámci Roku české hudby tak po celé republice proběhne program Smetana200, jehož základním cílem je oslava osobnosti Bedřicha Smetany a jeho díla, šíření povědomí o jeho hudbě a v této souvislosti i propagace obrazu České republiky jakožto země s obrovským hudebním a kulturním potenciálem. Nejen v souvislosti s tímto výročím se Městské divadlo Brno rozhodlo nahlédnout jedno z nejznámějších Smetanových děl vlastní optikou a pro novou premiéru na Biskupském dvoře si vybralo komickou zpěvohru Prodaná nevěsta.
Není jistě překvapením, že se před diváky ovšem nechystá tradiční uvedení oblíbené Prodanky, nýbrž půjde o nové originální zpracování tohoto ikonického díla. V roce 1883 napsal úředník, novinář, publicista a redaktor Textilních listů Vilém Černický jednoaktovou veselohru s názvem Proč bychom se netěšili. Hra byla dedikována Družstvu českého národního divadla v Brně, které se v té době již dva roky aktivně pokoušelo vytvořit podmínky pro vznik samostatného brněnského divadla hrajícího pravidelně česky v dosud, co se kultury týče, téměř výhradně německém městě.

Režisér Stanislav Moša se k uvedení Nezvalova textu dostává již podruhé, poprvé tak učinil v roce 1995, kdy touto inscenací divadlo oslavilo padesáté výročí v nově zrekonstruovaném sále na Lidické ulici. Tenkrát režisér a ředitel o Nezvalově textu napsal: „Existuje jen málo české divadelní literatury, o které se dá říct, že je to báseň. Skrze ni promlouvá skutečná vášeň svázaná úžasnou formou zakletou v kráse české řeči.“ Mošova úprava Manon Lescaut, která nesla podtitul „lyrické drama-zpověď“, se oprostila od lineárního vyprávění známého příběhu a vzniklo tak nadčasové podobenství. Starý abbé de Grieux vzpomíná na svůj osudový vztah s hříšnou světicí, čímž původně lyrický příběh získává dramatické rozměry a ve vzpomínkách muže na sklonku života ožívají dávno proběhlá tajemství, náznaky a lásky.

V roce 2024 uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany – hudebního skladatele, který položil základy české hudby a v širším kontextu i české kultury. V rámci Roku české hudby tak po celé republice proběhne program Smetana200, jehož základním cílem je oslava osobnosti Bedřicha Smetany a jeho díla, šíření povědomí o jeho hudbě a v této souvislosti i propagace obrazu České republiky jakožto země s obrovským hudebním a kulturním potenciálem. Nejen v souvislosti s tímto výročím se Městské divadlo Brno rozhodlo nahlédnout jedno z nejznámějších Smetanových děl vlastní optikou a pro novou premiéru na Biskupském dvoře si vybralo komickou zpěvohru Prodaná nevěsta.
Není jistě překvapením, že se před diváky ovšem nechystá tradiční uvedení oblíbené Prodanky, nýbrž půjde o nové originální zpracování tohoto ikonického díla. V roce 1883 napsal úředník, novinář, publicista a redaktor Textilních listů Vilém Černický jednoaktovou veselohru s názvem Proč bychom se netěšili. Hra byla dedikována Družstvu českého národního divadla v Brně, které se v té době již dva roky aktivně pokoušelo vytvořit podmínky pro vznik samostatného brněnského divadla hrajícího pravidelně česky v dosud, co se kultury týče, téměř výhradně německém městě.

V roce 2024 uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany – hudebního skladatele, který položil základy české hudby a v širším kontextu i české kultury. V rámci Roku české hudby tak po celé republice proběhne program Smetana200, jehož základním cílem je oslava osobnosti Bedřicha Smetany a jeho díla, šíření povědomí o jeho hudbě a v této souvislosti i propagace obrazu České republiky jakožto země s obrovským hudebním a kulturním potenciálem. Nejen v souvislosti s tímto výročím se Městské divadlo Brno rozhodlo nahlédnout jedno z nejznámějších Smetanových děl vlastní optikou a pro novou premiéru na Biskupském dvoře si vybralo komickou zpěvohru Prodaná nevěsta.
Není jistě překvapením, že se před diváky ovšem nechystá tradiční uvedení oblíbené Prodanky, nýbrž půjde o nové originální zpracování tohoto ikonického díla. V roce 1883 napsal úředník, novinář, publicista a redaktor Textilních listů Vilém Černický jednoaktovou veselohru s názvem Proč bychom se netěšili. Hra byla dedikována Družstvu českého národního divadla v Brně, které se v té době již dva roky aktivně pokoušelo vytvořit podmínky pro vznik samostatného brněnského divadla hrajícího pravidelně česky v dosud, co se kultury týče, téměř výhradně německém městě.

Pestrá hudebně komediální show spojuje dvě podstatné a tradiční devízy Městského divadla Brno. První je vazba na prostor Biskupského dvora, který se již počtrnácté stane letní scénou našeho divadla, a to v souladu s tradicí, že zde uvádíme především inscenace ve světových premiérách, které jsou napsané právě pro toto kouzelné prostředí. I na příští rok připravujeme realizaci původní hry, která tematicky čerpá z historie našeho města a pro kterou je signifikantní využití osudu mimořádné osobnosti s naším městem spojené. Druhou devízou je pak mimořádný pěvecký a muzikantský potenciál našich uměleckých souborů.