Hledali jsme polohu pro charakteristiku pětipísmenných prezidentů za posledních padesát let a vyšlo nám to takto: normalizační misofonie, devadesátková eufonie, pragmatická kakofonie, samolibná autofonie až po afonii, tedy hlas, který není příliš slyšet. Intenzivně vybíráme skladby (Denisov, Wolfe, Zappa, Romitelli, Kagel, AA, Borowski, Henze, Lang…) Kdo pro koho by mohl zaznít?
