Soubor Pasión de Buena Vista se vrátí do ČR přesně dva roky po úspěšné tuzemské premiéře a v rámci evropské části turné zavítá v lednu 2022 rovnou do čtyř měst: Brna, Ostravy, Prahy a Zlína. Návštěvníky čeká bezmála dvouhodinový karneval kubánské hudby ve všech jejích podobách. Výpravné představení hýří smyslnými rytmy a barevnými kostýmy, choreografie je navíc doplněna speciálními projekcemi a světelnou show. Na podiu se představí patnáctičlenný soubor s prvotřídními zpěváky, tance zajišťuje taneční soubor El Grupo De Bailar. Pasión De Buena Vista shlédlo již přes 600000 diváků ve 35 zemích na více než 600 představeních.
Buena Vista Social Club byl havanský členský společenský klub známý především svými tanečními a hudebními aktivitami. V 40. letech 20. století byl místem setkávání kubánských hudebníků a v roce 1996, po více než 50 letech od jeho zrušení v důsledku kubánské revoluce, inspiroval amerického kytaristu a producenta Ry Coodera, britského producenta Nicka Golda a havanského hudebníka Juana de Marcos Gonzáleze k uskutečnění projektu nahrávek pozapomenutých kubánských hudebníků, z nichž někteří v tomto klubu účinkovali ještě v dobách jeho největší slávy. Hudební album pojmenované Buena Vista Social Club mělo nejen obrovský úspěch, podpořený také filmovým dokumentem německého režiséra Wima Wenderse, ale získalo i cenu Grammy v kategorii "Best Tropical Latin Performance". Název Buena Vista Social Club se pak stal zastřešujícím pro volnou formaci kubánských hudebníků a také pro řadu sólových projektů jednotlivých členů, jako byli či jsou Compay Segundo, Rubén González, Ibrahim Ferrer, Omara Portuondo a další. Na Kubě existovalo množství různých společenství, zvaných Cabildo, jejichž vznik se datuje až do dob španělské
kolonializace.
V klubu Buena Vista působili ve 30. a 40. letech 20. století prominentní hudebníci, jako např. hráč na basu Cachao López a kapelník Arsenio Rodríguez. Rubén González, který účinkoval i na nahrávkách obnoveného Buena Vista Social Clubu, charakterizoval tuto dobu jako období skutečného hudebního života na Kubě, kdy se nedalo vydělat mnoho peněz, ale každý hrál, protože skutečně chtěl. V té době se také objevilo jazzem ovlivněné mambo, charanga a taneční formy jako pachanga a cha-cha-cha. Docházelo také k rozvoji afrokubánských hudebních stylů, jako jsou rumba a son, ze kterého se přispěním Arsenia Rodrígueze (užitím dalších nástrojů) vyvinul son montuno.
