Na začátku bylo hudební těleso, které se zabývalo tradiční řeckou hudbou Řeků z oblasti Malé Asie (dnešní Turecko), především z oblastí velkých měst jako jsou Smyrna (Izmir) a Konstantinopole (Istanbul). Postupem času jsme se ale hudebně posouvali stále víc na západ, až jsme zakotvili u žánru rebétiko, které bývá často připodobňováno k americkému blues. Ani ne tak pro hudbu samotnou, ale spíš kvůli podobným sociálně-politickým podmínkám, za kterých vzniklo. Jedná se o hudbu nejchudších vrstev, převážně Řeků z Malé Asie, kteří v roce 1921 po prohrané řecko-turecké válce opustili své domovy a vydali se vstříc nejisté budoucnosti dál na západ. Písně, které byly ve své době považované za underground a které zajímavým způsobem spojily západní a východní prvky většinou vypráví o životě utiskovaných, o životě lidí žijících v bezpráví, o bídě o smutku, žalu. V tomto žánru jsme se zhlédli a již čtvrtým rokem úspěšně s tímto repertoirem vystupujeme před řeckým i českým publikem
Ponk
Ponk je brněnské postfolklorní trio velmi novátorsky zpracovávající moravské lidové písně, hrající ve složení housle, cimbál, kontrabas.
Ponk zaujal tuzemská i zahraniční média. Postfolklor se dočkal mnoha nadšených recenzí, dva měsíce po sobě bodoval v TOP 20 World Music Charts Europe, skladby zněly na vlnách Rádia 1, Radia Wave, Proglasu, Českého rozhlasu, Deutschlandradio Kultur, maďarského Bártók Rádió i několika rádií v USA.
Deska Postfolklor získala cenu Anděl v kategorii World music.
CM Kyničan
BCM Kyničan byla založena 19. 7. 2009 a sestává se z muzikantů z Moravských Knínic a blízkého okolí. Muzika hraje převážně na hodech, svatbách, koštech, oslavách, narozeninách, výročích a výjimečně také slouží místnímu divadelnímu spolku Tělocvičné jednoty Sokol Moravské Knínice. Hrajeme také na přehlídkách pro tanečníky a to převážně pro soubor Kyničan z Moravských Knínic, Lučina Brno a Újezdskou Rozmarýnou. Kromě tradičního slováckého folkloru se zaměřujeme také na brněnský folklór. Okrajově hrajeme také moderní písně a vážnou hudbu.
Polana
Soubor patří k nejstarším a největším krajanským spolkům sdružující slováky žijící v zahraničí.
V současné době soubor tvoří čtyři sekce- ženský sbor, ľudová hudba, přípravka a taneční složka.
Od počátku vzniku souboru bylo a je hlavním cílem udržovat a zpracovávat folklorní tradice z různých oblastí Slovenska a i přesto, že se dnes jedná již o folklor “zahraniční“, klade soubor ve své tvorbě velký důraz na zachování tradičních specifik a projevů daných regionů. Primární myšlenkou programových bloků a čísel je předvést publiku autentický folklór s propojením všech složek souboru v co nejčistší podobě s přihlédnutím na potřebu jevištního provedení.
Většinu krojových součástek jsou původní a nebo si je soubor vyšívá a šije sám.
Livada
makedonský etnofolk
Napříč celým Balkánem, ve všech jihoslovanských jazycích znamená slovo livada „louka“, v makedonštině však také až příliš namalovanou ženu…!
Pod poctivě namalovanou tváří Livady se skrývá barevný městský folklór rušných čaršijí a bazarů, poklidných hospůdek („mean“), prosté a meditativní písně zapadlého, hornatého makedonského venkova i čalgija – společné muzicírování s výraznými tureckými a orientálními prvky…
K hudbě vystupuje na některých akcích i náš taneční kroužek, který předvádí tradiční tance.
Nalejte si s námi sklenku dobrého makedonského vína, dejte si ovčí sýr a olivy a zaposlouchejte se do (nejen) makedonských lidových písní…
Musika Balkanika
Musica Balkanika začala působit na podzim 2015. Jedná se o skupinu přátel, kterou kolem sebe začala vytvářet Magi po té, co se do ČR přestěhovala ze Srbska.
Musica Balkanika hraje především lidovou a středověkou hudbu temperamentního Balkánu, na pomezí srbské tradice a gypsy jazzu, kterou si upravují dle svého osobitého cítění a stylu.
Od roku 2015 se postupně počet členů rozrostl na současných 13.
12. 8. 2017 / od 20:00 / Divadlo Husa na provázku
CM Petra Mičky
Bude to nejosobitější a nejpravdivější moravská lidová muzika posledních desetiletí i současnosti. Nespadla z nebe, kluci navazují na starou, v zásadě nepřerušenou horňáckou muzikantskou tradici a po svém si ji resuscitují. Už to potřebovala, její původní „tvrdé“ cifry začínaly povážlivě „měknout“. Na některých nahrávkách vzkřísili i ty „ňorkovské trúby“ (dechy-plechy), takže člověk má pocit, jako kdyby se ocitl v dávné vrbecké hospodě. Samozřejmě, dnešní muzikanti hrají „lépe“, jsou v melodických i harmonických postupech vynalézavější, ale rostou ze stejného roubu jako jejich dávní hrdinové.
CM Danaj
Strážnická cimbálová muzika Danaj byla založena v roce 1988. Věnuje se především hudebnímu a folklórnímu strážnického Dolňácka.
Muzika hraje v obvyklém obsazení, nástrojový instrumentář navíc obohacují gajdy.
Mezi nejúspěšnější patří pořad Písničky z malířovy palety věnovaný malíři Jožovi Úprkovi, pořad Písňovou zahradou k výročí narození významného biologa, pedagoga, sběratele a folkloristy prof. Vladimíra Úlehly, oba spojené též s multimediálními CD a jevištním zpracováním. Nedávno byl uveden projekt Kvítí milodějné, v němž společně s mužským vokálním kvartetem Q VOX a varhaníkem Martinem Jakubíčkem představuje lidové písně ze sběrů Leoše Janáčka.
