Písně Lady Šimíčkové jsou založeny na nevšedních poetických textech a civilním pěveckém projevu. Žánr, v němž se pohybuje, v sobě kombinuje prvky šansonu a soudobé písňové akustické hudby s jemnou elektronikou. Základem hudebního doprovodu je klavír a kytara jejího spoluhráče Ivo Cicvárka.
Nově lze slyšet Ladu v sestavě s celou kapelou (bubeník Jirka Bařina a basista Přemek Březovič). Své texty píše Lada už řadu let, na veřejnost se poprvé začaly dostávat po roce 2004, kdy se Lada stala členkou volného sdružení Textová dílna Slávka Janouška. Její texty se tak velmi brzy dostaly do hledáčku kolegů muzikantů a muzikantek a začaly se objevovat například na deskách Lucie Redlové, na albu skupiny Zhasni či na desce Petra Bende; několik jich zhudebnil také Slávek Janoušek.
Od roku 2007 hudebně spolupracuje s písničkářem Ivo Cicvárkem, který se díky přátelství vzniklém taktéž v rámci Textové dílny, stal jejím dvorním zhudebňovatelem. V roce 2012 se Lada stala držitelkou textařské ceny Za krásu slova udělované rádiem Proglas. V červnu 2017 vyšlo její druhé CD Soukromé písně, které pět let od debutového CD Hotel v tiché ulici zaznamenává další prožité příběhy, zkušenosti a pocity, tentokrát se však písně opírají o plný zvuk kapely. Ladiny písně byly zařazeny také na cd skupiny Jablkoň – Sentimentální Němec (2013), na dětské kompilační cd Bongo Bonboniéra (2010) a Bongo Bombarďák (2011).
