Zvuk, tón, ruch, melodie… a Mozartův efekt Zvukové podněty jsou všude kolem nás a provázejí nás doslova na každém kroku. Jsme si však vědomi toho, jak působí na nás a naši psychiku? Tuto otázku si lidstvo klade odnepaměti. Od praxe šamanů, léčitelů a zaříkávačů jsme se dnes posunuli do oblasti muzikoterapie jako svébytné disciplíny, která se snaží doplnit své odedávna známé léčebné metody o vědecký základ a uspořádat je v účinný systém.
Označení Mozartův efekt, které používáme i v názvu tohoto koncertu, vzniklo v roce 1993. Doktorka Frances Rauscherová v časopise Nature zveřejnila výsledky své studie, která dokazuje, že hudba Wolfganga Amadea Mozarta u dětí (i nenarozených) způsobila nárůst určitých složek inteligence.
Obecně platí, že provozování hudby – aktivní i pasivní – rozvíjí poznávací činnosti, má pozitivní vliv na psychiku, přispívá k léčbě psychosomatických onemocnění a překvapivě úspěšně pomáhá potlačovat epileptické záchvaty. Působení hudby na naši náladu je asi nejběžnějším efektem, který pozorujeme v každodenním životě.
Koncert Mozartův efekt není určen výlučně pro nastávající rodiče, alepro všechny milovníky té„nejklasičtější“ klasiky.
WOLFGANG AMADEUS MOZART Malá noční hudba, serenáda KV 525
LEOPOLD KOŽELUH Klarinetový koncert č. 2 Es dur, novodobá premiéra
ANTONIO VIVALDI Jaro (1. věta – Allegro) z cyklu Čtvero ročních dob op. 8
JOSEPH HAYDN Symfonie č. 49 f moll „La passione“
Emil Drápela klarinet
Marie Petříková housle
Filharmonie Brno
dirigent Jiří Habart
koncertem provází Michaela Kulísková
