Jedním z památných koncertů uspořádaných v prvních letech existence Besedního domu se stalo provedení Mozartova Requiem dne 14. dubna 1878. Jeho iniciátorem a dirigentem byl Leoš Janáček, který toto uvedení musel ve výboru Besedy brněnské houževnatě prosazovat a zaručit se za dobrý výsledek. Pozval k němu dva sólisty z Prahy. A na výlohy koncertu přispěl patnácti zlatými; stejnou částku darovala klavíristka Amálie Wickenhauserová roz. Nerudová, která se podílela na organizaci a Janáčkovi byla velkou oporou.
Pódium prý tehdy účinkujícím (80členný sbor a více než 80členný orchestr) nestačilo a muselo se nastavit. V Moravské orlici vyšla dva dny po koncertě oslavná kritika: Dojem celku namysl citlivou byl nevýslovný. Však iprovedení bylo mistrné! Sólisté úlohy svédobře přednesli, statečně držel se též sbor a orchestr. Že dílo tak velkolepé vprovedení tak dokonalém jsme slyšeli,toho zásluha patří sl. výboru Besedy ahlavně sbormistru jejímu, neúnavnému p.Janáčkovi. Mezi přítomnými koncertuspatřili jsme v prvních řadách sedadelnejčelnější dámy šlechty domácí a sál igalerie byly po prvé naplněny v pravémslova smyslu. – podle studie Vojtěcha Kyase Významné besední koncerty(1873–1903) ze sborníku Besední dům. Architektura, společnost, kultura (Statní filharmonie Brno 1995).
Na našich koncertech bude Requiem na rozdíl od onoho původního programu uvedeno spolu se Symfonií D dur Mozartova současníka Pavla Vranického.
PAVEL VRANICKÝ Symfonie D dur op. 16 č. 3
WOLFGANG AMADEUS MOZART Requiem KV 626
Romana Kružíková soprán
Monika Jägerová mezzosoprán
Ondřej Koplík tenor
Jaromír Nosek bas
Český filharmonický sbor Brno
sbormistr Petr Fiala
Petr Kolař varhany
Filharmonie Brno
dirigent Robert Kružík
