GEORG FRIEDRICH HÄNDEL / arr. WOLFGANG AMADEUS MOZART
Der Messias (Mesiáš), oratorium pro sóla, smíšený sbor a orchestr HWV 56, KV 572
Jana Sibera soprán
Václava Krejčí Housková mezzosoprán
Christoph Prégardien tenor
Lukáš Bařák basbaryton
Slovenský filharmonický sbor
sbormistr Jan Rozehnal
Filharmonie Brno
dirigent Dennis Russell Davies
Händelův Mesiáš
Naprostý neúspěch opery Deidamia přesvědčil šestapadesátiletého Georga Friedricha Händla (1685–1759), že dlouhá léta, v nichž kraloval Londýnu jako operní skladatel i jako podnikatel, definitivně skončila. Finanční nouze a společenské znemožnění jej přiměly, aby Londýn opustil. Ovšem než odjel – na pozvání irského místo krále do Dublinu, napsal za tři týdny (v srpnu a září 1741) Mesiáše, patrně své největší dílo. Textový podklad, který mu připravil jeho libretista Charles Jennens, není obvyklým oratorním libretem; je sestaven výlučně z nedlouhých citátů Písma – od Žalmů až po Apokalypsu. Dublinská premiéra Mesiáše vešla do dějin; její nadšený ohlas dolehl i do Londýna, takže když se tam Händel po čase vrátil, chodil zase se vztyčenou hlavou a dal se do kompozice dalších oratorií. Napsal jich ještě patnáct a jeho pozice se stala neotřesitelnou: byl-li před Mesiášem vlastně exponentem italské operní módy a importérem italských pěvců, stal se teď živoucím ztělesněním anglické sborové tradice.
Mozartova úprava Mesiáše
Wolfgang Amadeus Mozart Mesiáše poprvé slyšel v Londýně roku 1764 (nebo 1765). Na popud mecenáše Gottfrieda van Swietena v roce 1789 oratorium upravil: přizpůsobil je německé verzi libreta (jehož překlad vycházel převážně z Lutherova překladu Bible), rozšířil sekci dechových nástrojů, aby původní zvuk barokního orchestru přiblížil vkusu Vídně; Mozartův genius přitom nedopustil, aby dílo ztratilo svého původního ducha, ba naopak v něm objevil novou krásu. Mesiáš v Mozartově úpravě poprvé zazněl 6. března 1789 v paláci hraběte Esterházyho, tiskem vyšel teprve roku 1803, tedy dlouho po Mozartově smrti.