Snad každý má se Stingem spojovaného trumpetistu Chrise Bottiho, se kterým spolupracoval jak koncertně, tak na nahrávkách. Bottiho kariéra je ale ovlivněna dlouhou řadou dalších hvězd v různých žánrech. Nyní, na konci šedesátky, se vrátil na začátek a vydal rušné komorní album na mimořádně prestižním jazzovém labelu Blue Note.
Na trubku začal hrát v devíti letech, ale úplně se do ní zamiloval o tři roky později, když slyšel hrát Milese Davise. Trubce zasvětil celý svůj život – středoškolské i vysokoškolské studium i veškerý volný čas při nich. Během posledního roku na univerzitě vstoupil do jazzové ligy, na turné s Frankem Sinatrou a Buddy Richem. Zároveň se nikdy nechtěl omezovat na čistě jazzovou škatulku, hrát standardy v klubech, přitahován velkými pódii a publikem čítajícím tisíce lidí. Ale nikdy nehodlal slevit z kvality hudby, kterou bude hrát. V průběhu 90. let spolupracoval s Paulem Simonem a dalšími významnými hudebníky jako Aretha Franklin, Joni Mitchell nebo Roger Daltrey.
Na konci dekády si Bottiho všiml Sting, pozval ho, aby se objevil na jeho pozdějším velmi úspěšném albu Brand New Day, a na pár let byl také zván do své turné kapely, kde se stal hlavním sólistou. Botti nahrál se Stingem mnoho dalších alb a jeho party vždy doplňovaly náladu zpěvákových písní.
V následujících letech Botti pokračoval ve spolupráci s mnoha hvězdami populární hudby, ale stále více potvrzoval, že svou kariéru udělá sám, s vlastním jménem a svými schopnostmi nejen jako instrumentalista, ale také jako skladatel. Sólová alba nahrál už v 90. letech, ale až Night Sessions v roce 2001 znamenala skutečný průlom, na kterém Botti dokázal zkombinovat jazzovou hru se zvukem, který nebývale vkusným způsobem oslovil široké popové publikum a vytvořil unikátní forma tzv. smooth jazzu. Definitivním potvrzením správné cesty bylo album Impressions, které se nejenom dostalo na první místo v jazzovém žebříčku Billboardu, ale hlavně přineslo svému autorovi první cenu Grammy v kategorii Nejlepší popové instrumentální album.
Chris Botti dosáhl v roce svých šedesátých narozenin dalšího pomyslného vrcholu: podepsal se pod legendární label Blue Note. "Každý, kdo má to štěstí, že řekne nahlas, že nahrává pro Blue Note Records, by se měl štípnout," říká. "Je to fantastická pocta." Chtěl do prostředí labelu, který se zapsal do historie jazzu, přinést něco opravdu výjimečného. Rozhodl se tedy nabídnout svou hudbu v co nejkoncentrovanější podobě. „Chtěl jsem se zbavit všech orchestrálních aranžmá a speciálních hostů a více se soustředit na své hraní, hraní mé kapely a jazzovou klasiku, kterou rádi hrajeme na pódiu,“ říká Chris Botti o svém aktuálním albu, které dostalo krátký ale velmi nadějný titul sv. 1.
