Epos o Gilgamešovi / Dido a Aeneas
Člověk miluje, protože miluje.
autor: Bohuslav Martinů, Henry Purcell
hudební nastudování: Marko Ivanović, Václav Luks
dirigent: Marko Ivanović, Václav Luks
režie: Jiří Heřman
scéna: Dragan Stojčevski
kostýmy: Alexandra Grusková
světelný design: Daniel Tesař
choreografie: Jan Kodet
dramaturgie: Patricie Částková
sbormistr: Pavel Koňárek
Opera je uváděna v anglickém originále s českými a anglickými titulky.
Proč lidem není dána nesmrtelnost a proč nás opouští ti, které milujeme? To jsou otázky společné oběma příběhům. Z nich vychází i naše inscenace. V režii Jiřího Heřmana se vracíme do vzpomínek Gilgameše ztrácejícího svého nejbližšího přítele a Belindy, jejíž milovaná sestra Dido umírá. Ač by se to mohlo zdátnepravděpodobným, obě díla pojí mnohem více než jen starověká mytologie, z nichž vychází. Jejich hudba promlouvá stejně výmluvným jazykem – zdánlivě prostým a průzračným, ale ukrývajícím v sobě emoce staré jako lidstvo samo.
Babylonský Epos o Gilgamešovi je považován za nejstarší slovesnou památku světové kultury. Právě tento příběh nelítostného vládce Uruku Gilgameše, jeho přátelství k přírodnímu muži Enkiduovi a jejich filosofický dialog o pozemském a posmrtném životě se stal inspirací k jednomu z vrcholných děl B. Martinů.
Mezi velké milostné příběhy, které inspirovaly nespočet uměleckých děl, patří i tragická láska kartaginské královny Dido k trojskému hrdinovi Aeneovi. Námět vycházející z Vergiliovy 4. knihy eposu Aeneis se stal předlohou k více než stovce operních zpracování, z nichž některá náleží k přelomovým dílům operní literatury. Takovým je i opera velkého skladatele anglického baroka Henryho Purcella, který díky svému umění zachytit v hudbě ty nejjemnější nuance lidských emocí, vdechl nešťastné Dido nesmrtelnost.
