Opera je uváděna v italském originále s českými titulky. Délka představení 2 hodiny a 50 minut, s přestávkou.
V roce 1815 navštívil Rossiniho (1792-1868) vévoda Francesco Sforza-Cesarini, impresário známého římského divadla di Torre Argentina. Skladatel se zavázal zhudebnit libreto, které mu vévoda předloží, a měsíc poté odevzdat hotovou partituru. Bylo potřeba, aby námět schválila cenzura, což se ukázalo jako velmi obtížné. Všechna předložená libreta byla zamítnuta – až na Lazebníka sevillského. Rossini tím nadšen nebyl, existoval tu totiž ještě jeden Lazebník sevillský, jehož autorem byl uznávaný doyen Giovanni Paisiello. Rossini dobře věděl, že starý maestro i jeho opera mají řadu příznivců, kteří by mu mohli uvedení nového díla znepříjemnit. Napsal tedy Paisiellovi zdvořilý dopis, v němž pokorně vysvětloval, proč se odvážil komponovat operu na stejný námět. Paisiello odpověděl, že záměr vřele vítá: tiše totiž předpokládal, že opera propadne. Nemýlil se. Při premiéře v roce 1816 opera skutečně skončila fiaskem. Onoho večera však nikdo z diváků netušil, že právě vypískal jednu z nejslavnějších a nejoblíbenějších oper budoucnosti… Členové převážně italského inscenačního týmu pro brněnské publikum připravili půvabnou podívanou ve stylu comedie dell’arte.