Na podmanivou hudbu Antonína Dvořáka se před vámi rozehraje snový příběh mladé ženy. V Silent Woods se protagonistka ponoří do hlubin své mysli, kde se setkává s ozvěnami minulosti. Vztah, který ji kdysi formoval, se vrací v podobě podvědomých vzpomínek. Po probuzení čeká hrdinku zásadní volba: vrátit se do známé minulosti, nebo se vydat na cestu za novým, neznámým horizontem?
Capriccio neboli italsky rozmar může označovat stav mysli osoby z hlediska vnímání okolí a podnětů. V případě choreografie Capriccio jde o vnímání toho, co pro nás je štěstí a co nás dělá šťastnými. Jestli štěstí není náhodou pouhou iluzí? Něco jako filmový MacGuffin, který spouští řadu událostí a kolem kterého se odehrává děj. Naše touha po něčem, o čem si myslíme, že nás udělá skutečně šťastnými, může být nic. Zároveň nás ale nutí k tomu, abychom toho nic za jakoukoliv cenu dosáhli. Pokud jste přečetli až do tohoto místa, možná očekáváte nějaké hluboké poselství nebo vysvětlení. Ale co když vám řekneme, že tento text je vlastně nepodstatná věc, která pro vás nic důležitého nepřináší a je vlastně pouhým rozmarem produkčního oddělení? Není to paradoxní? Hledáme smysl tam, kde možná žádný není, stejně jako často hledáme štěstí v nedosažitelných cílech. A přesto, není právě toto hledání tím, co dává našemu životu dynamiku a vzrušení? Děkujeme za váš čas a přejeme vám příjemný a ničím nerušený zážitek. Nechť je pro vás toto Capriccio momentem k zamyšlení nad vašimi vlastními rozmary a pojetím štěstí.
For2 nabízí pronikavý pohled na komplikovaný vztah mezi materiálním bohatstvím a lidskými vztahy. Může mince narušit pouto silnější než ocel? For2 odhaluje křehkost vztahů ve světě, kde vládne materialismus. Tam, kde se zdála být pevná půda, se najednou objevují trhliny. Diváci se stanou svědky okamžiku – jak může zdánlivé bezpečí přinést nejistotu a zdánlivé bohatství chudobu ducha. For2 nás zve k zamyšlení nad tím, co skutečně tvoří bohatství našich životů.
