Josef Berg: Snídaně na hradě Šlankenvaldě
Alois Piňos / Dalibor Chatrný: Genesis
Miloslav Ištvan: Láska, vzdor a smrt pro mezzosoprán a komorní soubor na podnět hry bratří Mrštíků Maryša
Petr Kofroň: Ghetto Brünn
Okolo roku 1960 se v Brně uskupilo jakési „studijní společenství“ skladatelů, kteří prošli bouřlivými názorovými změnami, zaměřené na poznávání tzv. Nové hudby. Nepsanými členy byl Alois Piňos, Josef Berg a Miloslav Ištvan. Díky koncentraci obdobně zaměřených, ač osobnostně rozdílných individualit bývá období let 1960–1970 označováno „zlatým věkem brněnské avantgardy“. První plodem tohoto ovzduší byla brněnská tvůrčí skupina A (název byl určen alfabetickým řazením, počítalo se, že vzniknou další skupiny B, C…), jejímiž členy byli skladatelé Jan Novák, Alois Piňos, Josef Berg, Miloslav Ištvan, Zdeněk Pololáník, výtvarník Dalibor Chatrný, muzikologové František Hrabal a Milena Černohorská a následně Miloš Štědroň. Vznikla zde nová tendence akceptující vývoj západoevropské hudby, hledání, experimentování, propojení výtvarného, divadelního a hudebního umění. Velmi osobitou uměleckou osobností na pomezí hudby, divadla a literatury, která měla pro brněnské hudební dění nezastupitelnou úlohu, byl předčasně zemřelý Josef Berg (1927–1971). Z jeho rozsáhlého díla je dodnes inspirativní především jeho hudebnědramatická tvorba. Loutkoherecký výstup Snídaně na hradě Šlankenvaldě vznikl v roce 1966 a je v něm použitý dialog v archaické loutkoherecké češtině konce 19. století, pouze zpěv českého horníka zní v němčině.
Skladatel Alois Piňos (1925–2008) a výtvarník Dalibor Chatrný (1925–2012) vytvořili v letech 1969–1970 tři unikátní audiovizuální kompozice. První z nich byla Statická hudba pro diapozitivy a elektroniku, druhá Mříže pro filmový pás a klavír a třetí Geneze pro filmový pás a komorní orchestr. Výtvarný základ Geneze tvoří konfrontace kontrastních prvků vlnovek a sekaných lomených čar, přičemž obsazení orchestru Piňos svěřil sopránovému saxofonu, pozounu, jonice124, harfě, cembalu, houslím, violoncellu a bicím nástrojům.
Láska, vzdor a smrt Miloslava Ištvana vznikla v roce 1984. O rok dříve vytvořil skladatel scénickou hudbu k dramatu Maryša Aloise a Viléma Mrštíkových, které jej velmi oslovilo díky svému dramatickému příběhu, sociálnímu podtextu i folklornímu prostředí Slovácka. Ištvan zde vedle mezzosopránu užil netradiční obsazení: polyfonní a monofonní syntetizéry, dva cimbály a bicí nástroje.
Skladba Ghetto Brünn Petra Kofroně (nar. 1955) vznikla v roce 2022 na objednávku Brno Contemporary Orchestra. Kompozice předního českého skladatele je určena komornímu orchestru.
Jiří Zahrádka
