Projekt vzniká ve spolupráci občanských sdružení Hudební lahůdky a Opera na cestách, Masarykovy univerzity, polské asociace Art in Motion a Národního divadla Brno a je součástí oslav 95. výročí založení Masarykovy univerzity.
Záštitu nad projektem převzali hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek a primátor Statutárního města Brna Roman Onderka.
Starověké báje fascinovaly umělce všech žánrů napříč staletími, operní skladatelé a libretisté nebyli žádnou výjimkou. Vždyť operní historie je utkána z lásky, tragédie, touhy po pomstě a hrdinských činů. A dobře tomu, neboť co jiného než hudba a nástroj nejdokonalejší - lidský hlas - dokáže vyjádřit i ty nejjemnější emoce, vášně a hnutí mysli.
Příběh tragické lásky Dido, hrdé královny Kartága, k trojskému hrdinovi a bájnému zakladateli Říma Aeneovi se stal inspirací k mnoha uměleckým dílům. Jedním z prvních zpracování byla Aeneida římského dramatika Vergilia. I do světa opery tito nešťastní milenci vstoupili hned na jejím počátku, aby se stali jeho nepostradatelnou součástí. Řada operních zpracování patří k důležitým dílům v operní historii, jako například Dido and Aeneas Henryho Purcella nebo pozdější Les Troyanes Hectora Berlioze. A bylo to právě libreto Didone abbandonata (Opuštěná Dido), které stálo na prahu kariéry italského libretisty Pietra Metastasia (1698-1782) dramatika, bez kterého si historii opery ani nedokážeme představit. Metastasiova Didone abbandonata byla v rozmezí jednoho století zhudebněna více než šedesát krát a autorem prvního zhudebnění se stal neapolský skladatel Domenico Sarri (1679-1744). Sarriho opera měla premiéru 1. února 1724 v Teatro San Bartolomeo v Neapoli a jako v pořadí skladatelova šestnáctá opera je považována za důležitý příklad jeho vrcholného skladatelského období. Didone abbandonata byla ve své době velmi ceněna a stala se oblíbeným titulem na italských scénách a v roce 1730 byla uvedena v přepracované podobě v Benátkách.
Říká se, že hudba nezná hranic. Důkazem toho jsou díla skladatelských hvězd 18. století, jakými byli např. Leonardo Vinci, Francesco Feo či právě Domenico Sarri, která se dochovala v moravských archivech. Řada děl byla krátce po své italské premiéře hrána na Moravě, což svědčí o nepřetržité kulturní výměně s Itálií a přímém spojení moravských zemí se samotnou kolébkou operního umění. Na podzim roku 1734 došlo také k brněnskému uvedení Sarriho Didone abbandonata operní společnosti A. Mignottiho v divadle, které stálo na místě dnešní Reduty.
Dnes se Didone abbandonata vrací po 280 letech do míst svého původního brněnského provedení. Své síly spojili mladí umělci z několika zemí – režie a scénická výprava je dílem Tomáše Pilaře, hudebního nastudování se ujal Jan Čižmář, mezinárodně uznávaný loutnista a odborník na starou hudbu. Hlavní roli ztvární Andrea Široká, přední sólistka Janáčkovy opery, po jejím boku v roli Aenea stane Stanislava Jirků, sólistka pražského Národního divadla. Role zavrženého nápadníka Iarba se ujme talentovaný basbaryton Roman Hoza. V dalších rolích se představí slovenská sopranistka Michaela Kušteková a kontratenor Michal Ptáček, oba mladí pěvci, kteří si již vydobyli uznání na poli interpretace barokní hudby. Orchestr {oh!} Orkiestra Historyczna z polských Katovic se systematicky věnuje historicky poučené interpretaci staré hudby na dobové nástroje a patří mezi právem uznávané soubory.
Umění minulých staletí je důležitou součástí naší existence, jsou to kořeny, ze kterých jsme vzešli a které nám mohou pomoci přiblížit svět našich předků. To je bezpochyby jeden z důvodů, proč se dnes operní díla 18. století těší rostoucí popularitě. Uvádění barokních oper v historicky poučené interpretaci dnes patří k důležitým trendům uměleckých souborů celého světa a tak přes propast téměř tří století přinášíme Sarriho Didone abbandonata jako obraz kultury našich předků viděný očima současné generace umělců.
obsah opery
Didone, královna Kartága, slíbila svou ruku králi Iarbovi, ale zamilovala se do trojského válečníka Enea, který se svou lodí ztroskotal na pobřeží Kartága. Iarba se vypraví na dvůr Didone v převlečení za posla Arbaceho, aby královnu varoval, že Enea se nemůže stát králem Kartága a sám se ucházel o její ruku. Didone odmítne Iarbovu nabídku a oznámí chystaný sňatek s Eneem. I Eneas miluje Didone, ale přesto prosí její sestru Selene, aby královně řekla o jeho plánu opustit Kartágo a vydat se do Itálie, jak mu určuje sudba bohů. Iaraba se pokusí rozpoutat válku, je však Eneem poražen. Didone se snaží přesvědčit Enea, aby zůstal v Kartágu a oženil se s ní. Enea je však pevně rozhodnut nastoupit předurčenou cestu a opouští město. Kartágo je zničeno a zdrcená Didone spáchá sebevraždu.
