Antonín Dvořák: Dvě klavírní skladby (Ukolébavka a capriccio), B 188
Josef Suk: Jaro op. 22a
Leoš Janáček: Po zarostlém chodníčku, JW VIII/17 (výběr)
Posluchači klavírního oboru HF JAMU přednesou v autentickém prostředí Památníku Leoše Janáčka na Mistrův nástroj Ehrbar, který dostal jako svatební dar a provázel jej celým životem, skladby tří významných velikánů české hudby.
V druhém, úspěšném roce svého působení na newyorské konzervatoři se rozhodl Antonín Dvořák (1841–1904) strávit letní prázdniny doma v Čechách, na svém letním sídle ve Vysoké. Tam v roce 1894 vznikl klavírní cyklus Humoresky, a skladatel se hned se pustil do kompozice dalšího. Ten však nedokončil, zůstal pouze torzem tvořícím dvě skladby Ukolébavka a Capriccio. Tyto skladby byly vydány až po skladatelově smrti v roce 1911.
Dvořákův milovaný žák a později také zeť Josef Suk vytvořil svůj klavírní cyklus Jaro snad ve svém nejšťastnějším životním období, v roce 1902. S Českým kvartetem jako sekundista dobýval svět, komponoval, těšil se spolu se svou milovanou ženou Otylkou z narození syna Josefa. Toto harmonické období však zanedlouho skončilo úmrtím Antonína Dvořáka a krátce nato také Otylky. Cyklus reflektující skladatelův lyrismus i osobní štěstí patří k vrcholným Sukovým klavírním kompozicím.
Cyklus klavírních poetických skladbiček Po zarostlém chodníčku vznikal postupně v letech 1900, 1908 a 1911. Pět skladeb cyklu napsal Janáček v roce 1900, tedy ve svých 46 letech. Vyšly jako drobné kusy pro harmonium v sešitech Slovanské melodie, které vydával ivančický učitel Emil Kolář. Na rozšíření cyklu měl vliv redaktor Jan Branberger, jenž v roce 1908 smluvil vydání skladeb u pražského nakladatele Bedřicha Kočího. Tento nakladatelský zájem o vydání stávajících skladeb vedl Janáčka ke kompozici dalších částí, takže cyklus se rozrostl na deset čísel, ke kterým skladatel přiřadil poetické názvy. Cyklus vyšel tiskem v roce 1911 v nakladatelství A. Píši a v témže roce doplnil skladatel ještě tři nové skladby již bez názvů, dnes známé pod názvem druhá řada. Tyto drobné, intimní skladbičky přinášející některé skladatelovy vzpomínky dnes patří k jeho nejznámějším a nejhranějším dílům.
Jiří Zahrádka
