Manon Lescaut

Láska nezná hranice, má vina upadne v zapomnění, ale má láska nezemře… Žádná lidská slabost krásné Manon není cizí – chtěla by lásku mladého rytíře Des Grieux i život v přepychu a bohatství, který jí může poskytnout jen starý bankéř Géront… Všechno má ale svou cenu a ani láska nedokáže vše zachránit.

„Manon je hrdinka, které věřím, a proto si nemůže nezískat srdce publika. Proč by o Manon nemohly vzniknout dvě opery? Žena jako Manon může mít více než jednoho milence. Massenet ji cítí jako Francouz, s pudrem a menuety. Já ji budu cítit jako Ital, se zoufalou vášní,“ prohlásil odhodlaně Puccini, když se mu jeho nakladatel snažil rozmluvit komponování opery na již zhudebněný námět. A dobře udělal, protože Manon Lescaut od svého uvedení v Turíně roku 1893 patří k jeho velkým úspěchům. Co slíbil, to dodržel a nabídl svému publiku vášeň, zoufalství a naději, která překoná i tragický konec hlavní hrdinky. Láska přece nikdy nezemře.