libreto: Karel Sabina
autor: Bedřich Smetana
hudební nastudování: Petr Vronský
dirigent: Jakub Klecker, Jaroslav Kyzlink
režie: Ondřej Havelka
scéna: Alexandra Grusková
kostýmy: Alexandra Grusková
sbormistr: Josef Pančík
choreograf: Jana Hanušová
dramaturg: Patricie Částková
asistent dirigenta: Pavel Šnajdr
asistent režie: Barbora Hamalová
asistent sbormistra: Pavel Koňárek
asistent choreografie: Petr Přibyl
Osoby a obsazení 13.09.2014 19.00
| Krušina, sedlák | Jiří Klecker |
| Ludmila, žena Krušinova | Jitka Zerhauová |
| Mařenka, dcera Krušinova | Alena Miro |
| Mícha, gruntovník | Ladislav Mlejnek |
| Háta, žena Míchova | Jana Iskrová |
| Vašek, syn Míchův | Zoltán Korda |
| Jeník, Míchův syn z prvního manželství | Aleš Briscein |
| Kecal, vesnický dohazovač | Jiří Sulženko |
| Principál | Zdeněk Šmukař |
| Esmeralda | Andrea Široká |
| Indián | Igor Loškár |
| Provazochodec / Provazochodkyně | Ladislav Kaiser |
Dirigent představení: Jakub Klecker
Sbor a orchestr Janáčkovy opery NDB
Premiéra 24. března 2006 v Janáčkově divadle
Po úspěšné premiéře své operní prvotiny Braniboři v Čechách se Bedřich Smetana rozhodl pro kompozici opery vpravdě národní. Spolu se spisovatelem Karlem Sabinou vybrali venkovský námět vycházející ze Sabinova humoristického románu Věčný ženich. Děj nás zavádí do české vesnice, kde žijí Jeník a Mařenka, dva mladí lidé, kteří se mají rádi. Mařenka se má však provdat za syna bohatého sedláka Míchy, u něhož se její otec zadlužil. Inscenace režiséra Ondřeje Havelky patří od své premiéry právem k divácky nejoblíbenějším titulům našeho repertoáru. Sám Havelka o ní říká: „Základní inscenační princip není nikterak extravagantní, neboť se přiznám, že nejsem zvláštním příznivcem násilných aktualizací a posunů klasických děl do současnosti. Rozhodně však nejde o obvyklé, říkejme mu ,holubičkové‘ klišé, ke kterému se často uchylují inscenátoři v obavě, aby neposkvrnili tradiční posvátnost nejdůležitější české národní opery. Mým záměrem je vytvořit představení, které bude živým, pestrým a hlavně zábavným hudebním divadlem, vždyť koneckonců jde o komickou operu.“
