Beránci a vlci – věčné hledání svobody mezi životem a smrtí
(koncertní provedení alba Beránci a vlci s filmovou projekcí)
Beránci a vlci je:
- 60minutová attaca suita Mariana Friedla vycházející z lidové hudby východní Moravy
- stejnojmenné album oceněné cenou Anděl 2017 v kategorii folk (album vzniklo s finanční podporou Ministerstva kultury)
- ansámbl sestavený ze čtyř hudebních projektů: Jitka Šuranská Trio, Ženský sbor z Kudlovic, Sdružení nezávislých jazzmenů, RukyNaDudy
- stejnojmenný film tvůrčího tandemu Marian Friedl-Ivo Bystřičan určený jako vizuální doprovod živého provedení suity (film vznikl s finanční podporou Ministerstva kultury)Hudebně-filmový projekt Beránci a vlcipřináší na koncertní pódium stejnojmennou suitu v provedení 22členného ansámblu společně s filmovou projekcí. Film vznikl jako vizuální doprovod již existující hudby, autorem námětu a scénáře je autor suity Beránci a vlci Marian Friedl, režie a kamery se ujal Ivo Bystřičan.Téma projektu Beránci a vlcije putování liminálním prostorem, v němž jedno prostupuje druhé. Tady mizí ostrost hranic mezi teď a kdysi, mezi životem a smrtí, beránky a vlky, veselým a smutným, mezi pozitivním a negativním. Ačkoli nás totiž hranice všudypřítomně obklopují a na první pohled zřetelně vymezují například černou od bílé, jakmile se přiblížíme ke styčné ploše dvou protikladů, zjistíme, že svět je právě zde mnohem barevnější, než jsme čekali.
Průzkumu hranic je podřízena celková koncepce projektu v mnoha rovinách:
- převažují zde lidové písně (nebo autorské skladby z východomoravské hudby vycházející) a lokality z východomoravského pohraničí, kde se po staletí setkávaly vlivy kultur západu a východu
- téma hranic (ohraničení, hraničnosti, překračování hranic atp.) je obsaženo konkrétněji nebo abstraktněji v tématech písní i v tématech doprovodného filmu
- jednotlivé skladby na sebe navazují téměř bez pauz, hranice mezi nimi jsou nejasné, prolínání scén a záběrů sleduje tutéž koncepci
- projektu se účastní čtyři různé hudební formace (viz dále), kde se každá pohybuje ve svých vlastních výrazových, zvukových i hráčských hranicích, ale zde se propojují v jeden hlas
- popírají se hranice hudebních žánrů (folklor, jazz, world music, pop), žánrů filmových (hraný dokument, hudební film, mockument, experimentální film), prostupují se umělecké disciplíny hudby a obrazu (muzikanti stojí před projekcí, jíž částečně cloní a současně jsou jí součástí)
