Představte si, že máte 91. narozeniny. Oslavíte je tak, že vyjdete po schodech do třetího patra, uděláte padesát dřepů a vyperete hromadu prádla na valše. Podobného fyzického výkonu se v pondělí dopustila profesorka Alena Veselá, která své narozeniny oslavila koncertem na nové varhany v kostele u jezuitů.
Hra na téměř libovolný hudební nástroj vyžaduje kromě hudebních vloh a píle také fyzické dispozice různého druhu. Dechové nástroje chtějí dobré plíce a zdravé zuby, housle dlouhé štíhlé prsty, pro hraní na varhany musíte být tak trochu atlet. Alena Veselá si na svá aktivní léta vzpomněla v plné síle. Koncertní činnosti se už delší dobu nevěnuje, ale nové luxusní varhany v chrámu Nanebevzetí Panny Marie a páter Martin Bejček, který je přivedl na svět, ji vyprovokovaly k novým činům. Nový nástroj byl až příliš velké lákadlo, než aby ji nechalo v klidu, začala znovu cvičit a výsledek jsme v zaplněném kostele mohli slyšet všichni. Byl obdivuhodný.
Poslouchali jsme skladby Jana Křtitele Kuchaře, Domenica Zipoliho, Jeana F. Dandrieua a koncert pochopitelně završil Johann Sebastian Bach. Ale kromě toho – a možná především – jsme poslouchali kus hudebního a vůbec kulturního života města v posledních šedesáti letech. Absolutorium JAMU v roce 1951, koncerty, nahrávky, vyučování, ale také založení Brněnského varhanního festivalu, činnost ve Spolku přátel hudby a vytrvalé angažmá v boji za důstojný koncertní sál pro Brno – to všechno trvá dodnes. Alena Veselá prý pochybovala, že se nových varhan dočká, a nedávno mi o koncertním sálu říkala to samé. Bylo by hezké, kdyby jí bylo dopřáno alespoň poklepat na základní kámen, i když chodit s takovými žádostmi na magistrát se podobá spíš bušení na vrata, za kterými nikdo není. Alena Veselá byla první polistopadovou rektorkou JAMU, vytvořila novou Divadelní fakultu, díky ní škola získala výukové a ubytovací centrum Astorka a má rekonstruované Studio Marta. O novém a svěžím duchu, který s ní škola po roce 1989 nabrala, ani nemluvím.
Repertoár koncertu si zvolila uvážlivě, vynechala soudobou hudbu, jíž se během své kariéry rovněž intenzivně věnovala, a koncert směřovala především k předvedení bohatých zvukových možností nového nástroje. Nevynechala ani lehce bizarní rejstřík „zimbelstern“ – činelovou hvězdu, která svým cinkáním připomněla atmosféru Vánoc. Ostatně i Dandrieuova Or nous dites Marie, při níž se rozezněla, je variací na vánoční píseň a trošku jsme s ní vybočili z liturgického roku i úmorného vedra venku. Bachova chorální předehra Nun komm, der Heiden Heiland a Fantazie g moll završily asi třičtvrtěhodinové vystoupení a v té chvíli si určitě všichni přáli, aby nebylo poslední.
Hudebním blahopřáním bylo navazující vystoupení prof. Hany Bartošové, která u Aleny Veselé studovala. Po fuze Jana Křtitele Vaňhala jsme se dostali i blíže k současnosti s Vigilií Bohuslava Martinů – v jejím jemném a křehkém zvuku posluchač naplno ocenil, že v novém stroji nic nevrže a neskřípe, všechno zní krásně čistě a je možné se soustředit na krásu samotné hudby. Pozdně romantické variace Oresteho Ravanella zakončily slavnostní večer.
Martin Bejček od řečnického pultu pozdržoval potlesk – schody z kůru vedou mimo prostor samotného chrámu a ta, které byl především určen, by z něj nic neměla. Do rychle vytvořené fronty gratulantů se míchala oficiální blahopřání města a JAMU. Ze strany Aleny Veselé bylo podle jejího zvyku všechno jaksi neokázalé, ale spontánně slavnostní atmosféra vydala za deset alegorických vozů. Přál bych Aleně Veselé, aby se dočkala reálné naděje na to, že bude stát nový koncertní sál. Aby nová grantová komise přestala její Spolek přátel hudby považovat za sdružení starců, které městu nic nepřináší. Aby dál pracovala a občas ještě koncertovala přeji sobě i všem okolo.
Narozeninový varhanní koncert. Jan Křtitel Kuchař: Fantazie d moll, Domenico Zipoli: Elevazione, Offertorio, Jean Francois Dandrieu: Or nous dites Marie, Joseph est bien marié, Johann Sebastian Bach: chorální předehra Nun komm, der Heiden Heiland (BWV 659) a Fantazie g moll (BWV 542) – Alena Veselá. Jan Křtitel Vaňhal: Praembulum a fuga in C, Bohuslav Martinů: Vigilie, Oreste Ravanello: Tema e variazioni in si minore – Hana Bartošová. 7. 7. 2014, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Brno.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..