Baletní gala v Brně: oslava tradice i sebevědomí

Baletní gala v Brně: oslava tradice i sebevědomí

Ten večer byl nejen slavnostní, mimořádně obsazený, ale zejména v mnoha optikách hodnotný, přínosný i významný. Nablýskané baletní gala souboru Národního divadla Brno včera v Janáčkově divadle totiž ukázalo mnoho důležitých věcí. Jednak se galakoncert odkázal k úctyhodnému stému výročí baletního souboru v Brně, dále představil město jako respektované ohnisko tanečního umění, kam neváhají přijet největší hvězdy současnosti. A  konečně: v této prvoligové konkurenci obstál i domácí soubor, který se poměřil s evropskou špičkou. Připočtěte k tomu ještě opravdu bouřící nabitý sál Janáčkovy opery čili přes tisícovku spokojených diváků a výše avizované umělecké zisky jsou završené.

balet_gala_2020_foto_kuba_jira_02

Oksana Skorik a Philipp Stepin

Není mnoho evropských divadel, která se mohou pyšnit tak dlouho baletní tradicí. Ta se v Brně regulérně ustavila v roce 1919 tedy v mladé republice. Druhý nejstarší baletní soubor tuzemska (v pražském Národním divadle vznikl takový ansámbl hned při jeho založení) tak začal psát historii, jejíž století se včera opravdu důstojně slavilo a připomínalo. Historický exkurz ale není cílem této recenze, i tak je potřeba vzpomenout jméno legendárního Iva Váni Psoty, který brněnský balet vedl hned třikrát a při svém nástupu se stal i nejmladším uměleckým šéfem v zemi. A stejně jako stávající umělecké výsledky je i dnes potřeba neustále zpřítomňovat také jméno muže ovládajícího devět jazyků, tanečníka a choreografa se skutečně celosvětovými zkušenostmi od Evropy přes Severní i Jižní Ameriku. Psota posunul Brno a zdejší balet skutečně ke světovosti a to nejen prvním uvedením jednoho z nejúspěšnějších tanečních dramat 20. století – Prokofjevova baletu Romeo a Julie v roce 1938. To je primát, kterým se město dodnes oprávněně může pyšnit, musí a má si jej připomínat. Váňa tímto počinem totiž přepsal kulturní dějiny.

balet_gala_2020_foto_kuba_jira_03

Natascha Mair a Davide Dato

Ale zpět ke svátečnímu a stejně tak triumfálnímu večeru. Exkluzivní koncertní galaprogram s účastí tanečních hvězd z nejvýznamnějších evropských baletních souborů byl zajímavě rozlomený do dvou polovin. Do přestávky se diváci mohli těšit z klasických pas de deux; ve druhé polovině zase ze současných choreografií. Už z podstaty podobných galavečerů šlo o výběr toho nejlepšího z bílé klasiky. Je ovšem neméně zajímavé, že stejně vášnivě jako ukázkám z Louskáčka, Bajadéry či Dona Quijota publikum hlasitě aplaudovalo něžné a křehké choreografii After the Rain na moderní hudbu Arvo Pärta, kterou v choreografii Christophera Wheeldona špičkově zatančila emeritní hvězda Bavorského státního baletu v Mnichově Lucia Lacarra a Matthew Golding, emeritní superstar Královského baletu Londýn. Možná ani není třeba se obírat mimořádným a očekávatelným tanečním mistrovstvím, které tento interpretační crème de la crème nabídnul. Přítomným milovníkům baletu jistě docvaklo, jak logisticky náročná musela být příprava tohoto gala. V Brně si totiž daly včera dostaveníčko baletní hvězdy z Moskvy, Petrohradu, Vídně, Amsterodamu, Budapešti a samozřejmě nechyběli sólisté z národních divadel z Prahy, Bratislavy a Brna. A právě tento mezinárodní rozměr Brnu slušel stejně jako všechny ty dechberoucí technicky dokonalé výskoky, piruety či bravurní tance na špičkách. Město podobnými podniky skutečně míří do Evropy a stvrzuje navíc internacionální povahu tance. Ostatně balet Národního divadla Brno je druhým největším tanečním tělesem v České republice a v současné době je v souboru padesát tanečníků ze dvaceti zemí celého světa.

balet_gala_2020_foto_kuba_jira_04

Lucia Lararra a Matthew Golding

Jmenovat všechny nelze, i tak v programu zazářily ruského hvězdy jako primabalerína Oxana Skorik z Mariinského divadla Petrohrad vedle prvního sólisty Philippa Stepina ze stejného souboru. Dále Diana Kosyreva tedy protagonistka Maďarského národního baletu Budapešť a vedoucí sólista Velkého divadla v Moskvě Igor Tsvirko. Vedle zavedených tanečníků dostaly prostor i mladé vycházející hvězdy jako první sólista Královského baletu Londýn Cesar Corrales a jeho londýnská kolegyně Sarah Lamb. Podobný import v Brně nezažíváme často a publikum opravdu nadšeně aplaudovalo třeba prvním sólistům Vídeňského státního baletu tedy dvojici Natascha Mair a Davide Dato.

A v této hvězdné plejádě se neztratily také domácí první sólistky Ivona Jeličová a Klaudia Radačovská, které v premiéře odtančily choreografii na slavný Delibesův Flower duet. Šlo o zdařilou choreografickou práci zdejšího uměleckého šéfa Mária Radačovského. A toto číslo programu i závěrečný fragment Gnawa v podání domácích, nabídly moderní choreografii. Pod opusem Gnawa je podepsán velikán se světovým renomé Nacho Duato.   Vše v úhrnu dokázalo, že brněnský balet si může dovolit vystupovat vedle světové první ligy. To se jistě pozitivně odrazí nejen v atmosféře, ale i v oprávněně hrdém a důležitém sebevědomí brněnského baletu. Pro všechno výše zmíněné lze tedy směrem k brněnskému baletnímu souboru a včerejšímu večeru zvolat jediné: Bravo!

GALA 100 LET BALETU NdB

Sobota 25. ledna 2020 v Janáčkově divadle

Foto Jakub Jíra

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Nejčtenější

Kritika

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více