Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftling.
Ač se to může zdát jako samozřejmost, Dirty Loops začali svůj koncert přesně na čas, což u populárních koncertů rozhodně zvykem nebývá. Úvodních tři písně v čele s Run Away, zazněly téměř jako suita, která byla přerušena pouze krátkým přivítáním brněnských fanoušků. Už během této úvodní sekvence bylo předznamenáno, kterým směrem se bude koncert ubírat: playlist byl sestaven z originálních kompozic kapely i z coverů jiných umělců. Hned ze začátku se také ukázalo, že jakékoliv chyby v provedení, byť pouze drobná zaváhání se očekávat nedají, což se při koncertu potvrdilo. Při čtvrté písni Living For The City (Stevie Wonder cover) vyzval zpěvák Jonah Nilsson publikum, aby se k němu se zpěvem přidali. Oproti běžné praxi nepředzpívával jednotlivé linky, ale vyzval diváky, aby improvizovali vždy po zaznění fráze „Livin just enough“, což vyústilo v minimálně zajímavý hudební efekt.
Při následujícím Going On A Date se v rozsáhlejším sóle výrazněji představil baskytarista Henrik Linder. V pasáži, která svým charakterem připomínala latinskoamerickou hudbu, předvedl technicky absolutně dokonalé virtuózní baskytarové sólo. Dokázal, že se v současnosti opravdu řadí mezi špičku tohoto nástroje. V následující baladické It Hurts se pak ukázal zase zpěvák Jonah Nilsson, který naplno předvedl svůj obrovský rozsah. Plně a silně mu zněly i ty nejvyšší tóny ve falzetu. Nilsson pak pravidelně přecházel mezi „pouhým“ zpěvem a částmi, kdy hrál na klávesy, popřípadě obojí kombinoval. Nezaměnitelný zvuk skupiny byl dotvářen bubeníkem Aronem Mellergårdem, který precizně udržoval rytmus a kapelu držel rozdrobenými, přesto dokonale přesnými rytmy. Jeho hru nelze označit jinak, než že „šlapal jako hodinky“. I on ale dostal možnost představit se během sóla například v písních Circus nebo Work Shit Out. Celkový zvuk kapely tmelil dohromady klávesák a vokalista Kristian Kraftling, který není oficiálním členem Dirty Loops. Kapela ho ale najala, aby se nemusela uchýlit k používání podkladů, za což si zaslouží obrovskou pochvalu, neboť se z používání nahrávek při koncertu v dnešní době stala běžná praxe. Dirty Loops ale dokázali pomocí Kraftlinga docílit plného neochuzeného zvuku, až na pár bezpodmínečně nutných pasáží se kapela použití podkladů vyhnula.
Na celém koncertu bylo nejpozoruhodnější, že kapela dokázala perfektně udržet groove, i když jednotliví muzikanti demonstrovali svoji instrumentální zdatnost. Baskytarista Henrik Linder, i přes časté virtuózní vyhrávky, ukázal, jaký je primární účel jeho nástroje a společně s bubeníkem Aronem Mellergårdem se staral primárně o to, aby hudba šlapala. A přestože bubeník velmi často drobil rytmus na malé hodnoty, hudba se z toho nevytratila, což také nebývá samozřejmostí. Zpěvní linky Jonaha Nilssona oplývaly výrazným zdobením a často velmi náročnými postupy, které pro něj ovšem nepředstavovaly žádnou výzvu a v jeho podání zazněly všechny tóny intonačně přesně. Svůj geniální zpěv navíc doplnil sóly i doprovody na syntezátor, které výborně dopomohly hutnosti celého zvuku. Právě na něm se výrazně podílel i Kristian Kraftling, kterému byl ale patřičný prostor pro sóla také nabídnutý. Velkou pochvalu si taktéž zaslouží zvukař, který dokázal perfektně pracovat s akustikou Metro Music Baru. Všechny jednotlivé tóny syntezátorů, zpěvu, baskytary i bicích byly krásně čitelné, což je u takto komplexní hudby vyloženě vyžadováno.
Sečtením všech výše zmíněných aspektů se stal z koncertu Dirty Loops v rámci festivalu Groove Brno dokonalý hudební zážitek, který bude ve fanoušcích ještě dlouhou dobu rezonovat. Publikum oplácelo perfektní výkony muzikantů bouřlivým potleskem, což v samém závěru vedlo k přídavku v podobě tří písní.
Dirty Loops:
Jonah Nilsson – zpěv, klávesy
Henrik Linder – basová kytara
Aron Mellergård – bicí
Kristian Kraftling – klávesy, vokály
setlist:
Run Away
Roller Coaster
Sayonara
Living For The City
Going On A Date
It Hurts
Just Dance
Turbo
Next To You
Coffee Break Is Over
When The Time Is Right
Circus
Follow the Light
Baby
Breakdown
Work Shit Out
Přídavky:
Old Armando
Rock You
Hit Me
sobota 30. 11. ve 20 hodin, Metro Music Bar
Zatím nebyl přidán žádný komentář..