Requiem za mladého básníka je kompozice, ze které jde místy až hrůza. Nemluvím jen o účinku na posluchače, ale také o náročnosti na provedení. Je to ryze festivalová záležitost, která letos zakončila Cresc... 2013 – tedy bienále moderní hudby ve Frankfurtu. Na provedení se podílel i Český filharmonický sbor Brno se sbormistrem Petrem Fialou.
Mimořádné dílo dokončil Bernd Alois Zimmermann v roce 1969 a nakupil v něm všemožné (ne-li všechny) kompoziční prostředky, které měla evropská hudba tehdy k dispozici. Kompozice by v tomto směru mohla být chápána jako pokus vyrovnat se se Schönbergovými Gurre-Lieder. Není to ale žádná hudební retrospektiva, kompoziční i výrazové prostředky jsou vršeny na sebe v překrývajících se vrstvách, z nahrávek se ozývají mimo jiné hlasy Hitlera, Churchilla, Chamberlaina, Jana XXIII. i pro nás mimořádně dráždivý – a v době vzniku aktuální – projev Alexandra Dubčeka. Zaslechneme Isoldinu smrt z lásky, Beatles, Beethovenovu devátou. Zhudebněné fragmenty textů Aischyla, Alberta Camuse, Ezry Pounda, Jamese Joyce. Z nahrávky zní němčina, latina, maďarština, slovenština... výčty začínají být dlouhé, ačkoliv nejsou ani v jednom případě zdaleka úplné.
Pokud si kladete otázku, kdo je tím mladým básníkem, za něhož se slouží toto divoké Requiem, neuslyšíte žádné jméno z dějin literatury. Zimmermann svou kompozici sice označoval za jazykovou a jazykovědnou, zmiňoval se o Jeseninovi, ale tím mladým básníkem myslel Evropu. Je to requiem za epochou, společností v krizi a uprostřed studené války. Za světadíl, ze kterého náhle slyšíme všechno a ze všech stran najednou.
K provedení Zimmermannova Requiem je potřeba vypravěč, sopranistka, barytonista, dva smíšené a jeden mužský sbor, několik zvukových záznamů, symfonický orchestr, jazzové kombo a varhany. Problém je takové množství účinkujících do koncertního sálu vůbec nějak naskládat. Ve Frankfurtu se hrálo v Alte Oper, pro Český filharmonický sbor Brno se ale nejednalo o první setkání s tímto dílem. Má je na repertoáru již delší čas a je i mezi účinkujícími na nahrávce, která vyšla v roce 2008 u firmy Cybele Records. Slyšet na ní dále kromě sólistů můžeme Slovenský filharmonický sbor a EuropaChorAkademii, orchestr Holland Symfonia, provedení řídí Bernhard Kontarsky.
Provedení ve Frankfurtu se odehrálo minulou neděli a setkalo se s bouřlivým ohlasem – Requiem za mladého básníka je svým krutým způsobem naprosto strhující. Bylo by fantastické slyšet je někdy v Brně a myslím, že znovuzrozený Moravský podzim by se o to v příštím (nebo spíš přespříštím) ročníku mohl pokusit. Je to opus nejvyšších festivalových parametrů, do dušičkového období by skvěle zapadl, na místě je brněnský a velmi blízko Slovenský filharmonický sbor. Tím třetím by mohl být sbor Janáčkovy opery, který zatím drží v koncertní kondici Josef Pančík, a solidní filharmonie tu je k dispozici taky. Jistě, není to ani za těchto podmínek jednoduché, ale v Brně máme provozovací aparát pro tuto gigantickou skladbu prakticky pod střechou – to jsem si prostě nemohl nechat pro sebe. Tak kdy se na provedení sejdeme – v roce 2015, nebo až 2017?
Zatím nebyl přidán žádný komentář..