Brno je součástí Sítě kreativních měst UNESCO v oblasti hudby

Brno nyní stojí po boku 180 měst z celého světa, která patří do Sítě kreativních měst UNESCO. Pouze tři desítky z těchto měst se soustředí na hudbu. Z České republiky jde vedle Prahy teprve o druhé město přijaté do této Sítě. Udělený titul oceňuje práci umělců, kulturních pracovníků, žánrovou rozmanitost i spolupráci s okolním regionem.

Označením „Kreativní město“ UNESCO ocenilo aktivity Brna na poli hudby, mimořádnou rozmanitost hudební nabídky i plány zařadit hudbu do rozvojových priorit města. „Mám z toho obrovskou radost a jsem hrdý, že se Brnu po úspěchu v Entente Florale podařilo získat další mezinárodní ocenění. Pro všechny je to ta nejlepší zpětná vazba, která svědčí o tom, na jak vysoké úrovni život v Brně je a jaký se v našem městě skrývá potenciál do budoucna. Těším se na možnosti, které to městu nejen v oblasti hudby a vůbec kreativního a kulturního průmyslu přinese,“ uvedl primátor města Brna Petr Vokřál.

Za jedinečné považuje UNESCO také propojení Brna s okolním regionem, který má sám o sobě mimořádně bohatou hudební tradici vyrůstající z folkloru. Po zařazení vily Tugendhat na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 2001 je to další ocenění od této významné mezinárodní instituce. Brno se tak stává součástí Sítě kreativních měst UNESCO, která spojuje města jako Berlín, Reykjavík nebo Šanghaj. Každé město se hlásí k určité oblasti kultury, kterou se vyznačuje a je v ní vyjímečné. Kromě oblasti hudby se města mohou přihlašovat do kategorie design, média, gastronomie, lidové umění a řemesla, film a literatura. 

Titul Kreativní město, který je udílen již od roku 2004, je možné získat v oblastech literatury, designu, hudby, gastronomie, filmu, médií, lidového umění a řemesla a je časově neomezený. V současné době Síť kreativních měst UNESCO tvoří 180 měst ze 72 států z celého světa. Brno je v rámci České republiky teprve druhým městem, které se tímto titulem může pochlubit – prvním se v roce 2014 stala Praha, která se ovšem profiluje jako město literatury. Kreativních měst soustředících se na hudbu bylo dosud dvacet, letos se jejich řady rozrostly vedle Brna o dalších 11 měst z celého světa (např. portugalské Amaranto, novozélandský Auckland nebo chilský Frutillar).

Brno letos kandidovalo již podruhé. K opakování kandidatury bylo Brno vyzváno UNESCEM, které uvedlo, že většina měst získá titul až na základě opakované žádosti. Patronkou a aktivní podporovatelkou brněnské kandidatury byla světoznámá mezzosopranistka Magdalena Kožená. „Pro Brno je to doslova historický moment a já sama mám z toho, že mu bylo přiznáno označení město hudby, nesmírnou radost. Jsem totiž bytostně přesvědčena, že málokteré evropské město má tak kvalitní a přitom zajímavou a pestrou hudební nabídku, nezatíženou zbytečnými metropolitními zlozvyky a přitom poháněnou neskutečně inspirativními a progresivními hudebními osobnostmi. Pevně věřím tomu, že zařazení Brna do společnosti světových hudebních měst pomůže k dalšímu rozvoji města v hudební oblasti a zásadně urychlí i dobudování nového koncertního sálu, po kterém tak dlouho všichni toužíme!“ řekla Kožená.

Členství v Síti kreativních měst není časově omezené. Jeho přínos spočívá v navázání mezinárodní spolupráce s dalšími zapojenými městy, v nových možnostech propagace města a zvyšování atraktivity jako turistické destinace. Město současně s titulem přijímá závazek prosazovat kulturu jako součást své rozvojové strategie a zvyšovat nejen kvalitu nabízených kulturních možností, ale také jejich dostupnost.

Brno se jako město hudby profiluje dlouhodobě. Již v roce 2002 tu vznikl projekt Brno – město hudby, u jehož zrodu stál David Dittrich, současně hlavní koordinátor kandidatury města Brna do Sítě kreativní měst UNESCO. „Přijetí do UNESCO znamená velké uznání pro všechny, kteří se tady věnují kultuře, zejména hudbě. Udělení titulu je také pro celý přípravný tým velkou radostí i obrovským zadostiučiněním. Brno tak dostává jedinečnou příležitost uvést se na hudební mapě světa a navázat kvalitní a inspirativní mezinárodní spolupráci s ostatními kreativními městy,“ podotkl Dittrich.

Na projektu Brno – město hudby od samého počátku participovala řada brněnských hudebních institucí a postupně se připojovaly další. První výraznou iniciativou bylo vytvoření portálu www.mestohudby.cz, na jehož provoz byla v roce 2009 získána podpora od ROP jihovýchod, díky které se začal portál intenzivně rozvíjet. Úsilí organizátorů projektu vyústilo v roce 2015 v první kandidaturu města a v roce letošním k jeho přijetí do Sítě kreativních měst UNESCO.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Nejčtenější

Kritika

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce