Brno zářilo na věhlasném Rheingau Musik Festival v Německu

Brno zářilo na věhlasném Rheingau Musik Festival v Německu

Do posledního místa zaplněná rozlehlá bazilika ve starobylém německém klášteře Eberbach vestoje aplaudovala brněnským umělcům, kteří zde v pátek uvedli Symfonii č. 2 c moll Gustava Mahlera. Devadesátiminutovou symfonii (jednu z autorových nejrozsáhlejších) známou pod názvem Vzkříšení zde uvedla Filharmonie Brno (FB) ve spolupráci s Českým filharmonickým sborem Brno (ČFSB). V sólových partech se představily dvě pěvkyně brněnské opery Pavla Vykopalová a Jana Hrochová, orchestr dirigoval také domácí Dennis Russel Davies. Tento unikátní program zahájí i letošní filharmonickou sezonu v Brně.

rheingau_Musik_Festival_2023_foto_lubos_marecek_04Klášter Eberbach

„Je to skutečně velká prestiž, že nás na tuto mezinárodně ceněnou akci už třiadvacet let zve Michael Herrmann, tedy umělecký a výkonný ředitel přehlídky,“ uvedl sbormistr Petr Fiala. A právě Hermann, který největší soukromě financovaný hudební festival Evropy v roce 1987 založil a dodnes jej vede, brněnské festivalové vystoupení před dvěma tisíci posluchačů osobně zahájil. Už před časem došlo také k jiné umělecké symbióze. Na proslulý festival Rheingau, který se koná vždy od června do září a nabízí na 150 koncertů, jezdí známý brněnský sbor vedený ředitelem Fialou spolu s Filharmonií Brno od roku 2005 a to téměř bez přerušení. Většinou přiváží ty největší vokálně symfonické kusy jako Carmina Burana, což je prý vůbec nejoblíbenější Herrmannova skladba, jak prozradil Fiala.

rheingau_Musik_Festival_2023_foto_lubos_marecek_02Michael Herrmann při zahájení koncertu

Velký zájem je tady ale o českou hudbu a speciálně o Dvořáka, jehož Requiem tady obě brněnská tělesa už uvedla a na příští léto už sem mají nasmlouvanou neméně působivou a žádanou Stabat Mater. Ostatně Dvořákův portrét je také součástí letošní výstavy a dotváří atmosféru středověkého cisterciáckého kláštera, v němž se natáčel slavný film Jméno růže a kde ve sklepích u obrovských středověkých lisů zraje jeden z nejslavnějších ryzlinků světa. Festival zasahuje region Reingau od Frankfurtu přes Wiesbaden až po údolí středního Rýna. Místem konání jsou kulturní památky jako klášter Eberbach, kde vystupují brněnští umělci, zámek Johannisberg, zámek Vollrads a Wiesbaden Kurhaus, vinařství a historické kostely.

rheingau_Musik_Festival_2023_foto_lubos_marecek_03

Hessenský Rheingau je festival s obrovskou tradicí a skutečně velkým renomé, stačí nahlédnout do letošního katalogu na orchestry a dirigenty, v jejichž sousedství brněnští letos hráli: Gustav Mahler Orchester, Gewandaus Orchester, Oslo Philharmonic a další. „Na angažmá se vždy domlouváme už s dvouletým předstihem. Letos to byl opravdu velmi prestižní kus. Mahlerů na festivalu zazní více, ale jeho Druhá symfonie je z nich nejvelkolepější,“ komentovala jedinečné vystoupení ředitelka brněnského orchestru Marie Kučerová. V chrámovém prostoru se specifickou akustikou byl podle ní zvuk kompaktní a vyrovnaný, ačkoli pro hudebníky bylo velmi náročné uhrát celý obrovský kus bez pauzy a při vzdálenostech na největším pódiu, které kdy v bazilice postavili, a navíc ve vysoké letní vlhkosti. „Klobouk dolů před všemi hudebníky a zpěváky,“ dodává Kučerová. V odsvěcené bazilice využívané jako mimořádný koncertní sál stojí pódium i se stupni pro sboristy celoročně na místě historického presbytáře.

„Tímto vystoupením se mi plní opravdu velký sen. Já si vždy moc přála zpívat právě Mahlerovou Druhou. Dostávám se k ní ale vůbec poprvé,“ svěřila pěvkyně sólového partu Pavla Vykopalová. Přes noc ke světlu, od tryzny a smrti v pochmurné první větě až po zářivou pátou, závěrečnou větu, v níž teprve zaznívají dvě ženská sóla: to vše hudebně značí cestu Mahlerovy symfonie Vzkříšení. K posluchačské recepci tohoto mimořádného díla ale v prostorách velké kamenné stavby přispívá i celé spirituálně prosycené místo prastarého kláštera cisterciáků, obklopené nekonečnými vinicemi rýnského ryzlinku.

Jak bylo naznačeno, s monumentálním Mahlerovým dílem vstoupí do své 68. sezony brněnští filharmonikové opět pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Pro něj to bude šestá sezona v čele orchestru. Velkolepé zahájení se Vzkříšením se odehraje 14. září v Janáčkově divadle. ČFSB je podle Kučerové přirozený partner i velká výhoda: „Zdaleka ne všude je v jednom městě takto silné umělecké spojení. Je to pak pro obě strany velké plus při nabízení a vyjednávání projektů. Pokud to jde, snažíme se pak takto nastudované kusy uvést i v Brně. Byla by škoda, kdyby taková hudba zněla jen při společných zkouškách v malém Besedním domě.“ A tak určitě neváhejte a nechte se v půli září pohltit Druhým Mahlerem, který pro svoji monumentalitu není často nasazovaný, ale je neskutečně moderní a při kterém podle ředitelky Kučerové možná občas zapomenete i dýchat...

Foto Luboš Mareček

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Nejčtenější

Kritika

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce