BROLN pětašedesátiletý čili oslava umění lidových zpěváků

BROLN pětašedesátiletý čili oslava umění lidových zpěváků

První adventní neděli se ve Veselí nad Moravou uskutečnil koncert k 65. výročí založení Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (BROLN). Toto hudební těleso tvoří pro mnohé nerozlučnou dvojici právě s Českým rozhlasem Brno. Orchestr vznikl v roce 1952 pro potřeby rozhlasu ze dvou důvodů: k vytvoření archivu kvalitních hudebních nahrávek i hraní živých koncertů po celém světě. Nahrávky BROLNu na starých LP deskách byly pro mnoho „folkloristů“ jedním z prvních setkání s tímto druhem umění. BROLN přinášel umělecky hodnotné úpravy lidových písní a vytvořil trend, který je aktuální dodnes.

Slavnostním večerem provázel Břetislav Rychlík, který zůstal věrný svému improvizačnímu moderátorskému stylu a dodal pořadu nadhled. I přesto profesionálně nezastřel blízký vztah, který k ansámblu a jeho sólistům chová. Krom uvedení jednotlivých vstupů nechal posluchače nahlédnout do historie tělesa a představil jeho nejvýraznější osobnosti.

bROLN_Verbunk Peveckeho sboru z Velke nad VelickouVerbuňk Pěveckého sboru z Velké nad Veličkou 

Význační sóloví zpěváci byli nosným pilířem celého pořadu. Nebylo tomu náhodou. Šlo o ohlas původního směřování BROLNu, který se vine celou jeho historií. Zakladatel orchestru Jaroslav Jurášek totiž už v počátcích vsadil na výrazné regionální zpěváky a bezesporu se mu to vyplatilo. Mezi první sólisty patřili Božena Šebetovská a Jožka Severin z Podluží, bratři Dušan a Luboš Holí z Horňácka či Jarmila Šuláková z Valašska. Krom horňácké legendy tedy profesora Dušana Holého, který se bohužel nemohl zúčastnit, již všichni prozpěvují v muzikantském nebi. Uspořádání koncertu ve Veselí by se tak dalo považovat za drobnou reminiscenci této regionální spolupráce.

Pětašedesátiletou historii BROLNu tvořily však nejen osobnosti pěvecké, ale také muzikantské či dirigentské. V úvodu koncertu byly připomenuty začátky orchestru, kdy byli v jeho čele dirigenti. Šlo o Aloise Fialu a Emanuela Kuksu a hostujícího Jaromíra Dadáka.

Několikrát byli vyzdvihnuti bývalí primáši a zároveň umělečtí vedoucí, kteří měli pro směřování a hráčskou úroveň orchestru zcela zásadní roli. Musím zmínit alespoň tři z nich. Hráčské umění dvou prvních totiž výrazně přesáhlo folklorním hnutí až do sfér hudby klasické. Bohdan Warchal, slovenský houslista, dirigent a později zakladatel Slovenského komorního orchestru byl významným interpretem zejména barokní hudby. Stejně tak Bohumil Smejkal, který se po svém působení v BROLNu se stal na dvacet let primáriem světoznámého Janáčkova kvarteta. Třetím nezapomenutelným primášem byl Jindřich Hovorka, ač narozen v Českých Budějovicích, tak skvěle interpretující folklor moravský i slovenský. Svým nadšením se zasloužil o udržení a přežití BROLNu i po roce 1993, kdy byl orchestr zrušen. Již těžce nemocen se dožil i jeho obnovení pod křídly Rozhlasu v roce 2006, krátce na to však zemřel.

bROLN_Vlasta GrycovaBROLN a Vlasta Grycová

Rychlík vzpomenul ještě jednoho muže, kterého nelze opomenout pro jeho sepětí nejen s BROLNem, ale i s vysíláním Českého rozhlasu Brno obecně. Byl jím nedávno zesnulý Jaromír Nečas. Člověk, kterého lze jen těžko popsat pár slovy. Redaktor, folklorista, skladatel, muzikant, člen Slováckého krúžku. Objevil pro rozhlas mnoho zajímavých osobností (např. Hanu a Petra Ulrychovy), pořídil obrovské množství folklorních nahrávek (mj. Strážnického festivalu, u jehož počátků také figuroval). Inspirativní člověk, který se netajil tím, že jeho kariéra v Rozhlase počala přesně stejného dne, jako kariéra BROLNu.

Úvodním číslem koncertu byl Myjavský verbuňk v jedné z nejstarších úprav zakladatele orchestru Jaroslava Juráška. Tato skladba se dá považovat již řadu let za neoficiální znělku orchestru. Dále v programu zaznělo několik úprav balkánských lidových písní, které byly v BROLNu dříve velmi oblíbeným materiálem. Jejich technická náročnost ale i efektnost z nich časem vytvořila stálice repertoáru. Ve většině z nich se představil dlouholetý člen ansámblu, hráč na klarinet a tarogato Petr Kavalír (dříve Vysloužil).

Představili však i ti současní sólisté. Kateřina Markytánová a Lidka Malhocká zazpívaly písně ze svých rodných regionů, tedy Kyjovska a Hanáckého Slovácka. Obě disponují krásnými hlasy a pěveckým projevem pro regiony specifickým. Další zpěvačkou byla Magdalena Múčková, která sice oblečena v kroji z Hroznové Lhoty, kde žije, představila Svatební písně z Hriňové v typicky citlivé úpravě již nežijícího cimbalisty Jana Rokyty. Jeho úpravu Kariček zo Šace zazpívala stále skvěle vypadající východoslovenská legenda Mária Mačošková.

bROLN_majstr Martin HrbacMajstr Martin Hrbáč 

Po již zmíněném úvodním verbuňku pokračovala muzika na myjavskou notu a za zpěvu někdejšího uměleckého vedoucího BROLNu Františka Černého. Z mužských interpretů je nutno zmínit také primáše Aleše Smutného, který nabídnul vlastní úpravu písně Jede forman dolinú. Po přestávce uchvátil svým temperamentem valašský zpěvák Pavel Ptáček. Jeho energický projev jistě potěšil nejednoho diváka. Současný cimbalista orchestru Jan Telecký předvedl svůj sólový hráčský um ve Variaci na východoslovenskou karičku. Několikrát se předvedl také současný primáš a umělecký vedoucí Petr Varmuža.

Vrcholem večera pro mne bylo několik výkonů. Vítězslav Pálenský primoval BROLN v písni Zazpívaj slavíčku a v úpravě Jindřicha Hovorky. Šlo o krásnou ukázku hráčských dovedností jednotlivých primášů, kteří ji hrají. Mužský pěvecký sbor z Velké nad Veličkou nechal sál rezonovat svými silnými hlasy v táhlé písni Uderiła skała a verbuňku Ked sem kosił. Jako připomínka dětské pěvecké soutěže Zpěváček, kterou orchestr již řadu let hudebně doprovází, se předvedl dnes již dospělý gajdoš a studovaný zpěvák Michal Marhold. Považuji ho za novodobého nástupce dřívějších pěveckých velikánů BROLNu a to zejména profesionálním projevem, který však nic z lidovosti nepostrádá. Na koncertu zazpíval a zahrál i horňácký majstr Martin Hrbáč a to s krásnou horňáckou sérií písní s názvem Pěkné zkázáníčko. Posluchače dojala svým citlivým projevem rodačka ze Strání Vlasta Grycová. Píseň Dybych byla, tak jak nejsu bohatá je zcela po právu častou a oblíbenou součástí jejího repertoáru. Téměř v závěru došel na podium legendární zpěvák ze slovenské Hrochoti, devětaosmdesátiletý Milan Križo. Po obtížích, s nimiž se dostával po schodech na pódium, si mohl leckdo myslet, že jeho hlas bude slabý jako jeho nohy. Hned po první notě však bylo jasné, že tomu tak není. V doprovodu Pavla Císaríka se jednalo opravdu o výjimečný výkon, za který ho diváci odměnili dlouhým potleskem.

Tři hodiny s BROLNem utekly jako voda. Program byl totiž skutečně sestaven s nejlepším vědomím, ansámbl má stále co nabídnout. I proto namísto obvyklého závěrečného hodnocení použiji zdravici. Celému orchestru přeji hodně štěstí do dalších let a hlavně neutuchající lásku k obrovskému bohatství lidové písně. Kdo to do Veselí nestihnul, uslyší hodinový sestřih z koncertu 26. prosince na Českém rozhlasu Brno. Následně bude záznam k dohledání také v audioarchivu.

Komentáře

Reagovat
  • Jiří Plocek

    22. prosinec 2017, 22:04
    No, myslím, že vzhledem k tomu, že šlo o slavnostní akci, výročí, tak je velmi dobře, že někdo napsal rozsáhlejší text - tudíž není třeba lpět na termínu "aktualita". Město hudby není tak úplně zpravodajský server. Autorka o folkloru něco ví... tak bych to tedy zase až tak razantně neodstřeloval...díky za referát o důležitém počinu.
  • Jaroslav, Brno-Černá pole

    20. prosinec 2017, 15:03
    Fakt "aktualita", recenze koncertu pouhé tři týdny od jeho konání ... Upozorněte paní spolupracovnici na nutnost používat českou gramatiku: chybná shoda podmětu s přísudkem (objevil pro rozhlas Hanu a Petra UlrychovY), patřičné dlouhé ú (cimbalistka Magdalena je příjmením Múčková), Karičky jsou zo Šace ... o interpunkci ani nemluvě. Co kdyby to kruci napsal někdo, kdo o folklóru něco ví???

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Nejčtenější

Kritika

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce