Měl-li někdo v Brně připomenout nedávné nedožité devadesáté narozeniny ruského spisovatele, básníka a písničkáře Bulata Okudžavy, byl to samozřejmě Jiří Vondrák. Nejen že přesně před deseti lety vydal album Okudžavových písní přeložených do češtiny. Především v roce 1995 zorganizoval v Brně písničkářův koncert. A také s ním natočil filmový dokument, základ pozdějšího cyklu Básníci Evropy. Tichý recitál ve sklepních prostorách divadla Husa na provázku byl jednak oslavou okudžavovského výročí, jednak uvedením nové verze alba Modrý balónek. Původní nahrávka prošla novým masteringem, jednu píseň Vondrák natočil znovu a dvě nové přidal – včetně Husáka (v originálu Gusak), Okudžavovy politické satiry, která poprvé veřejně zazněla právě na koncertě v Brně v roce 1995.
Večer, který se nesl v komorní rodinné atmosféře, měl čtyři části. V prvních padesáti minutách Jiří Vondrák s doprovodem Heleny Vyvozilové (viola, zobcová flétna) zpíval Okudžavovy písně a prokládal je osobními vzpomínkami – na své cesty za velkým básníkem do Ruska (poprvé se dva muži, které od sebe dělilo třicet let, setkali ve spisovatelské vesnici Pěredělkino už na konci roku 1990), na památný koncert na Provázku, na to, jak pro paní Okudžavovou v půl jedné v noci sháněl v Brně jasmínový čaj, i na to, jak se díky Okudžavovi stal dokumentaristou. Jiří Vondrák je výborný řečník, téma má skutečně prožité a navíc tyto příběhy nevyprávěl poprvé. Díky tomu všemu se mluvené slovo dobře poslouchalo a aktérům se dařilo vtáhnout publikum do děje. Aranže písní byly oproti nahrávce jednodušší, místy až minimalistické – a přitom každý drobný detail (včetně volby doprovodného nástroje a způsobu hry) celek kvalitativně posouval. Jako by oba interpreti (a je škoda, že svou spoluhráčku Helenku Jiří Vondrák během večera nepředstavil) mezi tóny sdělovali: Vzdáváme hold autorovi písní, netlačíme se nijak dopředu, ale přesto – nebo právě proto – stojí za to pozorně sledovat, jak to děláme.
Po krátké přestávce dostal slovo první host večera, Petr Ulrych. Zahrál svou verzi Okudžavovy Gruzínské písně a zhudebněnou Modlitbu Jana Skácela a ujal se role jednoho z kmotrů (druhým byl autor tohoto článku). Album Modrý balónek oba stylově polili vodkou, nápojem, který hrál roli ve vyprávění v první části programu. Neplánovaně se však dostalo také na druhý zmíněný nápoj, jasmínový čaj, který si autor reportáže ten večer zcela náhodou přinesl ve svém batohu.
Druhým hostem koncertu byl v Brně žijící ruský písničkář Alexej Kudrajvcev, který zahrál opět něco z Okudžavy (včetně ukázky toho, jak tyto písně zpíval jako malý na pionýrském táboře) a také Pravdu a lež Vladimira Vysockého, u nás dobře známou v podání Jaromíra Nohavici.
Závěrečné promítání záznamu z koncertu Bulata Okudžavy na Provázku v roce 1995 bylo příjemnou tečkou za večerem, který byl především setkáním přátel. A také důkazem toho, že Rusko kromě putinovské agrese nabízí i hodnoty s opačným znaménkem.
Vondrák zpívá Okudžavu + křest alba Modrý balónek; hosté: Helena Vyvozilová, Petr Ulrych, Alexej Kudrjavcev; divadlo Husa na provázku, sklepní scéna, 14. května 2014
Zatím nebyl přidán žádný komentář..