Úspěšná obrana města před Švédy patří k legendám, na kterých Brno staví své sebevědomí. Každoroční oslavy historické události letos znásobuje její kulaté výročí: zítra to bude již 370 let, kdy generál Torstenson odtáhl s nepořízenou. Pod obvyklým hraním na vojáčky se ale poněkud ztrácí skutečnost, že je to mariánský den, a to zdaleka ne jen díky brněnské Černé Madoně.
Podle legendy je autorem obrazu evangelista Lukáš. „Malíř Boží“, jak o něm zpívá lidová balada, která se ovšem týká jeho slavnějšího obrazu. Apoštol nad dílem usnul a Panna Maria je za něj dokončila sama. „Matka boží přistoupila, obraz svatý malovala, svoje líčka položila, hned obrázek ozdobila,“ pokračuje příběh, který přes dramatickou zápletku s ničiteli díla směřuje k Čenstochové, kam byl obraz na příkaz svaté pomocnice odvezen. Brněnská ikona je podle lidového podání rovněž Lukášovou prací. Dnes je umístěna v bazlice na Mendlově náměstí a 15. srpna si ji věřící připomínají obzvlášť silně bez ohledu na výročí dávných bitev. Je to totiž svátek nanebevzetí Panny Marie, kterému je starobrněnský chrám zasvěcen.
Obraz Panny Marie Svatotomské, patronky Brna po staletí, tam najdete na oltáři. Kromě pomoci při záchraně města před švédskými vojsky se jí připisuje i ochrana před epidemií moru v roce 1713 a mnohá další uzdravení. Poněkud matoucí se dnes může zdát její přízvisko „Svatotomská“, které odkazuje ke kostelu sv. Tomáše na Moravském náměstí. Tam totiž bylo původní sídlo brněnských augustiniánů, kterým obraz daroval Karel IV. v roce 1356. Řád augustiniánů se ale musel během josefínských reforem odstěhovat na Staré Brno, kde sídlí dodnes, a vzácná mariánská ikona putovala do zrušeného kláštera cisterciaček s ním.
Když si odpustíte kus nějakého šermování a zajdete v sobotu večer místo toho na Mendlovo náměstí, uslyšíte bezpochyby i Starobrněnský Zdrávas. Měli byste to udělat už proto, že jinde tuto kompozici uslyšíte jen náhodou a zřídka. Jejím autorem je bývalý zdejší regenschori Miroslav Příhoda (20. října.1912 – 11. června 1988), pro baziliku Nanebevzetí Panny Marie ji složil a provádění se řídí zaběhnutými zvyklostmi. Starobrněnský Zdrávas bývá součástí májových pobožností, slouží jako výraz poděkování Panně Marii při slavnostních příležitostech a je samozřejmou součástí mariánských svátků na Starém Brně.
Miroslav Příhoda zahájil své brněnské působení jako ředitel kůru u svatého Augustina v roce 1935, po deseti letech přešel jeko regenschori na Staré Brno, které už nikdy neopustil. Jeho jméno nemá tak silný zvuk jako Johann Gregor Mendel nebo Leoš Janáček, ale přinejmenším mezi věřícími na Starém Brně je dodnes legendou. Starobrněnský Zdrávas ji pravidelně připomíná stejně jako Pannu Marii samotnou.
Slavná mše na Starém Brně je letos součástí oslav Dne Brna, začíná v sobotu 15. srpna od 18 hod. v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí. Celebrovat ji bude biskup Vojtěch Cikrle a kromě Dómského smíšeného sboru vystoupí také Brněnský filharmonický sbor Beseda brněnská pod vedením Petra Kolaře.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..