Letos v lednu jsme si připomínali sté výročí narození Vítězslavy Kaprálové i pohnuté okolnosti její předčasné smrti na útěku z Paříže. Válka zastihla ve Francii nejen ji a Bohuslava Martinů, ale také řadu českých výtvarníků. Jejich válečným osudům je v Moravské galerii věnovaná výstava Zastihla je noc.
Paříž byla v první polovině 20. století ještě stále hlavním městem západního světa a proslavit se v Paříži znamenalo potvrdit svůj úspěch zcela nezpochybnitelně. Přitahovala umělce všech oborů a ze všech zemí. Pro pařížské uvedení přepracoval Richard Wagner svého Tannhäusera a připsal do něj balet, pro takovou metu se dělalo prakticky cokoliv. Pro české výtvarné umělce byla Paříž ještě přitažlivější než pro hudebníky a vytvářeli si v ní silné zázemí už dávno před vypuknutím druhé světové války. Nic na tom nakonec nezměnil ani tragický zásah, který pro české vzhlížení k Francii znamenala Mnichovská dohoda. Čeští výtvarníci na útěku před blížící se okupací prchali často právě do Paříže.
Výstava Zastihla je noc. Čeští umělci ve Francii 1938–1945 nás provází známými jmény – Adolf Hoffmeister, Josef Šíma, Alén Diviš a další jistě nejsou neznámými umělci ani pro širší veřejnost. Jejich nešťastné válečné osudy v zemi, kterou vnímali jako svůj druhý domov, ale zná patrně málokdo. Výstava nás vede vstupní chodbou jako cestou do Paříže a kolem ukázek z dobových filmových zpravodajství k rozsáhlému místu zlomu. Tam se otáčí do opačného směru nejen cesta návštěvníka výstavy, ale také je zde reflektován nečekaný zvrat v životě českých umělců. Ti si v Paříži založili Dům československé kultury, jeho obyvatelé ale byli hromadně zatčeni a na půl roku uvězněni. Poté byli internováni ve sběrných táborech v Maroku a na Martiniku, odkud se jen s obtížemi dostávali pryč. Tvorba reflektující tyto traumatické zážitky tvoří hlavní část výstavy.
Přitažlivá je jistě část grafického alba, v němž vyjádřili svou podporu Československu i Pablo Picasso a Marc Chagall, stejně jako části knihy Turistou proti své vůli, v níž Adolf Hoffmeister mapuje svou nedobrovolnou anabázi. Občasný hudební doprovod, který je na výstavě k dispozici ve sluchátkách, tvoří díla Bohuslava Martinů a Vítězslavy Kaprálové, jejichž hudba beze slov připomíná české hudebníky ve Francii. Martinů se povedlo včas emigrovat přes jižní Francii a Lisabon, Kaprálová ještě v Montpellier zemřela. Čeští výtvarníci ve francouzských kriminálech jsou vedle toho kapitolou neznámou a překvapivou. Pozoruhodné je, že většina z nich se do Francie po válce po různě dlouhé době vrátila.
V pozvánce na vernisáž byla zmíněna účast Filharmonie Brno, která měla hrát na Moravském náměstí před samotným zahájením výstavy. Byla tam prý asi o hodinu dříve, takže se s návštěvníky vernisáže minula, což je škoda pro obě instituce. Návštěvníkům vernisáže se mohl Moravský podzim připomenout lépe a živěji než prázdným infostánkem.
Kurátorkou výstavy, kterou pořádá Moravská galerie ve spolupráci s Galerií výtvarného umění v Chebu, je Anna Pravdová. Expozice v Místodržitelském paláci potrvá do 10. ledna 2016.
Zastihla je noc. Čeští umělci ve Francii 1938–1945. 10. září 2015 – 10. ledna 2016, Moravská galerie, Místodržitelský palác, Brno.
Lucie Šnajdrová
14. září 2015, 11:04