Cotatcha Orchestra: debut kořeněný elektronikou

23. prosinec 2020, 1:00
Cotatcha Orchestra: debut kořeněný elektronikou

Sedmý rok své oficiální existence završil brněnský bigband Cotatcha Orchestra dlouho připravovaným debutovým albem autorských skladeb tří komponistů – většinou z pera pianisty Martina Konvičky, s mírným přispěním Jiřího Levíčka a bandleadera Jiřího Kotači. Název Bigbandová elektronika/Bigband Electronics naznačuje, že skladby překračují čistě jazzový rámec směrem k různým nadžánrovým fúzím, ale pevné mantinely tím rozhodně nevymezuje.

Šestnáctičlenný bigband zformoval trumpetista Jiří Kotača ze studentů (a pedagogů) během svého studia na Katedře jazzové interpretace Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. V počátcích měli na jeho repertoár a výrazový styl vliv nejprve pedagog Matúš Jakabčic, později fundovaný upravovatel, skladatel a především výjimečný kontrabasista Vincenc Kummer, který spolupráci s muzikanty o tři hudební generace mladšími završil předloni v prosinci skvělým koncertem ke svým sedmasedmdesátinám. Kapela se posléze od úprav klasického jazzového repertoáru přiklonila ke spolupráci se spřízněnými hosty (vokalistky Mar Vilaseca a Geraldyne Schnyder a trombonista Ilja Reijngoud, participující i na albu). Postupně se band přeorientoval na autorský repertoár „z vlastních řad“, překračující hranice žánru a psaný na míru kapelovým sólistům, už s vědomím připravovaného alba.

Milovníkům okázalých vrstvených samplů a dominantní elektroniky se možná jejich očekávání navozené názvem alba nesplnilo. Elektronika na ploše přibližně padesáti minut projektu v devíti jednotlivých kompozicích totiž nepřevládá, ale především doplňuje a dobarvuje, podtrhuje náladu jednotlivých skladeb. To jak byla v rámci tvůrčího procesu postupně navazována a kombinována do zprvu čistě akustických skladeb. Jak poznamenává Jiří Kotača, elektronika je v CO bigbandu „jakýmsi sedmnáctým hráčem“. Propracované samply nepřehlušují akustické party, elektronické sekvence jsou předpřipraveny a přesně rytmicky vymezeny. Při nahrávání s nimi prostřednictvím kliku ve sluchátkách pracuje i dirigent (zde Juraj Valenčík). Nálady skladeb se proměňují jako kapitoly čtivé knihy, v níž jednotlivé příběhy vyprávěné různými sólisty tvoří mnohobarevný, přesto souladný celek. Nesporná kvalita a „poslechovost“ alba začíná od proporčně bezchybného vrstvení sehraných dechových sekcí (kde se také průběžně mění nástrojové obsazení, např. saxofony za klarinety) a nastavovaných výkony sólistů v nápaditých „osobních“ partech každé kompozice. Vše je dovršeno při zpracování hudebního materiálu ve studiu vyváženým, skvěle smíchaným zvukem (soundmaster Jan Košulič odvedl perfektní práci). Rozhodnutí bandleadera neuzurpovat si sólové party a dát příležitost ostatním členům orchestru se vyplatilo. Sám Jiří Kotača exceluje na křídlovku v Levíčkově baladicky zadumaném příběhu For Ben i ve vlastní skladbě Modal Song, kde mu sekunduje Radek Zapadlo na altsaxofon. Vyniká dále na trubku ve dvoudílné kompozici SardaNapalm i v partu Billy´s Pilgrimage. Jeho bratr Marek Kotača album otevírá sólem na altsaxofon v intru Sen Sei, prostor pro sólovou improvizaci ve skladbě Gloryhole Waltz využívá Kummerův nástupce u kontrabasu, skvěle disponovaný Peter Korman, podporovaný od piana autorem Martinem Konvičkou.

Jednotlivým dílům je v bookletu připisován konkrétní příběh (nebo alespoň filosofický rozměr vyjádřený náladou harmonie a hudební plochy kompozice). Úvodní Sen Sai má ilustrovat kulturu zápasu mezi skutečnými mistry bojového umění: cílem boje není jednostranné vítězství, ale estetika konfrontace, úroveň souboje samého. Billy´s Pilgrimage je obsáhlá kompozice s prvky artificiální hudby postavená na dialogu orchestru, sólového piana a trubky s hlasem Lenky Dusilové, který bezeslovně komunikuje se sólisty a projasňuje jinak temnou atmosféru příběhu Billyho Pilgrima, smutného poutníka po vlastním osudu - hrdiny Vonnegutova románu Jatka č. 5. Historicky prvním pokusem o začlenění ambientních zvuků do prvotně akustické skladby byla (na albu dvoudílná) kompozice Martina Konvičky Sarda(napalm). Podle Jiřího Kotači přelomová skladba, která rozhodla o dalším směřování osobitého, vyhraněného hudebního jazyka Cotatcha Orchestra. Zdánlivě absurdní kombinace řeckého jména posledního starověkého asyrského vládce Sardanapala s názvem napalmu, tedy ničivé zápalné látky používané během války ve Vietnamu, nepřímo odkazuje ke střetu protichůdných kulturních vzorců předem (ne)rezignujících na vzájemné pochopení. Komplikovaný název v pořadí sedmého opusu Nerf Nitro Throttle Shot Blitz (převzatý údajně z názvu dětské hračky) logicky evokuje přehuštěnost sociálního prostoru informačním smogem, který zdánlivě nemá hranice – pokud mu je ostře nevymezíme. Vnímám ji jako„nejelektroničtější“ skladbu s bohatými hudebními dialogy prolínajících se sólistů (trubka Jiří Kotača, basklarinet Radima Hanouska a jemné nuance bicích Kamila Slezáka). Logickým vyvrcholením alba je skladba A Very Old Lady Driving a Ferrari, za zhlédnutí stojí i „koronavirová“ verze, natočená v době počínajících restrikcí, které znemožnily natočení alba v původně plánovaném termínu v březnu 2020). Pohodová šlapající „velkokapelovka“ plná muzikantského humoru a nadsázky dotváří atmosféru pohody, která se z orchestru přenáší na posluchače. Na pozadí swingující saxofonové sekce předvedl své sólo druhý hostující muzikant na nahrávce – nizozemský trombonista Ilja Reijngoud.

Band Cotatcha Orchestra na svém debutu odhalil řadu předností: výborný cit pro hudební aranže, vyváženost všech dechových sekcí podepřených kvalitní rytmikou, sehranost celého ansámblu, potenciál všech prezentujících se sólistů, schopnost improvizace, ale i kázně při propojování živého hraní s předtočenými samply. A v neposlední řadě marketingovou zručnost: neváhal požádat své fanoušky o podporu v crowdfundingové kampani na portálu HitHit a následně vydat album na respektovaném labelu Big Round Records amerického vydavatelství Parma Recordings. Vše je tedy dobře rozjeté. Přejme si všichni, aby byla brzy šance poslechnout si album Bigband Electronics naživo.

Foto archiv CO

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Nejčtenější

Kritika

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více