Dva folklorní milníky roku 2019: Friedl a Hrbáč

Dva folklorní milníky roku 2019: Friedl a Hrbáč

Brněnské vydavatelství Indies Scope vydalo v loňském roce dva tituly, které stojí i po bezmála roce za připomenutí, protože jejich obsah daleko překračuje časové určení. Prvním titulem je Beskydská Odysea Mariana Friedla (Indies Scope 2019, 2664506 – 2) a druhým je cédéčko s prostým názvem Majstr od horňácké legendy Martina Hrbáče a Musiky Folkloriky (Indies Scope 2019, 2664517 – 2).

Oba hudební nosiče jsou vybaveny obsažnými doprovodnými texty, které obohacují posluchačův zážitek. V případě Mariana Friedla jde vyloženě o erudovanou a svým způsobem novátorskou folkloristickou osvětu – poučíme se zde o základech lidového instrumentáře beskydské oblasti a o zajímavých výrobcích lidových nástrojů. Musím ovšem podotknout, že i bez jediného doprovodného slova by to byly pozoruhodné a krásné hudební počiny.

friedl_marian_foto_jiri_plocekMarian Friedl

Marian Friedl, neobyčejně mnohostranný hudebník, multiinstrumentalista, a současně muzikolog a odborník v oblasti karpatského folkloru, se rozhodl představit jednotlivé lidové nástroje beskydského regionu na výběru z lokálních lidových písní, doplněných nenásilně několika písněmi se slovy od místních tvůrců, například známého rožnovského básnáíka Ladislava Nezdařila. Ten výběr je neobyčejně podařený, stejně jako jsou skvělí přizvaní zpěváci, kteří představují celý rejstřík lidských hlasů – od dětského po zralý projev starého zpěváka, jímž je Radomír Golas, veličina lašského folkloru. Ani další jména nejsou neznámá. Například Sáru Kokešovou jsme mohli potkat už před lety jako velký talent na soutěži děstkých zpěváků lidových písní Zpěváček. Další zpěvačka, Sabrina Pasičniková je v současnosti kolegyní Mariana Friedla v jejich společném duu (o jejich vystoupení jsme psali již počátkem tohoto roku). Rožnovští zpěváci Ludmila Vašková a Pavel Ptáček patří k valašským špičkám zralého věku. A tak bychom mohli pokračovat. Mezi suverénní zpěváky se řadí i sám hlavní protagonista alba Marian Friedl, který jinak v neobyčejně prostých a stylově čistých aranžích doprovází zpěváky na nejrůznější pastýřské píšťaly, gajdy, malý cimbálek a kontrabas. Občas mu sekundují například primáš a zpěvák jejich společné muziky RukyNaDudy Jan Pustka, hudební režisér alba a cimbalista Jan Rokyta mladší, popřípadě další muzikanti.

Album Beskydská odysea je vším, čím si člověk může přát – krásnou hudbou, vytříbeným výběrem, i folklorní osvětou v nejlepším slova smyslu. To se ne vždy a ne každému v takovém stupni dokonalosti podaří.

booklet_Beskydska_odysea

V loňském roce osmdesátiletý horňácký primáš a zpěvák Martin Hrbáč přijal po letech fungování se svou vlastní muzikou nabídku „cizího“ souboru, Muziky Folkloriky a natočil s ním album. Jenomže, Musica Folklorica je tvořena z podstatné části hudebníky z jeho cimbálové muziky, kteří si ovšem ve „svém“ souboru naplňují své muzikantské ambice, především pak hlavní protagonisté a upravovatelé cimbalista Petr Pavlinec a houslista Miroslav Kolacia. Za léta své existence je Musica Folklorica známa svou virtuozitou, sklonem k využívání maďarských a rumunských vlivů, překračováním hranic tradčiní hudby i natáčením alb s řadou vynikajících horňáckých zpěváků (mj. Martin Prachař, Veronika Malatincová, Luboš Holý aj.).

CD Majstr má však jiného ducha než předchozí projekty Musiky Folkloriky. Je to v podstatě pocta hudebníků svému stylovému i životnímu mistrovi. Člověku, který přenesl do současnosti horňáckou tradici od legendárního „Majstra“ Jožky Kubíka, s nímž po léta hrával, přičemž sám se stal legendou a etalonem horňácké tradice. Petr Pavlinec se v osobně laděném a působivém doprovodném slově vyznává, co pro něj od mládí Martin Hrbáč a okruh s ním spjatých starších muzikantů znamenal a jaká je pro něj a ostatní kolegy čest, hrát s Majstrem dodnes.

Z nahrávky také úcta v nejlepším slova smyslu dýchá. Muzikanti ukazují svou virtuozitu střídmě a především slouží horňáckým písničkám a skvělému Hrbáčovi, který ve svém věku (a po zdravotních příhodách, které jej v minulosti potkaly) podal úžasný výkon. Ano, hlas to už není mladý, ale je definitivní svým cítěním a pořád překvapivě bohatýrský. Kdyby už se Martinovi Hrbáčovi nemělo podařit sebrat dostatek sil na další album, tak toto je bezesporu jeden z vrcholů jeho životní dráhy, který vkusně spojuje úctu k tradici i energii současných špičkových hráčů. Radost poslouchat.

Titulní foto: Martin Hrbáč- cimbalista Petr Pavlinec- basista Martin Slovák- houslista Miroslav Kolacia- Kuželov 2011. Foto Jiří Plocek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Malý hudební klub Ponava V Brně je již několik let znám svou velmi kvalitní hudební produkcí. Místy se v jeho rozmanitém programu objevují také folklorní projekty. Ve čtvrtek zde vystoupilo duo známého multiinstrumentalisty Mariana Friedla a lašské zpěvačky Sabriny Pasičnyk.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Nejčtenější

Kritika

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce