Divadelní práce i sláva je extrémně pomíjivá. Člověk odvádí svou práci mnoho let, odejde a nezůstane téměř nic kromě vzpomínek, které také postupně odejdou. Jiří Pinkas byl šéfdirigentem brněnské opery třináct let, na nějaký čas se zastavil i ve Filharmonii Brno.
Jméno Jiřího Pinkase se nejčastěji objeví ještě tak ve vysílání Českého rozhlasu, když přijde na archivní operní nahrávky. Archiv Supraphonu také zrovna nehýří bohatstvím, ale přece jen v něm najdeme několik CD, především s hudbou Antonína Dvořáka. Kompletní nahrávku Jakobína natočil Pinkas v roce 1978 s Filharmonií Brno a předními pěvci té doby: Karlem Bermanem, Vilémem Přibylem, Benem Blachutem, Marcelou Machotkovou, Ivanou Mixovou a dalšími. S brněnskou filharmonií nahrál také Dvořákovy Legendy a Klavírní koncert b moll Petra Iljiče Čajkovského – sólistkou je Valentina Kameníková. Se souborem Janáčkova divadla, kde strávil významnou část svého profesního života, nahrál Čerta a Káču. Jedinou dostupnou nahrávku Janáčkových skladeb – Věčného evangelia, Hospodine! a dalších – natočil se Symfonickým orchestrem hl.m. Prahy FOK. Jeho symfonické nahrávky si připomeňme částí Jihočeské suity Vítězslava Nováka.
Jiří Pinkas se narodil 28. října 1920, včera by se tedy dožil devadesáti pěti let. Po absolvování pražské konzervatoře působil v letech 1945–55 jako dirigent a sbormistr v Českém rozhlase. Byl ale také výborný klavírista. Do Brna přišel poprvé jako dirigent opery v roce 1955 – tedy ještě do Mahenova divadla, v letech 1962–66 dirigoval také (Státní) Filharmonii Brno. Poté odešel do ostravské opery, kde spolupracoval především s režiséry Iljou Hylasem a Miloslavem Nekvasilem. Do brněnské opery se vrátil v roce 1978, aby se o rok později stal jejím šéfdirigentem. Na tomto místě zůstal až do roku 1993. Jiří Pinkas zemřel 1. července 2007 v Brně.
Antonín Balatka byl stejně jako Jiří Pinkas absolventem pražské konzervatoře a šéfdirigentem brněnské opery. Byl žákem Vítězslava Nováka, v letech 1949–29 působil jako korepetitor v Lublani. V roce 1929 přišel po smrti Františka Neumanna do Brna jako šéfdirigent a dramaturg opery. Spolupracoval s Osvaldem Chlubnou, Zdeňkem Chalabalou a uváděl soudobou českou tvorbu (Bohuslava Martinů, Osvalda Chlubnu, Rudolfa Karla) i díla jugoslávských autorů. Vyučoval také na konzervatoři a později na JAMU. V roce 1951 byl jmenován docentem a stal se proděkanem Hudební fakulty. Antonín Balatka se narodil 27. října 1895 v Praze, před dvěma dny tomu bylo sto dvacet let. Zemřel 25. července 1958 v Brně.
Richard
31. říjen 2015, 13:51