Ferdinand Vach. 155 let od narození moravského učitele

25. únor 2015, 10:07

Ferdinand Vach. 155 let od narození moravského učitele

Zazpívejme si vespolek, ale zazpívejme si pořádně a bez chyb. Pokud Brno a Morava někomu vděčí za svoji sborovou tradici a pověst, tak je to právě Ferdinand Vach.

Pěvecké sdružení moravských učitelů je název, který dnes zní jako parodie a vzbudil přinejmenším jednu poťouchlou reakci i za dob svého působení mezi světovými válkami. Ty doby nebyly jen státoprávně uvědomělé, budující a elegantní, ale také futuristické, poetistické, surrealistické a dadaistické. Vážná a vážená instituce jako byl Vachův učitelský sbor zřejmě nevyprovokovala samotný vznik Pěveckého sdružení učitelů kocourkovských, ale jeho pojmenování zcela nepochybně. Nejde snad o zlehčování Vachovy práce, ale o připomenutí popularity sboru, který už začátkem 20. století založil v Kroměříži. A zde nutno říci, že jakkoli byli „Kocouři“ ironická a parodická parta, zpívali perfektně a tím by se s nároky a výsledky Ferdinanda Vacha také jistě shodli.

„Ferdinand Vach, dirigent. Ó, že jsem se jen chopil taktovky při premiéře Amara v Kroměříži! Dodnes toho lituji. Amarus ‚plaval‘. Motýli u orchestru a sboru zděšeně poletovali. Ne jeden ze svých sborů, všechny mu věnuji.“ Krátkou poznámku si zapsal Leoš Janáček pouhý rok po uvedení své kantáty Amarus, které v roce 1900 řídil v Kroměříži, tehdy ještě s pěveckým sborem spolku Moravan1. Jeho sbormistrem byl ale Ferdinand Vach, který přišel do Kroměříže už v roce 1886 jako ředitel hudební školy, rovněž při Moravanu. V roce 1903 ale zakládá své vlastní těleso, které poprvé vystoupilo pod názvem Učitelský dorost kroměřížského pedagogia a stal se z něj základ Pěveckého sdružení moravských učitelů, které existuje dodnes. Dodnes působí i Vachův sbor moravských učitelek, jen se tak jmenuje až od roku 1956. Ferdinand Vach Moravský smíšený sbor učitelek sice v roce 1912 založil, ale sám si ho po sobě nepojmenoval.

Ferdinand Vach (25. února 1860, Jažlovice – 16. února 1939, Brno) pocházel z rodiny venkovského kantora, což tehdy automaticky znamenalo i aktivního hudebníka. V dětství byl Ferdinand vokalistou ve Strahovském klášteře a zpíval v chlapeckém sboru Žofínské akademie, později začal studovat na pražské Varhanické škole, pracoval jako podučitel na venkovských školách ve středních Čechách a také zastupoval svého bratra jako sbormistra v Banátu. Po dokončení Varhanické školy působil v Praze, u kočovných společností a byl také dirigentem Národního divadla v Brně (to tehdy ovšem také částečně kočovalo). Vrcholná kariéra, která Ferdinanda Vacha přivedla až ke světovým úspěchům, začala paradoxně tím, že se odstěhoval na malé město. Kroměříž, Moravan, Pěvecké sdružení moravských učitelů, Moravský smíšený sbor učitelek… ano, může to dnes znít komicky.

Pěvecké sdružení moravských učitelů je úzce spojené s Leošem Janáčkem, provádělo jeho sbory a sklízelo s nimi mimořádné úspěchy. Janáček poslal Vachovi sbory Dež víšKlekánica už v roce 1904, zkouškou kvalit sboru byla mimořádně náročná Maryčka Magdónova. Na úspěšném nastudování bylo možno postavit další bezručovské sbory Kantor Halfar70 000, dále Českou legii a sborové drama Potulný šílenec na text Rabindranátha Thákura. Spolupráce sdružení s Janáčkem byla prospěšná oboustranně: Janáčkově vrcholné sborové tvorbě se dostávalo aktuálního provedení a sboru zase extrémních úkolů, které jej nenechaly kvalitativně skomírat.

Za prvních deset let existence koncertoval sbor asi 200×, většinou na Moravě, v Čechách a v rámci Rakouska-Uherska. Vystoupil ale také v Paříži, v Německu a ve Švýcarsku, pozoruhodné jsou jeho úspěchy v Rusku, v jehož pravoslavné sborové tradici není lehké obstát. Členové sboru nepocházeli z jednoho místa, byli svoláváni písemně na intenzivní soustředění a počet vystoupení tak převyšoval počet zkoušek (není to tak paradoxní, jak by se mohlo zdát; řečeno zjednodušeně a dnešním jazykem nacvičili program a vyrazili na turné). Ferdinand Vach kromě svého PSMU řídil také orchestr Besedy brněnské, byl profesorem sborového zpěvu a řízení sboru na brněnské konzervatoři.

Pokud dnes můžeme o Brně mluvit jako o sborovém městě, Ferdinand Vach stál u toho, když se rodila špičková interpretační tradice. Nešlo už jen o vlastenecké zpívání a samotný fakt, že se sbor vůbec sešel, ale o technicky i výrazově bezvadné a propracované výkony. K tomu samozřejmě přistupuje i volba repertoáru. Leoš Janáček nebo Vítězslav Novák jsou dnes těžko zpochybnitelní klasici, ale tehdy to byli soudobí autoři. O vytrvalosti základů, které Vach budoval, svědčí fakt, že většina dosud zmíněných těles je dosud živá a funkční. A to ještě nemluvíme o sborech, které z této tradice vyrostly, vyrůstají a vznikají dodnes. Brněnští madrigalisté, Brněnský akademický sbor, Lumír, Vox Iuvenalis, Láska opravdivá, dále Foerster a Amititia, jejichž spojením vznikl Český filharmonický sbor Brno, výběžkem této tradice je jistě i nadstandardně kvalitní sbor brněnské opery.… omlouvám se všem, které jsem nejmenoval. Nechci na tomto místě ani rozebírat, kdo v tradici víc ulpívá a kdo ji rozvíjí. Osobnost Ferdinanda Vacha v ní ale stále žije, i když jeho jméno z běžné paměti vymizelo. Sdílené bydlení, kanceláře, služby ani prostor zatím sdílený zpěv úplně nepřeválcovaly.

Od narození Ferdinanda Vacha dnes uplynulo 155 let. Kromě mimořádné sbormistrovské a pedagogické činnosti byl také skladatel. Psal pochopitelně sborová díla všeho druhu, ale také orchestrální a komorní skladby a složil dokonce i jednu operu.

Jeho vyznamenání a pocty (zdroj wikipedia)

Rytířský řád italské koruny (1923)
Jihoslovanský řád sv. Sávy (1928)
Španělský a portugalský řád Isabely Kastilské (1932)
Státní cena československá (1927)
Předseda klubu moravských skladatelů (1929)
Člen České akademie věd a umění (1933)
Čestné uznání filosofické fakulty university Karlovy (1930)
Čestný člen Moravanu, Besedy brněnské a obou sborů, které založil.

Od roku 1992 je udělována Cena Františka Vacha. Je určená pro sbormistry dospělých sborů a udělují ji Unie českých pěveckých sborů, Sdružení sborových dirigentů AHUV a Nadace Český hudební fond.

1 Kroměřížský Moravan není totožný se současným brněnským sborem téhož jména.

Pěvecký sbor moravských učitelů v roce 1903, Ferdinand Vach, foto archiv. Foto a hudba z YouTube: Potulný šílenec v podání PSMU, sóla Markéta Mátlová a Václav Curylo, řídí Lubomír Mátl.

Komentáře

Reagovat
  • Lucie Šnytová

    26. únor 2015, 21:25
    Vachův sbor moravských učitelek stále působí, bližší informace o sboru jsou na webu www.vsmu.cz a na Facebooku. Nejbližší koncert je 3. května v kostele J.A. Komenského ("červený kostel") v Brně. Všechny čtenáře srdečně zveme.

Dále si přečtěte

Proti přítomnosti své osoby v galerii brněnských hudebních postav, jíž má být tento vzpomínkový seriál, by Jan Skácel co nejrozhodněji protestoval. Třebaže vyrostl v učitelské rodině na Moravském Slovácku, měl o své (ne)hudebnosti představu velmi vyhraněnou. Vzpomínka Jiřího Beneše je zakončena dosud nepublikovanou Skácelovou básní.  více

Příběh jednoho z největších českých muzikantů dvacátého století připomíná osud Bohuslava Martinů – oba prožili svůj tvůrčí život v nedobrovolné emigraci a oba – každý jinak – prosadili do mezinárodního povědomí českou hudbu svrchovaným způsobem.  více


Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Festival Špilberk pořádá Filharmonie Brno již rovné čtvrt století na konci srpna na nádvoří stejnojmenného hradu. Čtyři hudební večery pod širým nebem divákům nabízí výběr koncertů z řad klasické, filmové, počítačové, ale často i jazzové či jiné hudby. Jedná se tak o rozmanitý mix interpretů a repertoárů s často příjemnou, letně uvolněnou atmosféru. Letošním velkým a předem vyprodaným tahákem byl středeční večer 21. srpna plný melodií z filmů Jamese Bonda v režii Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou světově uznávaného dirigenta, skladatele a aranžéra Stevena Mercuria. V průběhu koncertu se posluchačům také představili zpěváci Sára MilfajtováVendula Příhodová a David Krausvíce

Nejčtenější

Kritika

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více