První prosincový víkend se na Mezinárodním festivalu Janáček Brno 2018 nesl ve znamení krásy a poetiky lidové písně, tak jak ji vnímal skladatel sám. Sobotní odpoledne v Mahenově divadle patřilo folkloru ryzímu přímo ze skladatelova rodného kraje. Neděle potom patřila slavnostnímu představení jednoho z jeho největších folklorem inspirovaných děl – Moravská lidová poezie v písních – v působivých prostorách vily Tugendhat.
Výběr souborů, jednotlivých čísel i mluveného slova laikům v prvním případě představil Janáčkovu folkloristickou a částečně i sběratelské činnost. Etnoložka Lucie Uhlíková, která byla autorkou pořadu, tak prokázala nejen předpokládané odborné znalosti, ale také zvládnutý umělecký záměr.
První půle pořadu byla věnována hlavně Janáčkovu rodnému Lašsku. Soubory Kašava a Valašský vojvoda se tohoto materiálu chopily po svém. Ve většině případů vycházely hudební úpravy pro cimbálové muziky již z Janáčkových kompozic Lašských tanců. Choreografie byly také uměleckou stylizací. Neužili jsme si tedy příliš lidové syrovosti, ale i přesto považuji zpracování Janáčkovského materiálu těmito soubory za vydařené.
V první části programu figurovaly také Královničky z Troubska. Tento jarní zvyk, který Janáček a jeho spolupracovníci na Brněnsku zaznamenali, sugestivně předvedly dívky ze souboru Podskalák. Tento soubor, se snaží navazovat na dlouhou historii od dob Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895. Spolupracovala s ním i známá etnochoreoložka Zdena Jelínková. Je skvělé, že se generačně obnovil a přesto stále zůstává věrný svému regionu a prezentaci tradičního materiálu.
Začátek druhé půle večera byl reminiscencí Janáčkových rodných lašských Hukvald v choreografii souboru Valašský vojvoda z Kozlovic zcela neobvykle inspirované jedním z mnoha Janáčkových originálních fejetonů U Harabiša. Právě prostředí této krčmy plné tance a zpěvu skladatele inspirovalo ke zkomponování Lašských tanců. Samotná choreografie byla perfektně interpretována, ale potenciál, který tento materiál nabízí, nebyl zcela vyčerpaný. Objevilo se v ní několik figurálních tanců, které jsme již mohli vidět na začátku programu v podání Kašavy.
Zbytek koncertu vedl diváky stále jižněji podél česko-slovenských hranic. Pavel Popelka přivítal svým silným hlasem fašankovou obchůzku z jeho rodné obce Strání, která se díky této festivitě proslavila. Během obchůzky muži předvádí tanec Pod šable, který bylo možné v Mahenově divadle také vidět. V minulosti jsem sice byla svědkem přesvědčivějších výkonů, ale nadšení, které z mužů při tanci čišelo, tyto nedostatky dohnalo.
Věčně mladý soubor Danaj s cimbálovou muzikou Strážničan pořad zakončili. Jejich danaj, tedy tanec ze Strážnicka, který dal souboru název je svým charakterem i pomalým tempem velmi slavnostní až obřadný. Interpretace, kterou soubor předvedl, toto vše příjemně až jímavě podpořila. Závěrečný verbuňk zaplnil sál mužnými hlasy a jeviště radostí a tancem a byl tak dokonalou tečkou za celým programem. Gratuluji organizátorům za skvěle zvládnuté folklorní pořady, které v rámci festivalu Janáček Brno konečně adekvátně představily skladatelovo dílo folkloristické.
Moravská lidová poezie a brněnský funkcionalismus v dokonalé harmonii
Jedinečné prostory vily Tugendhat hostily v neděli Janáčkovu Moravskou lidovou poezii v písni. Tento unikátní soubor padesáti tří lidových písniček o lásce, zradě, samotě a mnoha dalších každodenních lidských prožitcích vznikal devět let v podobném časovém období jako skladatelova nejznámější opera Její pastorkyňa.
Za klavírního doprovodu ji měla přednést sopranistka Simona Houda Šaturová. Vzhledem k náhlému onemocnění však musela svoji účast odvolat. Organizační tým festivalu však pohotově zareagoval a přizval zcela adekvátní náhradu. Klavírista Martin Kasík nakonec tedy vystoupil s mezzosopranistkou Václavou Krejčí Houskovou, která na letošním festivalu zazářila v roli lišáka Zlatohřbítka v opeře Liška Bystrouška. Jejím pěveckým kolegou se stal barytonista Tomáš Král.
V původním případě mělo být interpretováno téměř všech více než padesát písní, což se nakonec i uskutečnilo. Výsledkem byla nádherná interakce obou zpěváků. Výraz, který do povětšinou milostných lidových písní přinesli, nebyl nijak teatrální a přes drobnou laškovnost zůstal vkusný.
Vzhledem k tomu, že oba zpěváci mají s tímto písňovým cyklem interpretační zkušenost, byli v této neobvyklé situaci připraveni a vše zvládli bez zaváhání. Zážitek z koncertu v pokoji nejznámější funkcionalistické brněnské památky nebyl řízením osudu zmařen. S téměř dech beroucím výhledem na zasněžené město zahalené mlhou si jej diváci užili a odměnili umělce dlouhým zaslouženým potleskem.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..