Hrátky s pamětí v Náměšti nad Oslavou

Hrátky s pamětí v Náměšti nad Oslavou

Kdo jezdí do Náměště nad Oslavou na Folkové prázdniny pravidelně, dobře zná strukturu tohoto sympatického festivalu, která se ani letos od předchozích ročníků nelišila: úvodní sobotní koncert jedné kapely (letos Frigg z Finska), následovaný nadstandardním rautem na zámku pro sponzory a podporovatele festivalu, a dalších sedm dní nabitých nejen špičkovou hudbou z celého světa, ale také tvůrčími dílnami, odbornými i odlehčenými přednáškami a rozpravami, výstavami, tancem, společným zpíváním a formálním i neformálním setkáváním. To vše se každý rok točí kolem jednoho základního tématu, které letos bylo „O paměti“. Celých těch osm dnů se v Náměšti vzpomínalo, upamatovávalo, paměti bylo dokonce věnováno i dvoudenní odborné kolokvium v podkroví náměšťské nové radnice. A přitom se po večerech v zámeckém parku odehrávala svěží, naprosto současná hudební dobrodružství.

Tak jako má každý rok festival své téma, má také své jistoty, které se přelévají z ročníku do ročníku. Na své si tak v Náměšti pravidelně přijdou milovníci virtuózní hry na housle (letos například finská skupina Frigg, Janusz Prusinowski z Polska nebo Jan Hrubý, který na Vysočině v předstihu oslavil 70. narozeniny). Ani letos nechyběli písničkáři z britských ostrovů (od Johna Smitha, který v Česku vystupoval poprvé, po irskou skupinu Interference, jejíž členové vzpomínali na svého zesnulého frontmana, náměšťského oblíbence Ferguse O’Farrella). A pokračování se dočaly také velkolepé koncertní projekty pod taktovkou Jitky Šuranské – po Třech hlasech, Třech niněrách a dvou ročnících Strun nad Oslavou se letos v Náměšti odehrál koncert Perkuse a hlasy nad Oslavou – opět podle osvědčeného modelu, kdy se hudebníci z různých zemí na několik dnů setkají, aby nacvičili a posléze předvedli unikátní repertoár.

Tímto však výčet toho unikátního nebo alespoň výjimečného nekončí. Na Folkových prázdninách je totiž prakticky každý koncert mimořádný, a to včetně vystoupení legendy legend, Spirituál kvintetu, který netradičně sahal po písních sice notoricky známých, ale na koncertech v poslední době opomíjených. Jan Hrubý si na pódium zval své spolupracovníky z různých projektů (Sean Barry, Michal Prokop, Luboš Andršt, Vladimír Merta), polská sestava v čele s Januszem Prusinowským předvedla společný koncert se syrovou středošpanělskou skupinou Vigüela, energičtí Italové Canzoniere Grecanico Salentino se do Náměště vrátili ve společném programu s britským písničkářem Piersem Faccinim. A Druhá tráva, jejíž koncerty – jakkoli řemeslně vynikající – jsou už několik let stále stejné, svůj blok mimořádně oživila spoluprací s Michalem Pavlíčkem a Michalem Nejtkem. Dostalo se jak na Pražský výběr (Olda je přítel můj) i na Franka Zappu (King Kong).

Sám jsem si letos mohl dovolit strávit v Náměšti čtyři z osmi večerů plus tradičně dva celé dny na kolokviu, jako vždy velmi inspirativním. Kdybych měl – bez pořadí vybrat několik svých posluchačských vrcholů z letošního festivalu, patřily by mezi ně koncerty finské skupiny Frigg, západoafrické kytarové legendy Boubacara Traorého, skupiny Canzoniere Grecanico Salentino a dvou mimořádných sestav, které jsem slyšel už o dva týdny dříve také v Ostravě – Dálavy a Tria da Kali. Dálava je projekt Američanky s českými kořeny Julie Ulehly, která se svým mužem, kytaristou Aramem Bajakianem, a s kanadskými spoluhráči nepopsatelným způsobem interpretuje moravské lidové písně ze sbírky Juliina pradědečka Vladimíra Úlehly Živá píseň. Proti smršti Dálavy, která se odehrává nejen na pódiu, ale i mezi lidmi a která čerpá z operního zpěvu, rockové i postrockové avantgardy, soudobé hudby, jazzu i world music, působí hudba trojice z afrického Mali uklidňujícím dojmem. Avšak mistrovská hra Lassany Diabatého na balafon nebo zpěv Hawy Diabaté patřily k vrcholům hudebního týdne v Náměšti. A nic na tom nemění skutečnost, že Trio da Kali vzniklo uměle v rámci projektu Growing Into Music anglické publicistky a odbornice na africkou hudbu Lucy Duran.

Další už zmíněný Afričan, 76letý Boubacar Traoré, přivezl do Náměště vedle ryzího afrického blues, také silný osobní příběh. Někdejší fotbalista a později obrovská hvězda rokenrolu ve své vlasti (Mali) se nadlouho stáhl do ústraní. Na veřejnosti se znovu objevil v roce 1987, kdy začíná jeho druhý umělecký život. Vdovec, otec šesti dětí, který se nějakou dobu musel živit manuálně, vstoupil díky britskému producentovi podruhé do řeky zvané hudba. Dnes je ve svém žánru hvězdou, která výhradně svou hudbou (během koncertu téměř nemluví) oslovuje fanoušky po celém světě.

Program Folkových prázdnin je samozřejmě tak pestrý, že přináší i – ne-li zklamání, pak zážitky méně intenzivní, než člověk čeká. A tak zatímco z CD mě hudba skotské skupiny Breabach nadchla na první poslech, naživo to nebylo tak omračující, jak se podle dostupných zdrojů dalo čekat. Ale pozor, byl to skvostný koncert, jen mě „nevyhodil do vzduchu“, jak varoval program festivalu. Podobně se mi nepodařilo napojit na společný program Janusze Prusinowského a skupiny Vigüela, i když jsem měl naposlouchané nahrávky obou uskupení a obojí se mi – zvlášť – líbilo. A do třetice – u Druhé trávy, a mám ty písně mimořádně rád, jsem nějak postrádal nadšení z hudby. Až s příchodem hosta Michala jako by se pánové rozzářili. Naopak u Spirituál kvintetu je lehce ironický humor stále přítomen a pánům a dámám to stále skvěle zpívá. Ovšem Folkové prázdniny nestojí na jednom koncertu. Jedinečné jsou právě tím, že na jednom pódiu, jen třeba den po sobě, slyšíte civilní hlasy Dušana Vančury a Jiřího Cerhy i expresivní projev Julie Ulehly, tedy starších pánů, kteří sympaticky starosvětsky vyprávějí, a mladší ženy, pro kterou je píseň živou bytostí a hudba jí tryská z každé části těla. Právě to jsou momenty, které z koncertů člověku uvíznou v paměti. V té paměti, které byl věnován letošní ročník Folkových prázdnin.

Folkové prázdniny, Náměšť nad Oslavou, areál renesančního zámku. 28. 7. – 2. 8. 2018

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Nejčtenější

Kritika

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více