Hudba a slovo. To nejlepší z roku 2015

Hudební události jak se postupně objevovaly na serveru Brno – město hudby. Tentokrát bez ankety a zcela subjektivně podle šéfredaktora.

Pavel Zlámal. Variace hudby, klišé a kozích sýrů

Koncert improvizačního big bandu Divergent Connection Orchestra. Organizačně náročný a nepříliš často vystupující projekt saxofonisty Pavla Zlámala je vlastně výstupem jeho doktorandského studia na JAMU. Takových dizertačních prací nebude nikdy dost.

Filharmonie Brno: vzor abonentního koncertu pro dnešek

Kombinace klasicko-romantického repertoáru se soudobou hudbou bývá často znouzectnost. Mezi líbivou předehru a symfonii se vecpe jedna současná skladba, kterou orchestr znechuceně odbude, obecenstvo neklidně přetrpí a nakonec si všichni oddechnou, že už je pryč. Občas se ale podaří dva zdánlivě striktně oddělené světy propojit a potom se ukáže, že hudba je opravdu jen jedna bez ohledu na dobu vzniku.

Pianista Fred Hersch, Tomáš Liška a noblesa Besedního domu

Vystoupení Freda Hersche bylo jednou z největších událostí letošního ročníku festivalu JazzFestBrno i přes jistou mediální nenápadnost interpreta. Jeho ušlechtilý projev snese nejpřísnější měřítka, výsledek je křehce pronikavý. Klasické prostředí Besedního domu si s takovým přístupem dobře rozumělo.

Tosca. Píseň o lásce a smrti pěvkyně Marie Callas

Pucciniho Tosca patří k osvědčeným trhákům operních divadel na celém světě. Janáčkova opera uvedla politický krvák v režii svého nového ředitele Jiřího Heřmana, paralelu k příběhu titulní hrdinky tvořily životní osudy Marie Callas. Hudební nastudování Jakuba Kleckera bylo neméně vydařené, z úst tenoristy Mickaela Spadacciniho se navíc ozývaly zvuky na českých operních jevištích neslýchané: totiž opravdová italština.

Jos van Immerseel. Aristokrat u královského nástroje

Jeden ze zakladatelů historicky poučené interpretace staré hudby, varhaník, cembalista a dirigent Jos van Immerseel zahrál hodinový recitál v Doubravníku. Vesnice na Vysočině slyšela koncert, za jaký by se nemusel stydět žádný koncertní sál v největších městech, zrekonstruované barokní varhany v kostele Povýšení svatého Kříže se setkaly s opravdovým mistrem.

Květy svou laťku nepodlézají. Miláček slunce

Skupina Květy a její frontman Martin E. Kyšperský patří k tomu nejlepšímu na naší rockové scéně a jejich letošní album Miláček slunce jejich pozici potvrdilo. Kyšperského surrealistické mikropříběhy, nápadité aranže, rockovější zvuk a navíc nominace na ceny Apollo i Vinyla.

Dušan Holý, Musica Folklorica: Nejen zahrádečky, nejen vzpomínky

Horňácké písně jsou stejně spolehlivý materiál jako blues z mississippské delty, pořád se k nim dá vracet. Na albu Dušana Holého s Musicou Folkloricou se ale stalo něco těžko definovatelného a okouzlujícího zároveň. A ať už je to cokoliv, vzniklo jedno z alb roku bez ohledu na žánr.

Robert Plant: hluboké a živé kořeny rocku

Stárnout s folklorem je zdánlivě přirozená věc, zestárnout důstojně s rock’n’rollem je o něco těžší. Robert Plant na svém koncertu v rozpáleném Rondu ukázal, co je to dokonalá profesionalita, nadhled, neulpívání na staré slávě a chuť stále něco nového a kvalitního vytvářet.

Tři niněry: elektronika, hrací strojky, Schubert, tango

Před speciálním projektem Folkových prázdnin v Náměšti nad Oslavou možná mnozí posluchači ani netušili, co je to vlastně niněra. Po koncertě tří špičkových hráčů na podivnou bednu se strunami a klikou se navíc dozvěděli, co je to soudobá hudba. Publikum rozjuchané po vystoupení skupiny Zrní dostalo pořádně zabrat, ale díky za to – právě kvůli takovým projektům mají festivaly smysl.

Armida Quartett od současnosti k rozpadu romantismu

Festival Moravský podzim charakterizují především velké symfonické koncerty, z letošního ročníku by ale nemělo zapadnout vystoupení mladého smyčcového kvarteta z Německa. Důraz na stylové podání v kombinaci s nadšeným přístupem vyvrcholil především v Bartókově čtvrtém kvartetu, celkově to byl jeden z nejlepších koncertů festivalu.

Young Fathers: smršť energie v Kabinetu múz

Koncert v Kabinetu múz byl něco podobného jako Rolling Stones na Flédě. Young Fathers jsou dnes v kurzu, hodně se o nich mluví a hrávají v podstatně větších sálech. Do Kabinetu se vrátili ze staré známosti – vystoupili tu v době, kdy ještě nikoho příliš nezajímali. Koncert odehráli vynikající.

Jiřímu Bulisovi s úctou a od srdce

Album cover verzí písní Jiřího Bulise sestavil Martin E. Kyšperský ve spolupráci se skladatelovou sestrou Lucií Dlabolovou. Vznikla nahrávka, z níž i přes účast našich alternativních špiček pořád sálá silná osobnost autora původního materiálu.

Symfonie smrti z bezprostřední blízkosti

Ensemble Opera Diversa v současné době poněkud hledá svou novou divadelní tvář, o to víc se ale zkoncentrovala koncertní činnost souboru. Provedením Šostakovičovy Symfonie č. 14 v Domě umění přineslo publiku intimní a pronikavé setkání s tragickou hudbou v díle, které se u nás skoro nehraje a v Brně zaznělo poprvé.

Janáčkův klavír v rukou dnešních skladatelů

Koncepční album vycházející z Janáčkova materiálu sestavil producent Jozef Cseres. Janáčkův materiál je tu hudební – Gordon Monahan zpracoval motivy z Glagolské mše, Sinfonietty a dalších skladeb –, ale také fyzický – Alvin Curran nahrál vlastní skladby na Janáčkův klavír. Vznikla nápaditá a originální pocta bez sentimentu a povinné úcty.

Druhá tráva. Ve výborné formě, zblízka a bez zbytečného přikrašlování

Svébytná bluegrassová kapela s autorem a zpěvákem Robertem Křesťanem slaví pětadvacet let existence. K narozeninám natočila své první DVD. Ukazuje se na něm s řadou hostů a ve špičkové kvalitě podávané se zdánlivou samozřejmostí.

Historie, osobnosti a místa v článcích roku 2015 

Ferdinand Vach. 155 let od narození moravského učitele – věnováno vynikajícímu sbormistrovi
Vladimír Helfert. Nejedlý měsíční kritik v Brně – základní osobnost naší hudební vědy v malé výroční reflexi
Aleksandar Marković. Ohlédnutí za odcházejícím šéfdirigentem – shrnutí působení zatím posledního šéfdirigenta Filharmonie Brno

Zanechte zbytečných nadějí: Brundibár zůstal v ghettu – mimořádný hudebně-divadelní projekt s dětmi s vyloučených lokalit
Pět minut před začátkem: Spolková, Harlem, TetraHydroClub – nejúspěšnější část cyklu o zvucích koncertních sálů a klubů, kde se právě nehraje
Lenka Zogatová a všechny její příští večírky – prostě Zogatka. Na textu ke vzpomínkovému večeru se podíleli i Josef Ostřanský (Dunaj, E, Boo…) a Zuzana Fuksová (Čokovoko)

Rozhovory roku 2015 

Jiří Heřman: Vlastně pořád objevuji, co to opera je – rozhovor s novým ředitelem Janáčkovy opery
Mezníkem byla Sestra Psích vojáků. 25 let vydavatelství Indies – tři zakladatelé kdysi jednotného, ale i po rozdělení dobře fungujícího vydavatelství
Jitka Šuranská: Umím pořád hrát za litr slivovice – houslistka a zpěvačka o sobě i Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou

Nikola Muchová: Když má kapela zaujmout, tak musí mít jeden labilní prvek – Mucha o svých plánech, hudbě i životě vůbec
Pavel Černoch: Kariéru dělají většinou střelci a ranaři – náš přední tenorista o světové kariéře a dobývání Metropolitní opery
Jakub Hrůša: Hledání na zkouškách mě baví a fascinuje – rozhovor před dirigentským debutem ve Vídeňské státní opeře
Gabriela Tardonová: Za vizemi se člověk moc žene – dirigentka Ensemble Opera Diversa a Mladých brněnských symfoniků

Foto Eva Svobodová, Jiří Sláma, Petr Tibi, Mizuki Nakeshu, Jiří Salik Sláma

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Nejčtenější

Kritika

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce