Improvizace jako od malých dětí pro dospělé lidi

Improvizace jako od malých dětí pro dospělé lidi

Brno Improvising Unit je zcela nekonvenční kapela, která zkoumá možnosti a hranice hudební komunikace. V úterý křtili v Místogalerii na Skleněné louce své čerstvé CD, posluchači se při tom dočkali i motivu z Hvězdných válek.  Jinak se jedná o proměnlivé hudební seskupení kolem Pavla Zlámala, které je součástí výzkumného projektu JAMU, což je trošku vedlejší.

Podle bookletu BIU provozuje neidiomatickou improvizaci a „rozvíjí myšlenky spontánního skupinového tvoření, které primárně vychází z popření potřeby či nezbytnosti nadřazeného a předem ustanoveného řídícího elementu v procesu hudebního tvoření“. To jsou poměrně komplikované informace a možná by stály za vysvětlení, o které se dál aspoň ve stručnosti pokusím.

Většina lidí si nejspíš aspoň rámcově dovede představit, co je to improvizace. Většinou to vypadá tak, že někdo nahodí téma a ostatní ho omílají pořád dokola a tak dlouho jej mění, až nikdo nepozná, čím se vlastně začalo. Jakási harmonická a rytmická struktura zůstává, ale melodické variace se od původního vzoru v podstatě odtrhnou. To nahozené téma je právě onen idiom, který v hudbě BIU chybí. Každá skladba začíná z ničeho, hráči na sebe reagují víc pocitově než logicky a je mi jasné, že výsledek svádí k proslulému hodnocení „tohle by zahrála děcka ve školce“. Není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát, ale krutá pravda je, že bez spolupráce posluchačů se to neobejde.

Nedá se nic dělat, ale lidé většinou chodí na koncerty proto, že se chtějí pobavit a odpočinout si. Rozhodně se nechtějí do ničeho vciťovat, otevírat mysl, pekelně se soustředit a nabízet svou duši nějakým nevyzpytatelným energiím. Role bavič (případně kazatel – podle toho, jak to kdo bere vážně) a dav konzumentů je jednoznačně daná a obecenstvo to tak chce. A je zmatené a rozjitřené, když se před něj posadí parta hudebníků s různými nástroji, postupně začínají kouzlit se zvuky a hledat sami sebe. Nakonec se jim – možná – podaří se sejít v opravdu působivé pasáži.

Píšu teď hrozné triviality a jsem si toho vědom, ale ta věta o rozvíjení myšlenek spontánního tvoření mě k nim přivedla. Možná by nebylo od věci, kdyby se muzikanti z těchto nezvyklých žánrů sami trošku víc snažili, aby publikum vědělo, co může očekávat a proč se to všechno vlastně děje. Brno Improvising Unit spolu přes různé změny v sestavě hrají už delší dobu, znají se, umějí si naslouchat i vycházet vstříc, což je pro tento druh hudby podmínka první a nejdůležitější. Je to velmi demokratický způsob hraní, který potřebuje spoustu aktivity a tolerance (stejně jako demokracie politická). BIU se do pozoruhodných pasáží daří dostávat velmi dobře, evidentně se nejedná o pouhé náhody, i když připraveného není předem nic. Hudebníci občas překvapí i sami sebe, krásnou pasáž se zvukem přelévané vody narušil smích ostatních účinkujících.

Pro publikum může být velmi těžké se do takové produkce zapojit, zvlášť když je zvyklé koncerty pasivně a mechanicky přijímat. Chce to opravdu aktivní snahu napojit se na stejnou vlnu s hudebníky a pokusit se ji přijmout, i když se zdá nepochopitelná. Stát se prostě součástí zvukového prostoru, který na místě vzniká. Jednoduchou situaci ale nemají ani účinkující. Každý, kdo se někdy učil hrát na nástroj, začal po zvládnutí několika základních tónů s tvorbou frází. Všechno pěkně vázaně, zpěvně, přednášet melodii. Intuitivně potom hledá v hudbě souvislosti, má tendenci reagovat na souvislé hudební myšlenky, nikoliv na nálady a osamocené zvuky.

Koncertům BIU by možná prospělo, kdyby netrvaly na konvenčním rozdělení prostoru na jeviště a hlediště. Snad by šlo zkusit usadit hráče do skupinky mezi posluchače, více tyto dva světy propojit i fyzicky. Myslím, že neformální prostor Místogalerie by pro takový pokus byl vhodný. Navíc pokud by to nefungovalo, nebyl by žádný problém přesunout všechno do původního stavu. Na koncertě Brno Improvising Unit (a volně improvizované hudby vůbec) se člověku dostane úplně jiného zážitku než ve filharmonii na Novosvětské. Setkáte se s hudebním dobrodružstvím a je možné, že se naučíte slyšet hudbu jiným způsobem. A možná potom i tu Novosvětskou uslyšíte úplně jinak.

Brno Improvising Unit (protentokrát Pavel Zlámal, Ivan Koubek, Lucie Vítková, Lucie Páchová, Michal Wroblewski, Barry Wan, Michal Indrák, Juraj Valenčík, Michal Nosek). 4. 3. 2014, Skleněná louka, Místogalerie, Brno.

Foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat
  • Ján Podracký

    6. březen 2014, 11:25
    ...pardón, poslucháča.
  • Ján Podracký

    6. březen 2014, 11:23
    Absolútne nesúhlasím, že by voľná improvizácia závisela od diváka. Je to rozhodne zaujímavý element, ale ani náhodou nie nevyhnutný. Ideálne(ideály neexistujú), by poslucháč práve nemal mať žiadne očakávania, vôbec si dopredu nevytvárať nejakú vlastnú predstavu cieľa, výsledku. V tom tkvie krása "hear and now", teda "tu a teraz" vo voľnej improvizácii. Avšak pri tomto si nemôžem nedovoliť poznamenať, že práve tento typ koncertov, jej prezentácie cez nahrávky a napr. o pomenovanie pieseň(ktorá je hodne viazaná na isté predstavy) zakrýva túto najväčšiu výhodu voľnej improvizácie oproti kompozícii. Jednoducho nedokážem si pomôcť, ale skoro vždy cítim z hudobníkov, teda nemožno sa čudovať, že aj z poslucháčov na ktorých je informácia prenášaná, ten dôležitý aspekt umeleckej hodnoty, istej kategórie. Tá môže a nemusí vzniknúť sama od seba, zatiaľ sa však prevážne stretávam s postojom nutnosti. A mimochodom, až tak nekonvenčné zoskupenie to už po toľkých rokoch trvania tejto scény nie je. Nekonvenčný je skôr zvukový výsledok, resp. mal by byť.

Dále si přečtěte

Hrozně měli donedávna na svém kontě několik demonahrávek a polooficiálních snímků, avšak Už není čas je jejich první skutečné album, oficiálně vydané a skvěle vypravené včetně fotografií v bookletu a textů všech písní.  více

V Divadle na Orlí byl minulý týden uzavřen Týden staré hudby. Připravila jej Hudební fakulta JAMU pod záštitou evropského projektu Eur-text: zpět do budoucnosti! Heslo zpět do budoucnosti bylo tentokrát naplněno lépe než při minulém ročníku – závěrečný koncert sestával ze čtyř klasicistních až raně romantických skladeb a jejich reinterpretací současnými mladými autory.  více

Cyklus koncertů staré hudby Hudební lahůdky se netradičně vypravil do rockového klubu. Publikum si kromě zážitku mělo odnést i poznání, že improvizace patřila do hudby dávno před jazzem.  více


Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Nejčtenější

Kritika

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více