J.A.R. přivezli do Brna novou desku a vyprodali Flédu

J.A.R. přivezli do Brna novou desku a vyprodali Flédu

Jednotka akademického rapu známá spíše pod zkratkou J.A.R. vydala v červnu letošního roku, po více než šesti letech od poslední desky, dlouho očekáváné album Jezus Kristus Neexistus? a na podzim vyjela na turné s názvem Co tě nezabije, to tě zmrzačí. Zahajovací koncert se uskutečnil 19. října v brněnském klubu Fléda. Jelikož byl ale velmi rychle vyprodaný, kapela se spolu s pořadateli dohodla na přidání reprízy o dva dny později.

J.A.R. vznikli symbolicky 17. listopadu 1989 a jejich první dvě alba Frtka a Mydli-to! byla laděna spíše do rocku kombinovaného s rapem. Spolu se třetí deskou Mein Kampfunk se jejich zvuk posunul spíše do funkové sféry a s vydáním alba Homo Fonkianz se v ní definitivně usadil. Tato nahrávka vznikla v desetičlenném složení: Roman Holý – klávesy, duo akademických raperů – Oto Klempíř a Michael Viktořík, Dan Bárta – zpěv, Miroslav Chyška – kytara, Robert Balzar – baskytara, Bady Zbořil – bicí, Radek Kašpar a František Kop – saxofony a Filip Jelínek – trombon. V této sestavě kapela nahrává a vystupuje dodnes.

Sobotní show zahájili J.A.R. titulní písní z nového alba Jezus Kristus Neexistus? a poté zahráli sérií písní, která střídala kusy z posledních dvou nahrávek s těmi staršími. Od prvního tónu koncertu muzikanti ukazovali, že je tato kapela opravdu výběr toho nejlepšího, co na české populární scéně lze najít. Dan Bárta uchvátil naprosto dokonalou intonací v předepsaných zpěvních partech, které nejsou vůbec jednoduché, ale také v několika scat sólech. K tomu zvládal obsluhovat i pár bong a cowbell. Ačkoliv je doména dua Oto Klempíř a Michael Viktořík především rap, který zvládali skvěle, občas i oni nějakou linku zazpívali a rozhodně ne špatně. Rytmická sekce Badyho Zbořila a Roberta Balzara skvěle udržovala groove, poskytovala základnu pro zbytek kapely a dokázala roztancovat nejednoho diváka. Druhý ze jmenovaných dostal prostor na sólo v písni Zhublas a ukázal tak i svoji technickou zdatnost. Sólo neslo několik prvků jazzové hudby, které by se dalo označit za Balzarovo primární pole působnosti. Na něj plynule navázal Miroslav Chyška a ve svém kytarovém sólu ukázal, že si umí velmi dobře hrát s tónem a má skvělý smysl pro melodii. Trio Splash horns - ve složení Filip Jelínek, Radek Kašpar a František Kop - silně rytmizovanými a intonačně naprosto bezchybně zvládnutými dechovými harmoniemi kapele dodalo šmrnc. Výrazně jí přidalo na zvukové i rytmické barevnosti. V neposlední řadě je potřeba vyzdvihnout výkon Romana Holého, který je nejen autorem hudby k většině repertoáru J.A.R. ale také svými klávesovými party výrazně dotváří charakteristický zvuk skupiny. Během koncertu obsluhoval několik nástrojů od hammondových varhan po různé syntezátory. Při varhaním sóle v písni Žárlíme na Romana ukázal, že má pro hudbu nejen skvělý cit ale i velmi dobrou techniku. Celkově byli J.A.R. výborně sehraní a předvedli, že mezi nimi stále funguje skvělá chemie.

O komunikaci s publikem se jako obvykle starali hlavně Klempíř, Viktořík a Bárta, ke kterým se občas přidal i Holý. Prostor mezi jednotlivými písněmi vyplňovali sarkastickými narážkami a vtipy, které si utahovaly ze současného světa, z publika, ale také z nich samotných. Nechybělo ani obvinění diváků, že si koncert málo užívají a že na tom čtvrtečním bylo publikum odvázanější. To byl ovšem spíše pokus o jejich ještě větší nabuzení, neboť obecenstvo dávalo kapele svůj obdiv velmi jasně najevo. Posluchačům se tak dostalo jak skvělého hudebního zážitku, tak i pobavení, které sice nebylo primárním důvodem k návštěvě, celkovému dojmu však jistě přidalo plusové body. Dokonce i malá chybka v podobě špatného začátku písničky Už mizí pryč... je Hanka byla s úsměvem okomentována, že se jedná o teprve třetí koncert tour a ve výsledku to show nijak neublížilo. Michael Viktořík na pódiu navíc předváděl různé taneční kreace a při písni Zhublas si vyhrnul triko a hrdě si poplácával na břicho, což vyvolalo bouřlivé ovace.

Koncert se vyznačoval velmi zdařilým zvukem. Brněnská Fléda má pro akce tohoto typu výbornou akustiku (v tom se liší například od pražské Lucerny, kde J.A.R. celé turné zakončí). Těchto brněnských dispozic zvukař dokázal skvěle využít. Ačkoliv se celkový zvuk vyznačoval velmi silnými basy, bylo to stále v unesitelné míře a diváci si tak mohli naplno užít Balzarovy skvělé hry. Kromě lehce silnějších basů byly nástroje a zpěvy výborně vyvážené a žádný z nich se v celkovém mixu neztrácel. Textům bylo až na pár míst velmi dobře rozumět, což rozhodně nebývá samozřejmostí. Zvukař odvedl bravurní práci. Skvělé atmosféře pomohla také světelná show, která se sice nevyznačovala velkými efekty, skvěle ale podpořila, co se odehrávalo na pódiu.

J.A.R. divákům pravidelně dokazují, že mají stále co nabídnout, a to jak v nahrávání (obě poslední alba jsou velice zdařilá), tak při živém hraní. A ačkoliv se jedná spíše o příležitostné setkávání muzikantů (všichni členové účinkují i v dalších projektech) pořád působí velmi energicky a jejich sehranost je naprosto dokonalá. Koncertu by se dal vytknout fakt, že z nového alba, k němuž J.A.R. jede turné, mohlo být zahráno více než pět písní. Několik z těch nejzdařilejších bohužel na Flédě nezaznělo. Na druhou stranu dostaly prostor písničky starší, které někteří diváci mohou preferovat. Setlist je ale samozřejmě otázkou osobního vkusu a kvalitu výstupu to nesnížilo. J.A.R. předvedli skvělou show, kterou jim diváci opláceli bouřlivým potleskem po každém čísle.

Setlist:

Jezus Kristus Neexistus?

Pap muziek

Metamegamastítko

Už mizí pryč je... Hanka 

Reggay

Sláva nazdar výfetu

Superpéro

Zhublas

Poslední rváč

Fjůča

Žárlíme na Romana

Jsem pohodlný

Potomek Prahy

Stability

Přidavky:

Ještě se připlazíš

Bulhaři

Ťo ti ťo

J. A. R., Fléda, 21. října 2023

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Nejčtenější

Kritika

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce