Historie festivalu Porta trvá už 47 let. Z původní přehlídky trampských sborů, k nimž se později přidaly country kapely, se postupně stala multižánrová záležitost. Dnes na Portu patří folkrock, country, akustický hiphop, blues, písničkáři i interpreti šansonů. Žánrové hranice téměř neexistují, pouze zaměření na (převážně) akustickou scénu zůstává. Porta je stále soutěžním festivalem – z oblastních kol postupují podle poměrně složitého klíče ti nejlepší do finále (příp. semifinále) interpretační soutěže do Řevnic u Prahy a do finále autorské soutěže do Ústí nad Labem.
Tak jako v historii finálových koncertů Porty můžeme zaznamenat úspěchy (třicetitisícové davy v Plzni na konci 80. let) i pády (zaviněné nepřízní komunistického režimu, rozdělením festivalu v 90. letech i odlivem zájmu publika od akustické hudby v době relativně nedávné), zažívají silné i slabší momenty také jednotlivá oblastní kola, jimiž každý rok portovní soutěž začíná. V loňském roce na Jihomoravském oblastním kole v Brně soutěžilo pouhých sedm interpretů a porota měla problém najít toho, kdo si bez výhrad zasloužil postup. Krize Porty na jižní Moravě si všimli i pořadatelé z ústřední České tábornické unie a volali po změně.
A k té letos skutečně došlo. Po Františku Linhárkovi z Umělecké agentury Poutníci, který se o Portu na jižní Moravě staral od roku 1990 (a staral se dlouho dobře, jen v posledních letech nestíhal reflektovat nové trendy ve vývoji internetové komunikace, v možnostech propagace a ve znalostech nových kapel), štafetový kolík převzala rodina Machátových ze Střelic u Brna. Nadšenci, kteří v posledních letech stojí za kvalitativním růstem festivalu Střelické strunobraní a za dalšími regionálními aktivitami, Portu přesunuli z Kinokavárny v Černých polích do Café Práh, z něhož se v posledních letech stalo jedno z hlavních center folkové hudby v Brně. Ke změně došlo za mixážním pultem, nový byl moderátor (Richard Lank z brněnské vokální skupiny Black Uganda Choir) a výrazného oživení se dočkala porota. V ní vedle autora tohoto článku, který je jediným spojovacím můstkem s porotou z roku 2012, zasedli představitel České tábornické unie Petr Guth, písničkář Slávek Janoušek a čtyři naprosto neokoukané tváře – dramaturgyně Jazzové kavárny Podobrazy Lucie Michelová, pořadatel festivalu Živý Lískovec David Kolínek, pořadatel Trampské noty Padochov Michal Havran Štěpán a Martin Hájek z Rádia Ethno. V porotě tedy nově převažovali pořadatelé a dramaturgové nad aktivními hudebníky (z mého pohledu výrazné plus). Navíc byli mezi porotci – což je také velký klad – zastoupeni lidé z oblasti hudby trampské (Guth, Štěpán), folkové (Janoušek), alternativnější (Michelová) i world music (Hájek).
Velký kus práce pořadatelé odvedli při propagaci soutěže. Zřejmě díky komunikaci na Facebooku a přímému oslovování hudebníků byl zájem tak velký, že pořadatelé museli týden před vyhlášenou uzávěrkou zastavit příjem přihlášek. Že se z původně nahlášených 30 soutěžících představilo „pouhých“ 22 nic nemění na tom, že letošní ročník byl obsazený mnohem zajímavěji než několik ročníků předchozích.
Během hudebního maratonu, který začal už v 10.00 dopoledne a končil před šestou večer, se v sále Café Práh představilo 15 skupin a sedm jednotlivců. Úroveň vystoupení byla různorodá, ale pouze u dvou účinkujících bych hovořil opravdu o „trestném poslechu“. Naopak na postup bych byl rád doporučil devět soutěžících bez výhrad a tři s drobnými výhradami, tedy více než polovinu! Porota se však měla shodnout na pouhých dvou postupujících.
Vítězem oblastního kola se tak stala čím dál sehranější brněnská kapela Nebeztebe, jejíž styl charakterizuje kombinace dynamického folkrocku s etno prvky, nevšední práce s rytmikou, zajímavé česko-anglické texty, téměř profesionální komunikace hudebníků na pódiu a aranžérská gradace, okořeněná pořádnou dávkou improvizace. V Café Práh se skupina představila s úplně novou zpěvačkou, která však působila jako dlouholetá profesionálka. Na druhém místě v hodnocení poroty skončila brněnská kapela D.N.A., čtveřice mladých žen s doprovodem ještě mladšího kytaristy Vítka Dvořáčka, několikanásobní vítězové Brány (soutěž interpretů do 18 let) a držitelé národní Porty z roku 2011. Sehranost této mladé kapely je vynikající (někteří členové jsou studenty konzervatoří a folk mají jako koníčka vedle klasické hudby). Navíc mě D.N.A. tentokrát zaujali i autorskou tvorbou (výborná píseň Dar).
Obě vítězné skupiny byly původně adepty i na postup do autorské soutěže (skladba Delirious Dream od Nebeztebe nadchla téměř všechny porotce). Nakonec však porota dala šanci dalším výrazným autorům – svéráznému písničkáři Danu Vertígovi (za hiphop s akordeonem Řekni drogám ne!) a jihlavskému triu Rendez-fou, které vzniklo transformací dříve relativně úspěšné skupiny Honzíkova cesta (za píseň Chlapeček).
Můj osobní žebříček se od hodnocení celé poroty malinko lišil. Na první místo kladu právě Rendez-fou, na druhé D.N.A. a na třetí novou brněnskou skupinu Tři masa s výrazným ženským dvojhlasem (Jana Junová Šrámková v minulosti prošla například skupinami Cat & Dog’s Band a Grimasa čápa). Do první pětky by se mi určitě vešli také vítězní Nebeztebe a také rodinné trio Marián & Úlety coby sympatický zástupce klasického akustického folku. Dále bych určitě upozornil na skupinu Mlčeti dřevo coby pěkný folkrock až blueserock nebo na adamovskou Lee Bandu s vynikající zpěvačkou. Trampskou odnož folkové hudby v Café Práh zdárně reprezentovala skupina Pocity, zatímco na výlet do oblastí Portou nepolíbených nabídl Zenový čaj, jednočlenný projekt hudebníka střídajícího hru na didgeridoo s beatboxem a šamanským bubnováním. Člověk si skoro říkal, že právě Zenový čaj mohl jihomoravskou Portu vyhrát a zkusit štěstí v létě ve finále v přírodním divadle v Řevnicích u Prahy. Vždyť hra na didgeridoo je čistě přírodní, akustická, a vlastně taky trampská záležitost.
Jihomoravské oblastní kolo Porty se tedy letos dočkalo výrazného kvantitativního i kvalitativního růstu. Ne vše bylo ideální. Jinak sympatický konferenciér si občas pletl jména a pojmy (ale stále šlo o lepší výkon ve srovnání s naprosto neinformovaným moderátorem loňského ročníku), porotu chvílemi rušili přicházející soutěžící (navrhuji pro příště umístit prezenci kapel mimo sál), vyhlášení vítězů z mého pohledu proběhlo zbytečně pozdě (porota se na výsledcích dohodla před 19. hodinou, ale na vyhlášení se čekalo až do 20.00). Celkově však převažují velmi kladné pocity. Novým pořadatelům se povedlo po letech vzbudit mezi dobrými amatérskými hudebníky o Portu zájem, vybrat porotu v zajímavém obsazení a přítomným divákům nabídnout barevný hudební zážitek.
Jihomoravské oblastní kolo Porty, Café Práh, Brno, 6. 4. 2013
Zatím nebyl přidán žádný komentář..